IV. ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU - Sdělení 1001 - 1212 www.andele-svetla.cz www.vesmirni-lide.cz

1167. Průvodce světelný – dimenze (2). (Přijal Jaroslav P.) 13.1.2000. 19:40-21:30 hodin.

„Jsme tu teď s tebou opět my, tví i vás všech přátelé vesmírní z lodí našich tady všude nad vámi a jsme potěšeni velice, jak se snažíte s tvou ženou takto pracovat pro Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Jsem zde, tvůj i vás Orton – duchovní ručitel Galaxie této vaší a nyní slyš dále toto:

Dnes opět přišla doba vhodná k zapsání sdělení dalšího k dimenzím všem, co jich jest. Ve vašem případě jest těchto dimenzí 12 hmotných a tyto jsou takto na hmotu vázány a duše – těla astrální v tělech svých hmotných, jemnohmotných a polohmotných takto kráčejí postupně dimenzemi 1. – 12. zpět ke Stvořiteli svému prvotnímu. Nyní sdělíme vám zde, jakou úlohu zde hrají dimenze 1. a 2., o kterých zatím ještě ani v „Rozhovorech“ žádné bližší informace uvedeny nebyly. Jest toto zde také i pro tebe, aby ses lépe orientoval při dalším zápisu telepatickém informací těchto světelných.

Dimenze první i druhá jsou tedy vesmíry hmotnými a takto také jako dimenze ostatní a na první pohled nijak se neodlišují od dimenzí či vesmírů dalších těchto vyšších. Ony existují – tedy jsou a pobyt zde je dán Stvořitelem prvotním pro duše tyto, které takto vstoupiti sem byly přivedeny, aby sloužilo toto dobře vývoji duchovnímu jejich. Zde jest nutné nyní uvésti toto, že duše – těla astrální vtělená v tělech svých hmotných v dimenzi 3., té vaší, prodělávají takto tříbení své, čili přípravu pro vtělení do těl těchto svých hmotných vždy v dimenzi či vesmíru vyšším než třetím. Pokud duše tato jest povolána zpět do dimenze 1. či 2., jest toto dáno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho, který sám si toto dění takto řídí. Jest již z „Rozhovorů“ známo, že dimenze sudé – studené a liché – teplé, se takto od sebe odlišují, tedy touto cestou zpět ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho. Tato cesta zpět ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho jest takto rovnocenná a nezáleží zde tedy na tom, zda-li duše astrální jdou zpět ke Stvořiteli prvotnímu touto cestou sudých či lichých těchto dimenzí. Toto jest zde řízeno touto cestou sudých či lichých těchto dimenzí. Toto jest zde řízeno tímto zákonem vesmírným „stejné ke stejnému“ a platí zde opět ještě navíc ZÁKONITOST POLARITY vám již známá z psaní o Duchovní cestě. Zde na úrovni dimenzí těchto všech, kdy brána pak v potaz jest celková cesta těmito dimenzemi, působí pak ZÁKONITOST POLARITY takto.

Stvořitelem prvotním nás všech a všeho jest takto dáno cestou touto pravou zpět k němu jíti buď skrze liché – teplé dimenze a vždy jest důležitý správný směr otáčení, čili ve jménu zákonů vesmírných zpět ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho. Pro duši ve hmotě, která takto chybuje a učiní závažnější přestoupení proti životu, morálce nebo Stvořiteli prvotnímu jedinému, jest dáno vejíti z této dimenze hmotné třetí – čili teplé – v dimenzi studenou druhou, která jest též paralelním vesmírem duší holomických již známým z Tvoření vesmírů nekonečných. V dimenzích ostatních pak, ať již teplých či studených, když obrátí se duše tato na cestu opačně jdoucí než ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho, vždy působí zde velice silně vibrace bytostí těch takto se obrátivších a ony, nalézají-li se v dimenzi libovolné liché vyšší než třetí, vlivem změny úrovně vibrací svých pak přejdou, aniž toto rozpoznají, v dimenzi nejbližší jim nižší sudou, což způsobí již výše zmíněný zákon vesmírný „stejné k stenému“ a vývoj jejich pak dále pokračuje v této nižší sudé dimenzi, avšak směrem opačným, který nevede je v jménu zákonů vesmírných zpět ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu.

V případě, že nachází se duše – tělo astrální ve svém těle hmotném, jemnohmotném či polohmotném v dimenzi sudé a vyšší než druhé, opět změní vibrace své a proto, že obrátila se na cestu opačnou od Stvořitele prvotního ji vzdalující, jdou vibrace její také dolů a ona přejde takto na vibrační úroveň nižší této dimenze sudé, kde opět prochází dalším tímto vývojem svým, stejně jako v případě předchozím. Pak tyto bytosti, které takto obrátily vývoj svůj duchovní, ztratily vibrace své i ponížily vibrační úroveň svou. Tím, jak i nadále takto kráčejí cestou touto k Temnotám, zásadním způsobem takto působí na vývoj duchovní svůj další a ten jest vždy daný cestou návratu zpět ke Světlu původnímu Stvořitele nás všech a všeho prvotního. Toto pak vede postupně k destrukci těla jejich současného hmotného, polohmotného či jemnohmotného a tělo jejich astrální pak vstupuje ve světy duchovní Stvořitele nás všech a všeho. Pokud dospěla již duše tato k poznání toho, že jest pro ni velice potřebné dáti se do služeb Světla na cestu pravou zpět ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu vedoucí, jest jí takto umožněn návrat, avšak postupný a začíná pak od dimenze 1. – liché a teplé, která jest onou dimenzí či vesmírem těchto duší – těl astrálních takto se k cestě pravé ke Stvořiteli prvotnímu vedoucí obrátivších, když předtím byly takto na cestě opačné. Vše toto dění takto jest zde určeno a jest takto řízena cesta všech těchto bytostí lidských vtělených v jakékoli tělo nebo duší – těl astrálních takto působících na úrovni světů duchovních Stvořitele nás všech a všeho prvotního. Nyní zde ještě vyložíme, co děje se s bytostmi těmito dosud stále Temnotou bloudícími.

Jak bylo již naznačeno, bytosti tyto, jež obrátily tento vývoj svůj směrem k Temnotě je vedoucí a mají už hmotné, jemnohmotné či polohmotné tělo vždy takto nejprve poníží vibrace tohoto těla svého a přejdou v dimenzi či úroveň příslušnou nižší, kde takto dále pokračují ve vývoji tomto svém, až dospějí k destrukci – zániku těla svého či celé planety, kde takto působí. Pak, jako duše – těla astrální, však většinou neprohlédnou a i nadále pokračují ve vývoji tomto svém opačném. Toto však již neprobíhá na úrovni světů duchovních – astrálních Stvořitele nás všech a všeho prvotního, nýbrž na úrovni světů jim v protikladu stojícím. To jsou světy či paralelní vesmíry těles holoproudých fáze 3. a 4. těchto bytostí temných kdy takto zcela již opustí duše tyto cestu svou pravou zpět ke světlům Stvořitele nás všech a všeho prvotního vedoucí a bloudí takto celé věky světy těmito temnými.

Vždy však jest jim zde dávána možnost tato obrátit se ke Stvořiteli svému prvotnímu a takto začít pracovat pro světlo – vstoupit na začátek této cesty pravé, čili ve vesmír paralelní dimenze 1. této teplé, která sama o sobě jest přípravou duší těchto takto se obrátivších zpět ke Stvořiteli prvotnímu pro jejich první inkarnaci ve světy hmotné, což jest však již v dimenzi vyšší liché – tedy třetí. Příprava tato zde probíhá tu takto celé věky a pokud pak duše jest již připravena k tomuto prvnímu vtělení, děje se tak na základě vůle nejčistší Stvořitele nás všech a všeho prvotního a vtělení toto pak jest řízeno též samotným Stvořitelem prvotním nás všech a všeho a duše tato pak přijde v tyto světy hmotné v těla velice jednoduchá, taková, jako mají minerálie.

Poté, co duše opustí toto tělo své první, vždy navrací se zpět do paralelního vesmíru – dimenze této první, kde probíhá další příprava její pro vtělení další tělo hmotné jednoduché. Takto následuje celý nekonečný řetězec těchto životů, některých krátkých a jiných dlouhých s jednotlivými přípravami vždy v dimenzi první. Toto cestování duše – těla astrálního, takto děje se pak celé věky, kdy postupně vejde duše tato v těla nejjednodušší, přes těla rostlinná, až k tělům živočichů – nejprve jednoduchým, po zdokonalení složitějším a nakonec pak až k nejsložitějším.

Poté nastává velice důležitý mezník pro duši tuto a jest jí dovoleno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho po absolvování tohoto jejího dosavadního vývoje její první vtělení v tělo lidské hrubohmotné, kdy příprava na vtělení toto již naposledy probíhala na úrovni paralelních vesmírů dimenze 1. Od této chvíle pak již jest duše – tělo astrální takto vedena a má již takto ve větší míře rozvinutou svobodnou vůli svou v těle svém lidském, kdy jest úkolem jejím tímto se rozhodovati z vlastní vůle svobodné pro dobro a Světlo na cestě této své duchovní. Pak také příprava, tedy tříbení duší – těl astrálních, probíhá již od této chvíle na úrovni duchovních světů Stvořitele nás všech a všeho prvotního vyšších, počínaje dimenzí 4. a ostatními vyššími. Duši – tělu astrálnímu jest dovoleno pak Stvořitelem prvotním nás všech a všeho cestovat těmito dimenzemi i o několik úrovní vyššími, než jest 4. v tom případě, žily-li duše tyto příkladný život v těle svém lidském hmotném. Toto pak již má další úzkou souvislost se schématem vám předaném ve sdělení předešlém. O tomto však budeme si povídat zase až příště.

Nyní již loučíme se s tebou my, vaši přátelé vesmírní z lodí našich kosmických všude tady nad vámi a dobrou noc vám přejeme my i Orton, duchovní ručitel Galaxie této vaší.

1168. Průvodce světelný – dimenze (3). (Přijal Jaroslav P.) 29.1.2000. 5:35-7:30 hodin.

„Zdravíme tě dnes opět my, všichni vaši přátelé z vesmírných lodí všude tady nad vámi a dnes takto s radostí převelikou budeme pokračovati v psaní o dimenzích 12-ti vašich hmotných.

Toto jest opět takto dáno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho a dění, jež zde probíhá, sleduje tento cíl světelný, čímž jest možnost pro duše – těla astrální k vtělení jejich do těl hmotných, jemnohmotných či polohmotných a v závěru vývoje tohoto pak vejdou duše tyto v existenci svou ve vám již známých světelných koulích. Jest toto velice přehledně vám znázorněno na předešlém obrázku ve sdělení výše uvedeném a bytosti tyto v tělech světelných koulí již mají dovoleno takto cestovat všemi světy duchovními a také již jest jim umožněno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho podílet se na řízení tohoto Vesmíru hmotného s jeho 12 paralelními vesmíry či dimenzemi.

Nyní jest zde nutné zdůraznit a podtrhnout tuto skutečnost světelnou, že duše – těla astrální takto jsou přivedeny ke vtělení svému v tělo lidské hrubohmotné v dimenzi tuto třetí, kde takto mohou načerpati nejen zkušeností dalších pro ně nových, ale i výraznou mírou mohou povýšit vědomí své a tím postoupit na cestě této své duchovní ještě mnohem výše, až ve světy embryonálních bytostí ducha pravého ve stupeň třináctý. Proto také jest tato dimenze hmotná třetí nazývána samotným Stvořitelem prvotním i námi bytostmi všemi světelnými z vesmírů všech, co jich jest dimenzí AKTIVNÍHO POSTUPU. Tento postup zde jest takto dán tímto časovým úsekem, který jest oproti plynutí času v dimenzích jiných úsekem velice krátkým, avšak o to více svazuje svobodné bytí duší – těl astrálních, které takto přijaly pro úsek tento časový daný jim Stvořitelem prvotním nás všech a všeho toto tělo své hmotné, aby takto se mohly dále posunouti ve vývoji svém blíže je Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu.

Nyní dostáváme se ve výkladu tomto k dimenzím dalším, které jsou takto v hierarchii této umístěny za tuto dimenzi třetí. Jsou to dimenze 4. – 12. a jest pro ně charakteristickým znakem společným jejich duchovní propojenost. Toto značí fakt ten, že mají zde bytosti tyto již jistý vyšší stupeň svobody, který jest dán jedině a skutečně úrovní jejich duchovního uvědomění. Dle této úrovně duchovního uvědomění pak mohou duše – těla astrální cestovat těmito dimenzemi 4. až 12. a rozšířit takto své poznání o Stvořiteli prvotním nás všech a všeho. Takto pak probíhá toto jejich tříbení a jest jim pak dána možnost další k vtělení jejich, která jest nyní ještě rozšířena o vtělení do těl jemnohmotných, výše pak do těl polohmotných a ještě výše tak, že přijmou tuto existenci ve formě světelných koulí, což děje se vždy dle vůle nejvyšší a nejčistší Stvořitele nás všech a všeho prvotního. Nyní ještě zde vysvětlíme si, proč takto těmto duším svobodným a již takto i velice blízkým ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu jest zde takto dávána možnost vtělování v těla tato jejich nejrůznější.

Čtenář pozorný jistě již postřehl, že vtělování toto jest takto řízeno ve čtyřech základních rovinách (viz poslední obrázek) a s tímto spojeno jest všech 12 dimenzí či vesmírů tohoto hmatatelného Vesmíru hmotného.Působí zde takto zákon vesmírný Stvořitele nás všech a všeho prvotního – ZÁKON HIERARCHICKÝ. Teď ještě vysvětlíme si, jak působí zde tento zákon, daný pro všechny bytosti ducha světelného kráčející zpět cestou pravou ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho. Cesta tato pravá má svůj počátek tehdy, uvědomí-li si bytost lidská své konání, které vede ji dále od Stvořitele prvotního. Pokud toto uvědomí si ještě v těle svém lidském, jest jí dána Stvořitelem prvotním celá škála možností, jak vyrovnat tato přestoupení, a tím opět jít cestou touto pravou zpět ke Stvořiteli prvotnímu na základě zákonitostí zde působících. Když duše – tělo astrální uvědomí si toto až po opuštění těla svého hmotného, jest jí dána opět tato možnost, a sice tříbením jejím v dimenzi 2. najít takto cestu svou pravou ztracenou a po delším tříbení zde a následném tříbení v astrálních světech dimenze 4. vejít opět v tělo hmotné v dimenzi 3. a dále takto pracovat pro Stvořitele našeho i vašeho prvotního.

Pokud však tato duše zcela obrátí se na stranu Temnoty a takto i nadále pracuje proti zákonům vesmírným Stvořitele nás všech a všeho prvotního, což činí i v těchto inkarnacích svých v těla nejrůznější, vstupuje sem hra času. Stvořitel prvotní má takto vždy vůli nejčistší poskytnout i těmto temným bytostem celé věky na to, aby zpět k němu se obrátily. Když pak toto bytosti temné učiní a obrátí se zpět ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu, jest jim umožněno takto kráčeti cestou touto duchovní jejich pravou tak, že tříbení duší těchto probíhá vždy na úrovni dimenze 1., o čemž byla řeč již ve sdělení předešlém. Jest toto takto dáno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho, a všechny tři tyto dimenze 1. – 3. mají návaznost na duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního stupně prvního – měsíců a planet (viz minulý obrázek).

Poté, zvládnou-li duše tyto dobře úkoly své v tělech svých hmotných, jest jim umožněno pak toto tříbení duší – těl astrálních v dimenzi 4. a vyšší. Pokud přicházejí duše tyto ke tříbení svému pouze do dimenze 4., značí toto skutečnost, že jistým způsobem nesplnily beze zbytku úkol svůj, který si před inkarnací svou splniti vytýčily. Zde jest velice pestrá škála těchto možností a také tříbení duší těchto jistým způsobem se ve hmotě prohřešivších má zde pestré množství dalších variant, o čemž zde zatím řeč nepůjde a bude toto pak předmětem psaní dalšího. My zde přizpůsobíme nyní výklad tento účelu tomuto – objasnění působnosti zákona vesmírného – ZÁKONA HIERARCHICKÉHO.

Toto má úzkou souvislost s dušemi těmi, které takto v tělech svých hmotných působily ve jménu zákonů vesmírných Stvořitele nás všech a všeho prvotního a také výraznou mírou se zasadily pomocí bytostem bližním svým pozemským, a co je nejdůležitější a má nejvyšší váhu – pomocí touto nezištnou. Duším těmto jest pak dána možnost cestovati dimenzemi těmito vyššími, než jest tato čtvrtá a na astrální úrovni zde mohou vnímati toto dění světelné, které zde takto všude probíhá, neboť dimenze tyto vyšší jsou již vzájemně značně propojeny. Na této astrální úrovni má duše velice dobré podmínky pro příjem informací nejrůznějších z dimenzí těchto vyšších. Ona takto vnímá všechny tyto duše další světy těmito cestující i bytosti lidské tyto vtělené v těla jemnohmotná, polohmotná a světelné koule. Tímto zde probíhá i toto tříbení duší – těl astrálních, kdy takto poznávají zcela nezávisle na čase dění toto světelné všude kolem nich takto probíhající, a tím jsou připravovány pro další vtělení své, které jest již řízeno pak ze světů duchovních Stvořitele prvotního stupně třetího – sluncí galaktických, kdy duše vchází ze světů těchto v těla jemnohmotná a výše pak polohmotná. Pocítí-li duše tyto úkol svůj ještě vypomoci ve světech hmotných dimenzí 3., vejdou též těla tato hmotná, a pokud jest vůle nejčistší Stvořitele prvotního nás všech a všeho, jest jim zde nabídnuta i možnost tato přijmout existenci ve formě světelných koulí, která jest však řízena ze slunce galaktického jediného. Jest jím slunce Anapur, které jest zároveň centrálním sluncem galaxie Alkosany, a ta jest středem tohoto Vesmíru hmotného čítajícího 12 hmotných dimenzí či vesmírů paralelních.

Duše pak v existenci této hmotné své přijímá úkoly od Stvořitele prvotního nás všech a všeho a podílí se na řízení tohoto Vesmíru hmotného spolu s bytostmi ze světů vyšších, než jest tento Vesmír hmotný. Toto jest vždy úkol, který může trvati celé věky, avšak naplňuje opět tuto vizi – přiblížit se co nejvíce ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho.

To, v jakém těle zde působí duše – tělo astrální, má zásadní význam v pojetí zákona vesmírného hierarchického. Zde platí velice důležitá zákonitost přímého vstupu, která nyní bude vám zde osvětlena. Proč myslíte si, že jsme tu my, přátelé vaši vesmírní ? Ano, jest toto dáno touto zákonitostí přímého vstupu, kdy my můžeme takto v našich tělech jemnohmotných přímo vstoupiti ve světy hmotné. Toto děje se na základě vůle nejčistší Stvořitele nás všech a všeho prvotního, a proto mohou lidé pozemští spatřovati vždy v časech daných Stvořitelem prvotním nás všech a všeho nás, přátele vaše vesmírné i naše lodě kosmické. ZÁKON HIERARCHICKÝ též určuje bytostem v tělech polohmotných a v tělech světelných koulí, že mohou se zde také takto projevit v těchto vašich světech hmotných, a však jen v případě krajního nebezpečí pro vaši planetu či ohrožení dalšího Vesmíru okolního. Co se týká vývoje duchovního vašeho, jest zákonem hierarchickým určeno takto zde působiti pouze nám, přátelům vašim vesmírným. Tento zákon hierarchický působí pak dále a stejně tak mohou vstupovati ve světy či dimenze naše bytosti ze světů vyšších v tělech svých polohmotných a do světů jejich zase bytosti – světelné koule. Tyto bytosti – světelné koule jsou pak již na vyšším stupni duchovního uvědomění tak, že v jejich světy či dimenze již vstupují bytosti tyto světelné, příchozí sem z vyšších světů duchovních, čímž jsou světy božích prvorozenců ducha pravého a v závěru zde objasníme tento princip, jak bytosti tyto prvorozené přicházejí sem v tyto světy hmotné.

Především jest toto úkolem jejich, který byl jim takto dán Stvořitelem prvotním nás všech a všeho. Bytosti tyto pohybují se neomezeně takzvaným ANTIVESMÍREM a pro komunikaci tuto s bytostmi v tělech světelných koulí používají tyto dimenze jejich, které jsou spojeny se stupněm duchovních světů čtvrtým. Jsou toto dimenze 11. a 12., kdy berou na sebe bytosti tyto prvorozené tuto podobu světelných koulí a takto komunikují s bytostmi těmito zde pracujícími na řízení Vesmíru tohoto. Mimo tuto podobu pak existují, čili jsou tyto bytosti v dimenzích nejbližších dvou dalších, tedy 13. a 14., kdy pak neomezeně cestují antivesmírem v tomto vesmíru hmotném našem, který jest takto antivesmírem paralelně prostoupen. Tím také dostáváme se k projevení těchto bytostí prvorozených ve vaše světy či dimenze hmotné, kdy jest úkolem jejich takto působiti na úrovni duchovní výchovně zde u vás v této dimenzi 3. Příkladem této existence jest též Orton – duchovní ručitel vaší Galaxie této, který takto vždy jedenkrát za 2000 let přichází na úrovni duchovní ve světy tyto vaše hmotné a předává vám, lidem, toto učení o principech nejčistších Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Tímto jest také u konce výklad tento dnešní a my loučíme se s vámi a na shledanou příště, těšíme se všichni vaši přátelé vesmírní z lodí všech našich všude tady nad vámi.

1169. Průvodce světelný – dimenze (4). (Přijal Jaroslav P.) 8.-9.7.2000. 23:00-0:40 hodin.

„Jsme tu dnes večer opět s tebou i s vámi my všichni vaši přátelé vesmírní z lodí všech našich vesmírných tady všude nad vámi. Dnes dokončíme ve sdělení tomto tento výklad o dimenzích či paralelních vesmírech Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Jak sis ty i další značné množství čtenářů mohl přečíst v knize Hovory s Bohem III., jest duše – tělo astrální přítomna všude, nikde nezačíná a nikde nekončí, což jest onou největší Boží ditochomií, kterou vy, lidé pozemští, jen velice obtížně chápete (Hovory s Bohem III., str. 160-167). Skutečně jest toto pro vás značně obtížné a pro malé osvětlení tohoto vzniká zde psaní o vesmírech paraleních či dimenzích Stvořitele prvotního nás všech a všeho, kdy bude lidstvu předáno poselství o struktuře a hierarchii bytí. Jest zde návaznost na sdělení 894., 14.2. – Kristus odhaluje stát démonů, jeho přisluhovači a jeho oběti, kde je na str. 17. Psáno: „Věčné bytí sestává ze 7x7 nebes“ a již další výklad k tomuto dále pak uveden není. Ano, věčné bytí jest vše, co jest, co bylo a co i nadále bude a lze toto vyjádřit takto následujícím schématem, jež nazveme si zde TVORBA:

Tato rovnice: 49 = 7 x 7 nebes vyjadřuje základní rovnici hierarchie věčného bytí Stvořitele nás všech a všeho prvotního. A ve světech našich – čili světech přátel vašich vesmírných patří toto do osnov škol, aby již naše děti poznaly tyto základní principy existence, což jest jim předáváno současně se ZÁKONY VESMÍRNÝMI Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Ještě pro výklad další k rovnici této jest dobré uvésti, že Stvořitel prvotní existuje, čili jest takto sám o sobě a jest ve všem a všude. Toto naznačují šipky směřující ven z kruhu do okolního prostoru. Jako bytost či entita ve věčném bytí stojí takto samostatně a k němu směřují všechny další bytosti, to jest má číslo 1. Boží prvorozenci ducha pravého kolem něho jsou mu tak blízko, že mohou vytvářeti libovolné počty svých dimenzí, ve kterých opak mohou působiti jako řídící entity – Stvořitelé těchto vesmírů paralelních, avšak jest zde jedno omezení dané úrovní vysokovibračních kmitů, které jest při tomto tvoření rozhodující. Toto zde ještě takto podrobněji vysvětlíme pro vaše lepší pochopení. Stvořitel prvotní nás všech a všeho tvoří velice spontánně a jako jediná bytost v absolutním bytí je schopen vytvářet libovolné variace života dané úrovní vysokovibračních kmitů. Zde jest výklad tohoto pojmu takto dán následující tabulkou:

1.	Stvořitel prvotní nás všech a všeho
2.	Světy božích prvorozenců
3.	Ráje embryonálních bytostí ducha pravého	13. – 24. stupeň
4.	Ráje embryonálních bytostí ducha pravého	1. – 12. Stupeň
5.	Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního	sluncí vesmírných
6.	Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního	sluncí galaktických
7.	Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního	sluncí planetárních
8.	Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního	měsíců a planet
9.	Světy těles holoproudých	fáze 1.
10.	Světy těles holoproudých	fáze 2.
11.	Světy těles holoproudých	fáze 3.
12.	Světy těles holoproudých	fáze 4.

Ve schématu tedy dostáváme do základní rovnice hierarchie věčného bytí číslo 12 u světů božích prvorozenců a toto číslo vyjadřuje zde omezení tvorby těchto bytostí prvorozených dané touto úrovní vysokovibračních kmitů.

Jest z této tabulky též patrné, že zahrnuje i paralelní vesmíry těles holoproudých, které též se vyznačují právě odlišnou úrovní vysokovibračních kmitů dle jednotlivých fází svých a dále pak v základním schématu již vyjádřeny nejsou, neboť mají svou vlastní strukturu (S 894., 14.2.- str. 17,18) a my zde již také nebudeme k nim nic uváděti, poněvadž jest toto pro naši potřebu zcela postačující.

Obracím se na Vás potřetí v poměrně krátké době. Poprvé to bylo, když jsme Vás žádali, abyste přijal výzvu na setkání se zástupci mírumilovných vesmírných civilizací. Podruhé, když jsme se těšili na Vaši účast na Sympoziu o lásce. Chápu, že obě zmíněná témata mohou na některé lidi v naší nemocné společnosti působit poněkud fantasticky.

Obracím se na Vás tedy potřetí, a to s tématem naprosto realistickým a srozumitelným každému, totiž s tématem „PENÍZE“.

Jistě už se Vám dostala do rukou výzva za zrušení peněz. Jste naším prezidentem, naším zástupcem v očích světové veřejnosti, kterého jsme si kdysi s láskou zvolili. A jako hlavu našeho národa Vás za svoji osobu a své dvě děti (jedno dospělé a jedno nezletilé) žádám, abyste se zasadil o zrušení peněz na naší planetě.

Nebudu Vám zde vyjmenovávat všechny špatnosti peněžního systému, neboť jste si je už jistě přečetl v letáku od pana Bendy, popř. na internetu. Navíc na to, aby člověk věděl, jak škodlivá je instituce peněz, nemusí být ani prezidentem, ani mu to nemusí nikdo říkat. Výsledky vidíme všude kolem sebe.

Vážený pane prezidente, připojte prosím můj hlas k ostatním, které Vám v této době docházejí a jednejte v zájmu lidí, kteří si Vás postavili do svého čela s nadějí a vírou, že si volí čestného a láskyplného člověka.

1171. Výzva lidem (272). (Přijal Ivo A. Benda) 22.9.2000. 8:05-8:10 hodin.

1172. Rozeslání letáků české vládě. (Přijala Viera S.) 25.9.2000. 9:01-9:08 hodin.

„Ahoj, hlási sa ti Guetzal z hviezdnej lode priamo nad Tebou. Áno, hladím Ťa na pravej ruke, kde cítiš teplo.

Česká vláda už zvažuje informácie o Vesmírnych ľuďoch, čiže nás a aj obrázok nášho brata Aštara, umiestnený v strede letáku, pozitívne vplýva na ich duchovné srdcia, takže viac ich zaujali letáky o nás, ako letáky o zrušení peňazí, lebo žiaľ na to ešte nevyspeli. Ale samozrejme, že je to prvá holubica pochodní nádeje na zrušení peňazí ako ničivej sily a podporujúcej moc a mocnosti. Oba pojmy sú škodlivé, ak sa tak dokonale prekrútia. Áno, milý Ivo, sú už vo vedomí týchto hláv štátu českého a informácie o zrušení peňazí sa im dostávajú do podvedomia, kde ich budú spracovávať podľa ich úrovne, buď rýchlejšie alebo pomalšie. Nič nie je zbytočné.

Ahoj Vierka – Mirielka, aj ty Ivko náš, to vám s láskou zaslal Guetzal !“

1173. Rozhovor s Aštarem (273). (Přijal Ivo A. Benda) 1.10.2000. 18:00-18:09 hodin.

Jsem rád, jak se vám podařilo zorganizovat setkání v Nových Zámcích a děkuji tedy V. za výbornou organizaci této akce. Z těch 120 lidí si většina odnesla důležitý balík informací, který nyní zužitkují pro další duchovní růst sebe, ale i jako formu pomoci pro mnoho dalších lidí. Mám velkou radost, že si s V. tak hezky rozumíte a jak se vám daří zpracovávat filmové materiály, především přeletů našich lodí. Ano, tyto materiály pomohou mnoha dalším lidem k poznání pravdy, a tak se moc těším na další události, které zde ve střední Evropě budou probíhat. Ano, mám vás rád milý Ivo a stále jsem s vámi a pomáhám vám s V. v této práci pro Stvořitele našeho milovaného.

Dále ti chci sdělit, že tyto letáky, které jsi zaslal novinářům – barevný o nás, Vesmírných lidech i o zrušení peněz, vyvolávají mnoho myšlenkových podnětů a rozruch u mnoha dalších lidí, kteří se o tomto dovídají od přátel a známých. Ano, toto bude dále pokračovat, a tak uvidíš milý Ivo, co jsi způsobil těmito letáky rozeslaným stovkám lidí v médiích, ale také ve vládě ČR, parlamentu a senátu.

Ano, dále ti chci sdělit, že mám ohromnou radost ze setkání v Bratislavě, které také pomohlo mnoha dalším lidem, kteří již nebyli začátečníky - a těch byla většina. Takto se i na západním Slovensku více šíří tyto informace, které máte nyní k dispozici. Miluji vás a jsem s vámi milý Ivo, s láskou toto sdělení ti předal Aštar, velitel Velké vesmírné flotily.“

Děkuji drahý Aštare, sdělení, které jsem od tebe obdržel, nás moc povzbudilo a jsme rádi, že jste s naší prací spokojeni. S láskou v srdci Ivo.

1174. Rozhovor s Asket a Aranet. (Přijala Helena K.) 6.10.2000. 8:00-9:20 hodin.

„Milá Helenko, jsem tady, Asket, velitelka pomenší flotily z Ajacit.“

„Helenko, ještě ne. Tvůj úkol je spolupracovat s Ivem a probouzet co nejvíce lidí planety Země. Také v Církvi máš úkol budovat a pomáhat novým členům duchovně růst tvým příkladem a svědectvím.

Máš pomáhat L. na jeho cestě ke Stvořiteli, sama jsi si to vybrala s radostí a máš schopnosti to splnit, i když to je někdy moc těžké, ale ty to zvládneš.

Poučili jste se už konečně všichni, co nevolit ze zkušenosti na planetě Zemi ?

„Helenko, my vesmírní přátelé jsme se už poučili ze zkušenosti na planetě Zemi a víme, co nevolit, ale tento stav trvá na planetě Zemi, protože se potřebují lidé u vás poučit a rozhodnout se, co chtějí žít. Mnozí se v tom všem nemohou vyznat a pořád váhají, vědí, že tento život, který žijí, se jim nelíbí a nejsou spokojeni sami se sebou, ale NEDOKÁŽOU si představit, že může existovat něco jiného a krásnějšího. Pro tyto lidi se čeká až do PLNOSTI NEGATIVNÍHO STAVU. My vesmírní přátelé jsme také nikdy nezažili plnost negativního stavu, i když po tom netoužíme, ale pro poučení to také slouží, je to důležité.“

„Helenko, to nejde, z jiné dimenze je pomoc lidem na Zemi jen vysíláním lásky a záchrana určitých, už moc vážných problémů. Vy na Zemi těmto vážným problémům můžete rychleji a účinněji zabránit pod naším a Stvořitelovým vedením. My vás tedy potřebujeme pro vykonání záchranných prací přímo v terénu. Je to Helenko váš pracovní terén, jak říká Ivo. Když tady nebudete vy, kteří se kontaktujete a jdete duchovní cestou, a vás je málo, tak my pak nemůžeme tak efektivně pomáhat planetě Zemi a lidem.“

„Můžou postupně, pokud splní úkol nebo mají vážný důvod, většinou si ale splní úkol, a pak mohou přejít, pokud o to požádají Stvořitele a on jim to umožní, hodně záleží na situaci toho člověka. Nikdo není do ničeho nucený. Každý, kdo má tady plnit svůj úkol, si to svobodně zvolil a je vybavený ho splnit, ale můžou se vyskytnout různé situace, pak ale to je, až se vyčerpají všechny možné situace pro splnění úkolu, a přesto ten člověk není schopný ho splnit, např. znemožněno splnit úkol jinou osobou, ale to jsou úplné výjimky, pak rozhodne sám Stvořitel co dál, a také podle toho, jak se rozhodne ten člověk sám. Helenko, je spoustu takto myslících a cítících lidí, kteří chtějí odejít a nechtějí už žít na planetě Zemi, ale to je jen v jejich těžké chvíli, kdy duchovně rostou a postupují na duchovní cestě. Časem, až to překonají, začnou pracovat dál, proto máte přátele, příbuzné a své nejbližší, aby vám pomohli, když vám je nejhůř. Učili vás to v Církvi – pomáhat a povzbuzovat duchovně, mnohokráte jsi toto Helenko zažila, a to zažívají mnozí, to je ta duchovní cesta, v tom nejtěžším okamžiku duchovně rostete a udělali jste další krok k nebeskému Otci – Stvořiteli. Až toto překonáš, zase se budeš ze všeho radovat a tvé svědectví se rozroste. Helenko, zůstaň tady na Zemi a pomáhej lidem i nám, Vesmírným přátelům a Ivovi, L. i tvé nemocné mamince, tím pomáháš i sobě růst duchovně.“

Milá Asket, když máme svobodnou volbu, můžeme si vybrat, na které planetě budeme žít ?

„Milá Helenko, vy si vyberete, na které planetě budete žít podle toho, jak splníte duchovní úkol, pak se sami zařadíte podle hlasu svého srdce a vyciťováním.“

„Milá Helenko, posílám ti proudy lásky a energii, abys mohla dále duchovně pracovat a splnit úkoly tady na Zemi. Asket, velitelka pomenší flotily z Ajacit.“

Milá Aranetko, prosím tě, můžeš mě na chvíli vystřídat na planetě Zemi ?

„Helenko, to nejde, ta jsi si tento úkol vybrala a tak ho splníš. Já ti pomáhám s mnoha ostatními, ale úkoly si splní každý sám. Ještě máš mnoho důvodů, proč tady zůstat. Nejsi tady spokojena, a to je dobře, protože negativní stav je takový, a kdybys s ním souhlasila, nemohla bys plnit úkol pro lidi a Stvořitele našeho milovaného, to, co cítíš, je správné, ale máš o to víc důvodů splnit úkol pro duchovní růst. Když nesouhlasíš s tímto stavem, který nastal, o to více pracuješ pro Světlo. Vidíš, že se blíží Druhý příchod Ježíše Krista, o to více se na něj připrav a pomáhej se připravit i druhým, kteří to přijmou. To jak se teď cítíš, je vedlejší, ty víš, že to je jen chvilka, a pak to přejde a budeš pokračovat dále, dostaneš více duchovní síly, tak to jde stále na duchovní cestě. My tě máme všichni moc rádi a když ti bude nejhůř, vzpomeň si na nás, spoj se okamžitě s námi, my ti pomůžeme. Milá Helenko, tak pracuj na tom, co jsi chtěla splnit, a ty to splníš. Výzva na zrušení peněz je skvělý plán a vy s Ivem víte, jak to udělat, tak na tom pracujte.“

Děkuji ti milá Aranetko za povzbuzení, tak já tady zůstanu a splním co mám, s láskou Helena z planety Země.

„Já děkuji za spojení a poučení z tvé situace a posílám ti proudy lásky, Aranet, velitelka pomenší flotily z planety Erra.“

1175. Život po lidském životě. (Přijal Petr D. F.) 9.4.1988. 6:00 hodin.

„Dne 9.dubna 1988 v 6:00 hodin ráno bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí :

Při pohledu na zjevená fakta o lidském životě je zřejmé - a ať se to znovu zopakuje - že lidský život není to, co si lidští tvorové o něm myslí. Ovšem tím, že lidští tvorové jsou typicky lidskými, nikdy nebyli a nejsou schopni dojít k jakékoli sjednocující a jednotné teorii o svém vlastním životě. Četné rozporné a nesmiřitelné teorie o původu života a podstatě lidského života, existující vedle sebe na vaší planetě, jsou dobrým příkladem pro tuto situaci. Avšak žádná z těch teorií se ani trochu nepřibližuje pravdě.

Předmět této kapitoly je dvojí: Jedním JE ZJEVENÍ O ÚDĚLU ČI OSUDU LIDSKÝCH TVORŮ HNED PO TÉ, CO OPUSTÍ SVOU PLANETU, čili - jak říkají - AŽ ZEMŘOU. Druhý je odpovědí na otázku, CO SE STANE S LIDSKÝM ŽIVOTEM, či přesně řečeno - S LIDSKÝMI TVORY, KTEŘÍ BYLI SPECIFICKY ZFABRIKOVÁNI, ABY BYLI LIDSKÝMI TVORY, AŽ BUDE NEGATIVNÍ STAV A LIDSKÝ ŽIVOT ELIMINOVÁN. Jak si pamatujete z knih „Poselství z nitra“ a „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, ne všichni lidští tvorové na planetě Nula jsou skutečně lidskými tvory. Mnozí přítomní na vaší planetě přijali lidský život a lidskou formu za určitými důležitými duchovními účely. Naproti tomu byli mnozí lidští tvorové, vlastně většina z nich, zfabrikováni pouze pro jeden účel: Nebyli ničím jiným než typickými a specifickými lidskými tvory.

V případě těch, co nejsou lidskými tvory a kteří dočasně přijali lidský život a jeho formu za účelem svého poslání na planetě Nula (pozitivního poslání – pozn. zpracovatele), je situace zjednodušena. Po ukončení svého poslání, ať je to cokoliv, a po opuštění planety Nula navrátí se na místo, do stavu či kondice, z níž se vtělili na vaši planetu. Tento návrat po smrti jejich lidského těla není okamžitý. Než se dostanou na svou domácí základnu, budou muset projít údobím něčeho, co vy byste pojmenovali karanténou. Podstoupí zvláštní typ duchovního „vykuřování“, při němž se u nich odstraní všechna špína, všechny jedy a nákazy typického a specificky lidského života a kdy dojde k důkladné očistě a umytí všeho, co je povahy lidské. Pak se navrátí do své vlastní společnosti a připojí se ke svému lidu. Proces vykuřování, vyčištění a očisty se vskutku odehrává u těch, kdo přišli z pozitivního stavu a také se tam vracejí, ať je to duchovní svět či intermediální svět. Ti, co přišli z fyzického vesmíru pozitivního stavu, nevrátí se zpět na svou fyzickou planetu, nýbrž buď do mezisvěta duchů, nebo do duchovního světa, souvztažícího s jejich fyzickým světem.

Situace je odlišná u těch ne-lidských tvorů, kteří na sebe vzali lidský život a jeho formu kvůli poslání z různých pekel nebo jiných oblastí zóny vymístění. Ti neprocházejí procesem vykuřování, vyčištění a očisty. Na místo toho se získaná lidská přirozenost inkorporuje do jejich po-lidského života takovým způsobem, aby se stala intergrální částí dřívější přirozenosti v transmogrifikované kondici. Slovo „transmogrifikované“ v této souvislosti značí odstranění jakýchkoliv pozitivních elementů, získaných během jejich života na planetě Nula, a extrahování všeho negativního a nanejvýš specificky lidského (ve smyslu negativním) a zkombinováním toho všeho s jejich původní vlastní přirozeností. Toto je typem zvráceného „vykuřování“, „vyčištění“ a „očisťování“. Výsledkem této kombinace je získání daleko horší, ošklivější a zlořádnější démonické přirozenosti, jež se PAK POUŽIJE V DUCHOVNÍ VÁLCE PROTI POZITIVNÍMU STAVU.

Jedním z mnoha důvodů, proč se negativní entity z pekel a jiných oblastí zóny vymístění inkarnují na planetě Nula, je získání nějakých elementů lidské přirozenosti, aby se tak staly VÍCE ZLÝMI a ÚČINNĚJŠÍMI BOJOVNÍKY v zápase proti Pánu Ježíši Kristu a všem těm, kdo se nacházejí v pozitivním stavu. (Planeta Nula je školkou pro pekla, jak již bylo uvedeno – pozn. zpracovatele.)

Inkarnace na planetu Nula vytváří ovšem pro negativní entity určité riziko. Vždyť donedávna se vtělilo na vaši planetu mnoho pozitivních entit. (Počínaje tímto momentem nikdo nebude mít dovoleno vtělovat se na planetě Nula ze žádných oblastí pozitivního stavu. Kdokoliv se rodí na vaší planetě počínaje tímto datem, to jest datem přepisování knihy, což je 1.července 1988 ve 3:08 odpoledne, čili v 15:08, rodí se buď jako typický lidský tvor, nebo je inkarnací nějaké zlé entity, přicházející z určitých oblastí pekel a zóny vymístění). Takže tito démonové v lidské formě jsou vystaveni přímo vlivu poslanců pozitivního stavu v lidské formě a riskují být navždy ztraceni pro negativní stav tím, že by konvertovali do pozitivního stavu s pomocí agentů pozitivního stavu. Tento risk stojí za to, aby byl podstoupen, protože když uspějí v jejich poslání, získají po návratu neobyčejnou moc a schopnosti zla, jaké jim dosud nebyly přístupny. Avšak vyslanci pozitivního stavu jsou vystaveni stejnému riziku. Dostávají se do nebezpečí korupce ze strany negativního stavu a lidské přirozenosti a velmi často ztrácejí svůj původní pravý nadhled a dočasně podlehnou pokušení a slibům negativního stavu.

V obou případech - jak při konverzi negativních entit v lidské formě do pozitivního stavu, tak i pozitivních entit v lidské formě do stavu negativního - není tento proces tak obtížný, jak se zdá. Musíte si pamatovat, že nikdo z nich nemá vědomou znalost či paměť o tom, kým jsou, odkud přišli, či jaký je účel jejich přebývání na planetě Nula. Jak víte, tato okolnost je jediný způsob, jakým se vstupuje do lidského života a prožívá, co je to být typicky lidským tvorem. Jakýkoliv jiný způsob by nebyl způsobem lidským. Takže jsouce v plné nevědomosti o těchto faktech, oba druhy těchto ne - lidí v lidské formě se mohou snadno zviklat tím, či oním směrem. Vždyť - konec konců - mají všichni v sobě plně zachovánu svobodu volby a schopnost se změnit. Jak si vzpomínáte, tyto dvě schopnosti tvoří základnu pro jakýkoliv život, bez ohledu na to, jaký je to druh. Zopakujeme: Život v jakékoliv formě a stavu, ať je to život pozitivní, negativní či lidský, je naprosto nemožný bez těchto dvou stavebních kamenů života.

Nicméně jsou lidští tvorové na planetě Nula většinou pravými lidskými tvory. Byli zrozeni jenom za jedním účelem - být lidskými tvory a podávat příklad typické a zvláštní lidské přirozenosti, jak byla popsána ve dvanácté kapitole i jinde v této knize. Tito lidští tvorové nezakusili žádný jiný život než pouhý lidský život. Jejich život v tom speciálním intermediálním světě - než vstoupili do fyzického lůna svých lidských matek - byl v rámci lidských parametrů. Je proto otázkou, co se stane s lidskými tvory, až opustí planetu Nula, čili - podle vašeho výrazu - až umřou ? Situace s lidskými tvory po fyzické smrti jejich těl je daleko komplikovanější než s kýmkoliv jiným. Nezapomeňte, že v sobě mají typického lidského ducha a typickou lidskou duševnost. Vše, co postrádají, je vnější fyzické tělo.

Pokud si vzpomínáte, lidské tělo se zevně, ve svém vnějším zjevu, se příliš moc liší od jiných těl většiny sentientních entit kdekoliv v mezích tohoto zvláštního Vesmíru v multivesmíru. Nicméně obsahuje lidské hmotné tělo některé orgány, které v žádném jiném typu těl neexistují (na příklad orgány vylučování). Umístění orgánů toho těla se také liší, zvláště v struktuře mozku, propletení nervové soustavy, u sexuálních orgánů a hlasivek. Toto byla velmi závažná změna v lidském těle, provedená kvůli jeho akomodaci typickému a specifickému lidskému duchu a jeho lidské duševnosti (pseudotvůrci – pozn. zpracovatele).

Když jednou toto tělo přestane fungovat, lidský duch a jeho duševnost se z něho uvolní a pokračují ve svém životě. Avšak zde se objevuje problém. Lidský život a jeho duch a duševnost nemůže přetrvat v žádné jiné sféře ani atmosféře než ve své vlastní. Nemůže přežít nikde jinde. Naproti tomu se ani zničit nemůže. Není zničitelný žádný sentientní život bez ohledu na to, v jakém stavu, formě a okolnostech. Život může změnit formu svého projevu, může se transformovat z jednoho stavu do druhého, ale nikdy se nemůže zničit. Protože lidský život je zvrácenou formou sentientního života, nemůže být zničen, bez ohledu na to, v jakém stavu zpitvoření je. Avšak tím, že má schopnost svobodně volit a měnit se, může se transformovat nebo - v negativní konotaci - může se transmogrifikovat.

Proces transformace či transmogrifikace není jednoduchý. Vyžaduje spoustu úsilí a času (slovo „čas“ je zde použito ve smyslu souvztažnosti s určitými duchovními stavy, jichž je třeba k provedení tohoto procesu. V této souvislosti není ho použito jako časového měřítka ve vašem pojetí času). Mezitím musí lidský duch a jeho duševnost někde přebývat.

V intermediálním světě duchů je speciální „záchytka“ (lepší termín v lidském jazyce neexistuje pro popsání této záchytné oblasti), přizpůsobená specificky podmínkám přežití lidského ducha a jeho duševnosti, dokud nebude ukončen proces transformace či transmogrifikace. Je to tato zvláštní oblast, do níž vcházejí všichni praví lidští tvorové nejdřív po své smrti, čili po opuštění planety Nula. Ani se nemusí říkat, že tato oblast zadržení je věru dobře izolována a separována od ostatních obyvatel toho světa. Komunikuje se s nimi pomocí speciálních, nepopsatelných ochranných prostředků.

V přítomné době je situace s lidskými tvory po jejich fyzické smrti podstatně jiná než bývala předtím. Změna v této situaci nastala po DOKONČENÍ HYBRIDIZACE A FÚZE LIDSKÉHO TĚLA - masa v Absolutní přirozenosti Nejvyššího, který se stal povšechností Pána Ježíše Krista.

Před dokončením procesu této fúze a hybridizace byl v Nejvyšším přítomen určitý stupeň separace některých lidských elementů. Nejvyšší používal lidského těla Ježíše Krista, aby se objevoval před lidskými tvory, kdy to bylo potřebné a nutné, ale přece jen byl ještě separován od Své Absolutní esence i Substance. Pokud tato separace existovala, byl úděl lidských tvorů jiný než je dnes. Ve stavu separace nemohlo dojít k žádné podstatné změně v lidském duchu a jeho duševnosti. Za takových separačních okolností jediná věc, jaká byla možná, bylo potlačení nebo uspání či zkrocení typické lidské přirozenosti. Avšak lidská šelma zůstala na živu, i když jakkoliv spící. Mohla by se však probudit či vyvolat nebo přivést do pozornosti kdykoliv. Nemůže se eliminovat či transformovat v něco pozitivního. Z tohoto důvodu existovaly až donedávna u lidských tvorů tři různé stavy po jejich smrti.

První byl v rámci pozitivního stavu. Ti lidští tvorové, co rozeznali negativnost, zlo a zfalšování typického lidského života a učinili vše, aby se zdržovali od jednání, působení, myšlení, chtění, záměrů a cítění typicky lidských, a kteří s dobrým a kladným úmyslem se obrátili k Bohu, dostali povolení zformovat své vlastní nebe v rámci pozitivního duchovního světa nacházejícího se v tomto zvláštním vesmíru v lůně celkového multivesmíru. Tato lidská nebesa se výrazně lišila od všech jiných nebes. Ačkoliv byla povahy pozitivní, přece jen pro pokračující separaci lidských elementů v Nejvyšším byla oddělena a odloučena od zbytku Stvoření.

Spojení s jinými oblastmi Stvoření, jakožto i s jinými nebesy v rámci tohoto Vesmíru bylo zprostředkováno mediátory zvláště určenými Pánem Ježíšem Kristem, kteří byli trénováni, vybaveni a naděleni specifickými schopnostmi pro přežití v lidské atmosféře i sféře. Bylo-li třeba či zachtělo-li se lidskému tvoru těchto nebes navštívit nějakou jinou sféru mimo lidská nebesa, vyžádalo si to podstoupit speciální proces příprav a přizpůsobení se. Tento proces mu dovoloval dočasně vstoupit do té sféry a přežít tam tak dlouho, dokud účel návštěvy trval. Avšak v tom okamžiku, kdy účel té návštěvy byl splněn, začali lidští tvorové - hosté i jejich hostitel pociťovat úzkost, což znamenalo, že nastal čas, aby opustili společnost jeden druhého. Z tohoto důvodu - ve většině případů - byli lidští tvorové na nebesích ohraničeni ve svém komunikování a vztazích v mezích svých vlastních nebes. Ať se znovu opakuje: Tato situace s lidskými nebesy odrážela stav pokračující separace lidských elementů od povšechnosti Absolutní přirozenosti Nejvyššího, který nyní je Pánem Ježíšem Kristem.

Druhý stav lidských tvorů, jenž nastal po jejich fyzické smrti, byl v rámci intermediálního světa duchů. Ve skutečnosti měli lidští tvorové svůj vlastní mezisvět duchů, separovaný a izolovaný od jakýchkoliv jiných intermediálních světů, kde měli dovoleno formovat se ve společnosti, země, státy a organizace přesně tak, jak to činili za života na planetě Nula, dokonce zachovávali i jména svých zemí, měst, vesnic a planet. Nazývali svůj mezisvět planetou Zemí a z hlediska všech praktických účelů se jevila jako planeta, z níž přišli (planeta Nula, které oni říkali Země). Většina z nich pevně věřila, že žije na své původní fyzické planetě a ne v nějakém jiném světě.

Typ lidských tvorů, který se usadil v tomto světě, domnívající se, že jde o permanentní skutečnost, byli lidští tvorové, kteří v sobě měli silné tendence a sklony jak pro negativní, tak i pro pozitivní stav. Čili ti, jejichž odhodlání připojit se k jedné nebo k druhé straně nebylo jasně identifikováno či učiněno. Životní styl těchto lidských tvorů i s jeho důsledky byl náležitě vylíčen ve spisech Swedenborga.

Jakýkoliv lidský tvor, ať to byl někdo povahy pozitivní či negativní či nerozhodnuté, vstoupil po své fyzické smrti nejdříve do tohoto mezisvěta. Délka jeho pobytu v tom světě byla určena faktorem ztotožnění se s jedním ze stavů. Čím více bylo ztotožnění se stavem pozitivním, tím méně času strávil v tom světě a tím dříve se odebral do jednoho z lidských pravých nebes. Čím více se ztotožňovali s negativním stavem, tím méně se zdržovali v intermediálním světě a rychleji odcházeli do jednoho z lidských pekel. Čím méně identifikace bylo s oběma těmi stavy, tím déle zůstávali v mezisvětě duchů, a to až do té chvíle, kdy byla provedena volba a rozhodlo se pro jedno nebo druhé a kdy se pravá přirozenost toho kterého lidského tvora odhalila a projevila. Před dobou Swedenborga pobyt lidských tvorů v mezisvětě duchů byl možný po staletí. Po Swedenborgově době a až do nedávného zrušení lidského intermediálního světa pobyt nemohl trvat déle než třicet let (užije-li se lidských časových měřítek).

Třetí stav u lidských tvorů po jejich fyzické smrti byl v rámci negativního stavu. Lidští tvorové, kteří projevili nepřekonatelné tíhnutí k negativnímu stavu, se po krátkém pobytu v lidském intermediálním světě přidali k lidským tvorům s podobnou náklonností v nějakém z lidských pekel. Také v peklech tvořili lidští tvorové své vlastní společnosti a země, jež byly relativně separovány a izolovány od jiných pekel.

Takže, jak vidíte, nehledě na to, v jakém stavu lidští tvorové setrvávali po jejich fyzické smrti, byli vždy separováni a izolováni. Jak bylo uvedeno výše, důvodem pro to je to, že je v samé povaze lidskosti být separován a izolován. Vlastně vinou svých ohromných předsudků, pověrčivosti a zaujatosti, nepřáli si lidští tvorové moc se stýkat s někým jiným než se sobě podobnými (vyjma tak zvané misionáře, kteří se vždy snažili navštěvovat jiné společnosti s tím, aby je obrátili na lidskou náboženskou víru).

Bylo vždy nesmírně těžké pro lidské tvory připustit fakt, že nejsou preferovanou, zvláštní a nadřazenou sortou. Považujíce a shledávajíce sami sebe se za preferované, zvláštní a nadřazené, odmítají jiné nebo se dívají z patra na všechny ostatní, jako na něco méněcenného ve srovnání se sebou.

V pozitivním stavu lidských nebes byl takový postoj zkrocen, ale vždy číhal zpod potlačené a dřímající kondice. Stálo to mnoho úsilí a práce pro lidské anděly a andělské duchy, aby se tato tendence držela pod kontrolou. Ovšem, jsouce takové povahy, lidští tvorové mají nezřízenou schopnost se svou chvástavou drzostí odstrkovat každého, kdo je jiný. Proto nikdo ve Stvoření ani v zóně vymístění nebyl příliš horlivý stýkat se s lidskými tvory tak, či onak.

Jak si vzpomínáte, bylo již dříve řečeno, že hned první věcí, co se lidští tvorové snažili dělat, kdykoliv někoho potkávali v životě po lidském životě, bylo obracet dotyčného na svou lidskou víru, vlastní způsob a styl života. Nedošlo-li u té entity ke konverzi, čemuž vždy tak bylo, pak lidští tvorové ji zatracovali do pekel, ač sami se nacházeli v peklech (měli za to, že měli moc na zatracování). Každý se vyhýbal projevům lidského chování, jak jen bylo možno.

Tato situace u lidských tvorů existovala tedy donedávna. Když jednou došlo k eliminaci stavu separace a izolace lidských elementů od Absolutní přirozenosti Pána Ježíše Krista a po té, co tyto elementy podstoupily fúzi v povšechnosti Jeho/Její Absolutní přirozenosti, mohl započít proces buď transformace, nebo transmogrifikace. Duchovní princip požaduje, aby jakýkoliv proces této povahy byl odvozen z pozice unifikace a jednotnosti. Je pouze logické usoudit, že je naprosto nemožné jednat ve stavu separace a izolace, ze stavu odloučenosti a oddělenosti. Pokud takový stav existoval, nemohla nastat žádná opravdová transformativní činnost.

Stav separace a izolace nemůže transformovat izolovaný a separovaný stav. Jediné, co může učinit, je udržovat ten stav odloučenosti a oddělenosti do nekonečna. Z toho důvodu, pokud ten stav existoval, bylo lidským tvorům dovoleno zůstat lidskými tvory, separovanými a izolovanými od všech ostatních, ve všech svých stavech, okolnostech a situacích.

Jistě, tato situace nemohla být tolerována na věky. Pokud existuje stav separace a izolovanosti, existuje i negativní stav. Je to životem negativního stavu. Prvním krokem v procesu eliminace negativního stavu je odstranění lidské odloučenosti a oddělenosti pomocí transformace a obdarování lidských tvorů takovým typem života, který by vedl k sjednocení a jednotě. Sjednocené elementy v Absolutní přirozenosti Pána Ježíše Krista tento proces nyní umožňují.

Jak víte, jenom Pán Ježíš Kristus může podniknout tak enormní a neobyčejný proces. Nicméně ani v lidském životě není nic příliš obyčejného. Ale pokud separace lidských elementů od Pána Ježíše Krista pokračovala, žádná akce nemohla být v tomto ohledu podniknuta. Jakýkoliv pokus tak učinit za okolností separovanosti, by vedl ve skutečnosti k vyhlazení lidských tvorů. Důvodem toho je fakt, že bez lidských elementů v Absolutní přirozenosti Pána Ježíše Krista žádný lidský tvor by nemohl přežít Čistou Božskou sféru ani na zlomek vteřiny. Pamatujte si, že lidský život není schopen vést k žádné jiné formě života. Jakákoliv jiná forma a projevování života je smrtonosná a jedem pro lidský život. Vyčištěné a zbožštěné lidské elementy v Pánu Ježíši Kristu Mu/Jí dovolují přiblížit se k lidským tvorům kdykoliv, za jakýchkoliv okolností, stavu a místa bez nebezpečí pro ně a započít proces jejich úplné transformace a nadělení odlišným životem.

První fáze procesu této transformace a životního obdarování začíná v lidských nebesích duchovního světa. Byla zakončena dnes, k tomuto datu. Všichni lidští tvorové těch nebes ze své svobodné vůle a volby byli transformováni a osvobozeni od typické lidské přirozenosti a integrováni v povšechnosti ostatního Stvoření. Nejsou již odloučeni ani odděleni od nikoho ve Stvoření. S tímto novým životem obdržela jejich nebesa nový typ atmosféry, která uschopňuje kohokoliv k tomu, aby mohl vstoupit do jakýchkoliv jiných míst, stavů a podmínek bez potřeby příprav či mediace.

Druhá fáze začíná právě nyní v intermediálním světě duchů, kde se lidským tvorům naskýtá možnost volby buď vstoupit do Nové školy, kde by se podrobili procesu této transformace a životního obdarování, anebo se odebrat do jakéhokoliv lidského pekla podle vlastního výběru. V reakci na tyto obrovské revoluční změny, jež se odehrály u lidí i jiných, mají pekla teď také dovoleno pokračovat ve svém usilování v tomto ohledu.

Od této chvíle jsou všichni lidští tvorové v příslušných peklech úplně transmogrifikováni a obráceni v tvory opravdu pekelné, jejich pekla již nejsou nepřístupná pro nikoho. Proces transmogrifikace lidských tvorů v peklech je nutným krokem k tomu, aby se povaha negativního stavu mohla plně a dokonale odhalit.

Pokud si vzpomínáte, bylo před několika týdny zjeveno, že pekla pseudotvůrců byla OTEVŘENA, takže MOHOU vycházet a připojovat se k členům v jiných peklech. Jejich prvním činem hned po vypuštění bylo transmogrifikování lidských tvorů v příslušných peklech, aby tak pekla mohla docílit své vlastní pseudounifikace. Pouze pseudotvůrci měli znalost, jak provést proces transmogrifikace a pseudounifikace. Pekla potřebují dosíci své vlastní pseudounifikace jako odpovědi na ty ohromné změny, k nimž docházelo v pozitivním stavu. Aby mohli účinně pokračovat ve svém boji proti pozitivnímu stavu a všem jeho fundamentálním změnám, potřebují tuto DOČASNOU unifikaci.

Za NYNÍ existujících okolností, jakmile lidský tvor umře a opustí planetu Nula, je umístěn do záchytné oblasti v intermediálním světě. Trvání pobytu v té oblasti zadržení pro kohokoliv nemůže být delší než tři roky, počítá-li se podle elementů lidského času. Během těch tří let každý lidský tvor dostává možnost volby pro konvertování do pozitivního stavu tím, že vstoupí v Nové škole do zvláštního oddělení, specializujícího se na lidské záležitosti. V Nové škole je proces jejich transformace a životního obdarování započat Pánem Ježíšem Kristem a Jeho/Jejími asistenty. Neexistuje žádný časový limit pro jejich pobyt v Nové škole. Jedinec tam zůstává tak dlouho, jak je třeba, aby tento proces byl dokonán účinně, úspěšně a natrvalo. Různí lidští tvorové mají různý stupeň identifikace s typickým lidským životem. Čím stupeň ztotožnění je větší, tím je delší pobyt, během kterého je konána namáhavější a složitější práce. A vice verza: Čím menší identifikace, tím lehčí a rychlejší je proces.

Odmítnutí konverze do pozitivního stavu a vstoupení do Nové školy znamená, že se zvolilo vstoupit do jednoho z pekel, kde je každý lidský tvor transmogrifikován v pekelného tvora.

Takže od tohoto okamžiku nikomu z lidského plemene planety Nula po odchodu z této planety není dovoleno zůstat typicky lidským déle než tři roky, jak to souvztaží s lidským planetárním časem. Tato situace je velice závažným pokročením v procesu totální a dokonalé eliminace negativního stavu a mrtvého života všech pekel a plodu jejich fabrikace - lidského života.

Při pohledu na tato fakta, krátce zjevená v této kapitole, je zřejmé, že lidský život je dočasným a přechodným děním. Je-li jednou eliminován negativní stav, nezbude nic, co by napájelo trvání lidského života. Vždyť - ať se to znovu zopakuje - lidští tvorové a jejich život jsou produktem negativního stavu. Všichni lidští tvorové, kteří ještě budou přítomni na planetě Nula v době konečného eliminování negativního stavu (BUDE-LI tehdy život v jakékoliv formě a stavu vůbec ještě zjevný na vaší planetě) i budou-li kdekoliv a v jakémkoliv čase jinde (v údobí přidělených tří let), budou se účastnit posledního soudu. Tenkrát se jim poskytne možnost konečné volby, zda konvertovat do pozitivního stavu a zanechat za sebou typický lidský život, anebo přestat být a existovat na věky. Jestliže kdokoliv z lidských tvorů jakousi náhodou odmítne dokonce i tehdy konvertovat do pozitivního stavu, budou mu elementy pravého života původně přišlé z ukradeného života pozitivního stavu odňaty a ve vyčištěné, očištěné a „vydýmené“ kondici navráceny jejich původnímu legitimnímu Zdroji a Majiteli - Pánu Ježíši Kristu. Aktem tohoto odnětí obrátí se tací lidští tvorové a vlastně kdokoliv jiný automaticky v absolutní nicotu. Jak si vzpomínáte, je život v jakékoliv formě a podmínkách živý a žijící jenom díky ELEMENTŮM ŽIVOTA, jenž původně vzešel z Pána Ježíše Krista. Žádný jiný život není možný, nehledě na to, jak hodně jsou tyto elementy zvrácené, zfalšované, zpitvořené či zmrzačené.

Tímto posledním aktem skončí natrvalo tento typický, neobyčejný, nemožný a specifický život i jeho historie. Samozřejmě budou všechny zkušenosti lidského života od okamžiku jeho fabrikace až do momentu jeho eliminace zachovány na věčnost v multiverzalitě povšechnosti nazývající se jezero ohně a síry. Zachování těchto zkušeností bude nutné pro věčné poučování všech, co budou stvořeni v tomto časovém cyklu. Jelikož tvoření nových sentientních entit a jejich rozličných životních forem je nepřetržité na věky, je očividné, že je nutno zachovat tyto zkušenosti na věčnost pro jejich poučení.

Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší, co Pán Ježíš Kristus zjevuje v této kapitole.“

Jinak se mi i dnes asi potvrdilo, že jsem na správné cestě. V práci se totiž opět Temno "ozvalo" - a celkem se snažili. Byla to pro mne zkouška, myslím, že jsem zachovával celkem klid, i když byly chvilky, které bych příště řešil trošku jinak. Ale v zásadě "to šlo", i když jsem se, samozřejmě necítil úplně super. Je to neuvěřitelný, jaký jsou lidi loutky.... Ani sami, ze svobodné vůle nedokážou odpovědět na jednoduchou, polopatickou (několikrát za sebou opakovanou) otázku tou nejjednodušší formou....ANO, nebo NE ...

Fakt, kdybys to slyšel, ten náš rozhovor, .... to byla SÍLA !!! Víš, měl jsem z toho a ještě trochu mám, pocity smutku a zároveň mě to připadalo směšný. Ale převažoval ten smutek. Jsou to dokonalý loutky, a jak já říkám : "pštrosi"...

Ještě přidám jeden postřeh. Když jsme měřili nově budovaný plynovod, tak jsem se bavil s jedním mladým klukem - bagristou, a ten říkal, že musí jít dělníci (kde jsme byli) do práce i v sobotu ! Aby se stihl termín dokončení stavby, který je ale velice časově neúnosný. Můžu Ti, milý Ivo, říci, že mi i odpověděl na otázku, kdo dělá a jak se dělají ty zakázky akcí. Je to fakt dokonale přesný podle toho materiálu od Gabriely - "Kristus odhaluje stát démonů,...". Při konkurzu, kde je několik firem, se právě naši páni šéfové (rozuměj přisluhovači) "vytasí" s velice - pro pány starosty - lahodící nabídkou: Velice brzský termín dokončení, při jehož nedodržení naše firma vyplatí penále a naopak - když se termín splní, tak majitel inkasuje tučný finanční zisk ... Prostě IQ 200 ... A to není jen v jednom případě. Takových akcí je víc . . .

A vůbec nepřekvapí souvislost, že rok od roku je víc a víc práce za stejné, ne-li menší peníze ...

Byl jsem rád, že jsem přišel relativně brzo domů. No a tady jsem byl velice mile překvapen - a cítil jsem to jako odměnu Stvořitele našeho milovaného. Přišel mi totiž . . .

1177. Dopis prezidentu ČR – zrušení peněz. (Napsala Helena K.) 13.10.2000.

Souhlasím s výzvou „ZRUŠENÍ PENĚZ“. Peníze jsou zneužity k OVLÁDÁNÍ LIDÍ LIDMI A ROZDĚLENÍ LIDÍ NA CHUDÉ A BOHATÉ, TO JE VELKÉ ZLO NA PLANETĚ ZEMI.

Jestli chcete skutečně pomoci odstranit chudobu, a to z celé naší planety Země, tak nám pomůžete zrušit peníze.

Vidím na naší vládě i parlamentu, že jsou znechuceni tímto režimem a rádi by, nebo aspoň někteří, přivítali tuto příjemnou změnu. To, co děláte s penězi se nedá poslouchat, a ty Vaše věčné bezvýznamné dohady nás lidi nebaví. Měli byste se nad tím zamyslet a hlavně proto co nejrychleji něco moudrého udělat, My budeme na tom stále pracovat podle svých možností a to ve prospěch všech lidí planety Země. Až založíme Novou společnost bez peněz a na základních principech: Vědomí, poctivost, zodpovědnost, bude se nám žít skvěle, nemyslíte ? Asi tomu nevěříte, že by to mohlo fungovat, ale já vím, že to funguje na jiných planetách. Vím, že i tady na planetě Zemi toho docílíme, o to se budeme snažit ze všech sil s pomocí našeho milovaného Prvotního Stvořitele všeho a všech.

Každý je zodpovědný za každého. Jste zodpovědní za své bratry a sestry. Až si to uvědomíme, zmizí ze světa všechno utrpení a bolest. Pak vytvoříme Novou společnost, založenou na Novém evangeliu, které říká: VŠICHNI JSTE SOUČÁSTÍ JEDNOHO CELKU. Hlavními zásadami takové společnosti budou tři základní principy: Vědomí, poctivost, zodpovědnost.

Nebudou žádné jiné zákony, žádné jiné předpisy. Nebude žádné zákonodárství, neboť jej nebude potřeba. Protože si konečně uvědomíme, že morálku nelze uzákonit. Tyto základní principy budeme učit ve školách. Školní osnovy budou založeny na těchto zásadách a všechny ostatní předměty se budou učit skrze tyto zásady. Naše učení není lepší, naše učení je prostě jiné. Hlásejme to ve vládních síních, v našich školách a nejen prostřednictvím našich kolektivních ekonomik.

Budeme učit děti vytvářet budoucnost, místo, abychom je učili opakovat naši minulost, atd. . .

Pracují na tom, abychom v naší republice vytvořili duchovní projekt spojující lidi na celém světě, jejichž cílem je zlepšit svět.

Realizujeme svou duchovnost tady a teď na této Zemi: Jakou společnost si vybudujeme, v takové budeme žít, udělat to musíme my, nikdo jiný za nás nic neudělá.

1178. Dopis prezidentu ČR – zastavení Temelína. (Napsala Helena K.) 13.10.2000.

Teď Vám napíši něco k tomu nešťastnému Temelínu. Prosím Vás, už se konečně probuďte copak nevidíte, do čeho nás vedete ? Vidíte, že spousta lidí s tím nesouhlasí, a ke všemu to nepotřebujeme, máme dost elektřiny. Tolik peněz to stálo, a teď ještě JADERNÝ ODPAD BUDE STÁT JAKO CELÁ ELEKTRÁRNA. ZASTAVTE TO, DOKUD JE JEŠTĚ ČAS ! NEMŮŽETE SI DĚLAT CO CHCETE, MUSÍTE BRÁT OHLED NA LIDI A RESPEKTOVAT JEJICH ROZHODNUTÍ. Nestačilo Vám poučení z Černobylu, to nás chcete všechny zničit, to je Váš cíl ? Jaderná elektrárna je nebezpečí PRO CELOU PLANETU ZEMI. Vláda a parlament i Vy pane prezidente máte vládnout pro lidi a ne proti nim. Chcete po prezidentovi Rakouska, aby poslal na své demonstrující lidi vojsko a policii a je rozehnali, to snad nemyslíte vážně ? To už je vrchol, co si dovolujete. Zastavte Temelín a nikdo nebude demonstrovat, za to můžete jen a jen vy všichni, kdo jsou ve vládě a v parlamentu, klidně jim tento dopis předejte. Já jim stejně ještě napíši. Ještě jednou: Spousta lidí je proti Temelínu, zastavte ho.

1179. Pseudotvůrci připravují lidem ovládací čipy – součást PLNOSTI NEGATIVNÍHO STAVU. (Výtah z časopisu Medium – říjen 2000)

Firmy produkující mikročipové karty ve svých reklamních kampaních vysvětlují, jak jsou mnohem lepší, než hotovost, neboť není potřeba starat se o dostatek peněz, drobných apod. POZOR ! JE TO POUZE PAST ! Jakmile se mikročipové karty rozšíří natolik, že z trhu vytlačí zcela hotovost, stanou se JEDINÝM MOŽNÝM PROSTŘEDKEM VÝMĚNY. Ovšem pouze do TOHO momentu, kdy budou nahrazeny konečným řešením: MIKROČIPEM V LIDSKÉM TĚLE, implantovaném zpravidla pod kůži na ruce nebo na čele.

Tak varuje publicista Alan Pilote ve francouzském periodiku Vers Demian a celý problém mikročipů a SVOBODY ČLOVĚKA dále rozvádí.

Karty obsahující mikročip povedou ke kontrole nad každým člověkem na světě. Budou poslední etapou předcházející IMPLANTACI MIKROČIPU v těle pod kůži, znakem „bestie“, bez kterého nebude možné nic koupit ani prodat. Půjde-li všechno podle plánů mezinárodních finančních magnátů (hlavní řídící agenti negativního stavu na planetě Zemi – pozn. zpracovatele), hotovost, čili bankovky a mince, za nedlouhé období zmizí zcela z oběhu. Budou nahrazeny „penězi elektronickými“, nejdříve na zásadě mikročipu kreditních karet, a později v krátkém čase v podobě samotného mikročipu implantovaného pod kůži, pravděpodobně pravé ruky (která je většinou píšící – možnost ovládání a sledování psaní – pozn. zpracovatele).

Není to žádná fantazie ! Tato technologie již byla mnohokrát testována na zvířatech a zdá se, že již je vše připraveno k jeho uskutečnění přímo na člověku. Proč je o tento systém u finančních vládců světa takový zájem ? Protože UMOŽŇUJE ZAVEDENÍ TOTÁLNÍ KONTROLY NAD LIDMI ! Tito finančníci (loutky ještírků – pozn. zpracovatele), zaslepení TOUHOU PO VLÁDNUTÍ, jsou přesvědčeni, že JENOM ONI JSOU SCHOPNI VÉST LIDSTVO TÍM NEJLEPŠÍM MOŽNÝM ZPŮSOBEM. Uvědomují si také, že lidé nebudou ochotni jen tak se vzdát možnosti obchodování v hotovosti. Ovšem v případě hrozby finančního krachu ve světě, budou finančníci schopni přesvědčit lidskou populaci, že jedinou záchranou, aby vše neztratili, je MIKROČIP.

Jak vypadá takový mikročip určený k implantaci ? Na rozdíl od kreditních karet, není nutný žádný osobní kód, žádné potvrzení o stavu hotovosti z banky. Mikročipové karty obsahují elektronické informace, okamžitě vypovídající o všech potřebných datech, mohou obsahovat o 500 informací více než karty dosavadní. Hlavní firma vyrábějící mikročipové karty je Mondex, kde polovinu akcií vlastní firma MasterCard. U těchto karet je možné předávat informace pomocí telefonních aparátů Mondex nebo přes speciálně vybavený počítač. Karty s mikročipem Mondex již používá 20 zemí a očekává se, že i Evropská unie při použití jednotné měny tento systém zavede.

Osobní počítač už je možné předělat na automatickou „bankovní přepážku“, umožňující provádění všech potřebných finančních transakcí přímo od obrazovky. Firma Microsoft již nedávno oznámila, že od roku 1999 budou zařízení pro použití karet s mikročipem běžně vybavovány všechny počítače.

Jelikož však karty s mikročipem mohou být ukradeny, poškozeny nebo ztraceny, bude lidem VSUGEROVÁNO, že mnohem praktičtější a tudíž lepší bude IMPLANTACE takového MIKROČIPU. Mikročip již nebude na plastikové kartě, ale bude implantovám PŘÍMO NA LIDSKÉM TĚLE. Nepůjde však jen o finanční záležitosti, ale zároveň i o IDENTIFIKACI KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO ČLOVĚKA. Například pomocí satelitních nebo anténních vysílacích a přijímacích zařízení, bude vždy přehled, KDE se hledaný člověk v tuto chvíli nachází. Něco podobného již mají zájem zavádět v některých Evropských městech u psů jako povinnou registraci. Zdůvodňuje se to tím, že ztracené nebo zatoulané zvíře by takto bylo snadno nalezeno, ve skutečnosti však městským radním jde o to, aby jim ani od jednoho psa neunikly příslušné poplatky.

Pro implantaci pod lidskou kůži již bylo vyrobeno mnoho mikročipů. Jejich velikost je od 5 do 7 mm délky a 0,75 mm šířky, přibližně to odpovídá zrnku rýže. V mikročipu se nachází především JMÉNO CLOVĚKA, OBRAZ JEHO TVÁŘE, ČÍSLO A KÓD POJIŠTĚNÍ, OTISK PALCE, FYZICKÝ POPIS, RODINNÁ GENEALOGIE, ADRESA, MÍSTO ZAMĚSTNÁNÍ I VÝPIS Z TRESTNÍHO REJSTŘÍKU. Karta může obsahovat 34 MILIARD KOMBINACÍ, tak, že MŮŽE IDENTIFIKOVAT KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO OBYVATELE zeměkoule. Znamená to, že takový mikročip nahradí všechny dosavadní identifikační dokumenty (osobní průkaz, doklad o pojištění a mnoho dalších). Ten, kdo by takový dokument na sobě neměl, nemohl by nejen cokoliv nakupovat, ale nemohl by dostávat mzdu, důchod, manipulovat se svými penězi v bance, cestovat po světě apod.

Mikročip je vybaven samonabíjecí baterií z lithia. Aby mohl vydávat signál při jakékoliv měnící se teplotě lidského těla, byl uskutečněn nákladný výzkum pro zjištění nejvhodnější části těla k umístění čipu. Byla nalezena dvě taková místa, a to na čele u vlasů a na hřbetu pravé ruky. Tato skutečnost velice silně připomíná úryvek z Apokalypsy sv. Jana:

„A (bestie) učiní, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i nevolníci, dostanou znamení na pravou ruku a na čelo. Aby nikdo nemohl kupopat ani prodávat, jenom ten, kdo má znamení nebo jméno bestie, nebo číslo jejího hlavního jména (666).“

Ještě donedávna tomuto popisu předpovědí sv. Jana nebylo možné dobře porozumět. Nyní s pomocí mikročipu, implantovaného pod kůži, je to již možné ! Na první pohled se může zdát, že takový mikročip na ruce je obrovské zjednodušení, že je to pro každého člověka velká výhoda. Ovšem jak sv. Jan v Apokalypse píše, aby člověk mohl dostat to znamení, musí se vzdát Krista, přísahaje věrnost Antikristovi (pseudotvůrcům – pozn. zpracovatele). A co představuje Kristus ? Jsou to přece ZÁKLADNÍ KOSMICKÉ A PŘÍRODNÍ ZÁKONY, jejichž součástí je i SVOBODA, o kterou se člověk, v podřízení lidské vládnoucí a chamtivé moci, zcela jistě PŘIPRAVÍ.

Mikročipy budou skrze satelity či vysílací a přijímací antény napojeny na CENTRÁLNÍ POČÍTAČE s gigantickou pamětí. V Bruselu již více než 10 let pracuje počítač, který je schopen zaregistrovat dvě miliardy početních dat. Pravděpodobně je však vybavován a připravován k tomu, aby zahrnul data o lidech, spojených s různými průmyslovými odvětvími. Ještě větší „skladiště paměti“ má superpočítač v Lucemburku. Ten je schopen shromáždit a využívat početní informace týkající se všech obyvatel Země.

Ukazuje se, že za výše popsaných okolností dojde ke VŠEOBECNÉMU „NAPOJENÍ“ OBYVATEL Země na POČÍTAČOVOU PAMĚŤ, což už v podstatě představuje ORWELLOVSKÝ TOTALITARISMUS. Vybrané osoby budou moci komukoliv okamžitě zablokovat bankovní konto, zabránit používání telefonu, zamezit cestování, či koupi cestovní jízdenky apod. Ztěží si dovedeme také představit, co by se stalo v případě havárie centrálního počítače. A kromě toho, což je nejdůležitější, odsud je již krok ke KONTROLOVÁNÍ LIDÍ Z JAKÉHOKOLIV POHLEDU, z pohledu jejich jednání, jejich pobytu na určitém místě a dokonce ke sledování i jejich reakcí psychických, čili v podstatě i ke KONTROLE JEJICH MYŠLENEK.

Viz www.universe-people.cz sdělení 1139 – 1141, 1144, 1145, 1152, 1158, 1175 . . . – výtahy z NOVÉHO ZJEVENÍ.

1180. Rozhovor s Aranet o mikročipech. (Přijala Helena K.) 14.10.2000. 20:45-21:30 hodin.

Milá Aranetko, prosím tě, je pravda, co se píše v časopise MEDIUM – Mikročip, jako „znamení negativních“ ?

„Helenko, ano, je to pravda, negativní síly toto dobře připravily a stále ještě pracují, aby docílily PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU. Helenko, všichni budeme překvapeni, co se bude dít. Informujte co nejvíce lidí, aby MOHLI JEŠTĚ VČAS NA SOBĚ DUCHOVNĚ PRACOVAT A ZACHRÁNIT SE. Helenko, je to váš úkol s Ivem informovat lidi, je to moc důležité. Jsme rádi, že takto pracujete pro lidi a našeho milovaného Prvotního Stvořitele.“

Je to výsledek mezinárodního Měnového fondu, který byl nedávno v Praze ?

„Helenko ano, hovořili tam o tom, jak to provedou a jak budou spolupracovat na tomto PROJEKTU MIKROČIP. Lidé, ať si dají POZOR, protože to bude VELMI RAFINOVANÝ A LSTIVÝ PROJEKT NA OVLÁDÁNÍ LIDÍ CELÉ PLANETY ZEMĚ – TĚCH, KTEŘÍ S TÍM BUDOU SOUHLASIT. Všechno bude záležet na tom, JAK se lidé PŘIPRAVÍ, aby se SPRÁVNĚ ROZHODLI. Helenko, je to pravda a ten, kdo napsal ten článek, si plní svůj úkol, je to duchovní člověk.“

Milá Aranetko, já ti moc děkuji, posílám proudy lásky, mám vás všechny ráda, jsem šťastná, že s vámi mohu takto komunikovat. Helena z planety Země.

„Helenko, já posílám také proudy lásky a my všichni rádi s tebou komunikujeme, Aranet z planety Erra.“

1181. Dopis k I. světovému sympoziu o lásce v Praze (274). (Napsal Ivo A. Benda) 29.8.2000.

Všimněte si, KDO bojuje proti tomu, aby LÁSKA na Hradě byla ? Je to primitivní a jednoduché. Je to taková zkouška a test pro všechny lidi.

Pokud si někteří z vás myslíte, že LÁSKA na Hradě nebude, velice se mýlíte, a současně je to DŮKAZ, jak jste ovládáni ještírky, negativními mimozemšťany. Pak jste loutky – prázdné figurky na šachovnici negativního stavu (viz www.universe-people.cz sdělení 1140, dále 1139, 1141-1144 . . .).

VZPAMATUJTE SE, dokud ještě není pozdě, ale moc času na obrat vám NEZBÝVÁ.

Pochopte, že BEZPRACNĚ se NEDOSTANETE z ovládacích programů negativního stavu, negativní stav vás prostě jen tak NEPUSTÍ, to si buďte jisti. Zvláště vy, kteří pro něj zastáváte důležité funkce v ovládání této pseudospolečnosti na planetě Zemi. JE NUTNÉ NA SOBĚ PRACOVAT !

Všichni nejsme ovládáni, je zde cca 15 – 20 % lidí, kteří se nedají. Neloutkují.

KAŽDÝ má možnost na spasení, na vysvobození se ze zdejšího otrockého stavu.

Není náhodou, že také pan Václav Klaus, který má syna 2 roky v psychiatrii (nikam jinam nevede politika zel, fabrikací, chladného kalkulu a monetaristického uvažování). . . . .

Tak tedy pan Václav Klaus se poučil, studoval a studuje řadu duchovních zdrojů (knihy „Rozhovory s poučením od mých přátel z Vesmíru“, „Hovory s Bohem I., II., III.“, „Přátelství s Bohem“ a jiné). Nyní přišlo vedení ODS se změnou svého volebního hesla, a to „HLAVOU I SRDCEM“, tedy podrobněji: . . . A OTEVŘENÝM, CITLIVÝM A ODVÁŽNÝM SRDCEM.

Protože tato otázka je důležitá, je tento dopis odeslán nejen panu prezidentu Václavu Havlovi a jeho spolupracovníkům, ale na vědomí všem 250 redakcím médií (tedy hlavních fabrikátů informací řízených negativním stavem – viz sdělení 1140 www.universe-people.cz) v českých zemích, a dále samozřejmě mnoha dalším lidem.

To, co MÉDIA FABRIKUJÍ, je jejich volba – pochopitelně se všemi dalekosáhlými důsledky, které z toho vyplývají. Že to jsou a budou dalekosáhlé důsledky, se každý může NYNÍ přesvědčit kdykoli na vlastní kůži, ale také se přesvědčí v NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. To, že 90 % informací v médiích JSOU NEGATIVNÍ INFORMACE, je FAKT, SKUTEČNOST. Tedy jsou to NEGATIVNÍ ENERGIE, které VLÁDA DOVOLUJE PRODUKOVAT, A TY ZAPLAVUJÍ MILIONY LIDÍ, s DOVOLENÍM VLÁDY.

Na závěr vás upozorňuji na jeden z hlavních článků, který fabrikuje, przní informace – pan Vojtíšek Zdeněk, který má hlavní úkol ovládat média tak, že skrze školení o sektách desítkám novinářů (a pracovníkům školství) przní informace o Vesmírných lidech a celé hierarchii Stvoření.

Na vědomí: Členové vlády ČR, úředníci Hradu, 250 redakcí médií, lidé zemí českých.

Přílohy: Pozvánka na I. světové sympozium o lásce v Praze; Informační leták o Vesmírných lidech Sil světla;

Nabídka Španělského sálu od pí Gálové Správy Pražského hradu ze dne 13.7.2000 (zadní str. dopisu).

Těchto dopisů bylo odesláno 800 a dotyční je obdrželi 4 – 5 dní před začátkem sympozia, tj 4.-5.9.2000.

Esejko prosím tě, co vzkážeš V., ráda by s vámi komunikovala a dozvěděla se, jaký má úkol, co má pro to udělat ?

„Milá Helenko, vzkaž V. Š., ať více studuje „Rozhovory s poučením . . .“ a na sobě více pracuje duchovně. Ono, když to člověk chce moc, tak to pak nejde vůbec. Helenko, ty to taky znáš, jak to je. Není dobré se na jednu věc zaměřit a křečovitě na tom lpět. V. potřebuje ještě více vyciťovat srdcem a naučit se nás poslouchat, vyciťovat. Také v práci to není dobré a nabourává to pak její vyciťování. V., my ti pomáháme, aby se ti to podařilo, ale měj trpělivost a časem se ti to povede a spojíš se s námi. My jsme s tebou často, ale ty nás nevnímáš, máš mnoho práce a to odvádí tvou pozornost a cit pro duchovní růst. Ty to V. časem zvládneš i v práci ti nastanou změny a pak se vše uklidní, i ty sama ve svém nitru. Studuj další doporučenou literaturu o nás, vesmírných přátelích a věř, že se ti to povede.

V., posíláme ti proudy lásky a energie pro duchovní růst, za všechny vesmírné přátele Eseja z planety Erra.“

Děkuji ti milá Esejko za V. a předám jí tento vzkaz od vás. S láskou Helena z planety Země.

1186. Obnovení, pozměnění a znovudefinování duchovních zákonů. (Přijal Petr D. F.)

Výtah z knihy „Nové zjevení Pána Ježíše Krista“, str. 194 – 223, 10. kapitola.

Dne 18. února 1988 ve 4:40 ráno bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

„V této knize bylo zjeveno, že došlo k revolučním změnám po celém Stvoření. Tyto změny byly vyvolány hlubokými změnami, jež nastaly ve věci pojímání Přirozenosti Nejvyššího, Jenž/Jež se stává povšechností Pána Ježíše Krista. Jak bylo řečeno, Nová přirozenost Pána Ježíše Krista vyžaduje nový přístup a způsob v postoji sentientních entit vůči Němu/Ní.

Důležité duchovní principy, formulované dříve, mají za to, že jakmile určitý krok, éra, epocha – a co všechno tam nemáte – splní svůj účel, je vystřídána následujícím krokem. Všechny principy, stavy a podmínky předešlého kroku jsou pečlivě ohodnoceny a posouzeny, aby se rozhodlo, do jaké míry a zda vůbec se mohou přenést do dalšího kroku. Jak víte, duchovní kvalita následujícího kroku je značně rozdílná od předešlého kroku a mnoho, ne-li většina věcí se nemůže přenést do příštího kroku. Toto je duchovní zákon platící pro všechny doby i všechny kroky. Dobrý příklad takových modifikací a změn je možno vidět v Mojžíšově zákoně, který byl dán dětem izraelským. V době Prvního příchodu Ježíše Krista převážná část toho zákona již vyčerpala svůj užitek a splnila svůj účel. Zákon, který ještě nevyčerpal svou užitečnost a nesplnil svůj účel, nemůže být modifikován ani zrušen ani změněn. Toto je význam slov, zaznamenaných u Matouše 5:18:

            „Neboť zajisté pravím vám: Dokud nepomine nebe a země,
            nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze zákona, dokud se
            všechno nestane.“

Někteří lidští tvorové se domnívají, že všechny zákony mají trvalou a nemodifikovatelnou povahu. Výše citované tvrzení však naznačuje, že zákony se nemohou zrušit, pokud se všechny nenaplní. První příchod Pána Ježíše Krista byl splněním toho zvláštního zákona. Není proto náhodou, že vzápětí po vyslovení výše uvedeného, pustil se Ježíš Kristus do zrušování určitých zákonů nebo do jejich značného modifikování. V celé páté kapitole Matouše se po verši 18 nepopisuje nic jiného než proces tohoto rušení a modifikace. Později v průběhu Svého poslání na vaší planetě zredukoval a modifikoval Ježíš Kristus celý Mojžíšův zákon na dva zákony, jak je zaznamenáno u Matouše v kapitole 22 ve verších 34-40 (i v jiných evangeliích).

            „Miluj Pána, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a
            celou svou myslí. Miluj svého bližního jako sám sebe. I řekl:
            Na těch dvou přikázání spočívá celý zákon i proroci.:

Na konci Své mise dal Ježíš Kristus Svým učedníkům nové přikázání, zaznamenané u Jana 13:34-35:

            „Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali, jako
            Já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni
            poznají, že jste Moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“

Dalším krokem, jenž následoval po odchodu Pána Ježíše Krista z vaší planety, bylo zpříkladnění a diferenciace duchovních principů. Jak lze rozlišit následovníky Pána Ježíše Krista od všech ostatních ? Tím, že se ukáže, jak vypadá hluboká láska a úcta jedněm k druhým. Jednáš-li tak, jako každý jiný, v čem tedy je rozdíl mezi tebou a jinými ? Je zřejmé, že v době, kdy Ježíš Kristus dával toto nové přikázání učedníkům, žádná pravá láska jednoho k druhému na vaší planetě neexistovala. Jinak by nebylo třeba formulovat toto přikázání či tento zákon. Tedy výše uvedena ilustrace vám, jak nastává periodické osvěžování, modifikace a nové definování všech duchovních principů a zákonů a proč jsou nezbytné.

V přítomné době započalo nové údobí v dějinách tohoto časového cyklu. Tato perioda není jenom počátkem nového kroku, jak to bylo v případě předešlých period a kroků tohoto časového cyklu: Je to úplně nová éra v rámci tohoto časového cyklu, která je započata Pánem Ježíšem Kristem. Tato nová éra nemohla začít, dokud by nenastaly hluboké změny v Přirozenosti Nevyššího a Nejvyšší se nestal Pánem Ježíšem Kristem. Když se to naplnilo, dřívější éra či předešlá perioda již vyčerpala svůj užitek a splnila svůj účel a nová éra duchovního vývoje přichází do své plodnosti. Nové zjevení, obsažené v této knize, je odrazem této Nové éry. Tato nová éra či perioda se týká veškerého Stvoření a jeho multivesmíru, všech sentientních entit, celé zóny vymístění a všech jeho obyvatel, jakožto i vaší planety. Multiverzální důsledky této éry jsou enormní a budou trvat po dlouhou dobu – až k samotnému konci tohoto časového cyklu i déle.

Pro tuto její nesmírnou důležitost je nutno všechny duchovní zákony, které vládly v předešlé éře či dřívějším údobí, nově definovat, obnovit, modifikovat a v případě nutnosti i zrušit a odstranit. V přítomné době se berou v úvahu následující zákony:

Prvopočáteční zákon se vztahuje k lásce k Pánu, vašemu Bohu. Tento zákon je modifikován následujícím způsobem:

Miluj Pána Ježíše Krista bezpodmínečně s moudrostí z celého svého „Já jsem“,

a to nade všechny a nade všecko,
kvůli samotnému Pánu Ježíši Kristu a kvůli samotnému principu,

že existuje jenom jeden Bůh, Stvořitel, Spasitel a Zdroj pravého života

a tím uznáš skutečnost, že lidské tělo Ježíše Krista bylo učiněno Božským,

NEPŘIJME-LI SE nejprve TENTO FUNDAMENTÁLNĚ DŮLEŽITÝ NOVÝ DUCHOVNÍ ZÁKON, vládnoucí nad Novým věkem, PAK ŽÁDNÝ Z NÁSLEDUJÍCÍCH ZÁKONŮ NEBUDE DÉLE MÍT MOC ČI VÝZNAM.

Druhý zákon se vztahuje na lásku k jiným. Tento zákon je modifikován tímto způsobem:

Třetí zákon je zcela novým a je odvozen z výše uvedených modifikovaných zákonů. Jeden aspekt tohoto zákona byl obsažen ve starém přikázání „milovati budeš bližního svého jako sama sebe.“ Formulace tohoto nového zákona vypadá takto:

Miluj sebe sama bezpodmínečně a s moudrostí z celého svého „já jsem“,

NA TĚCHTO TŘECH ZÁKONECH TEDY ZÁLEŽÍ VŠECHNY DUCHOVNÍ PRINCIPY A Z NICH SE VŠECHNY ODVOZUJÍ. JEJICH SPLNĚNÍ ZNAMENÁ SPLNĚNÍ VEŠKERÝCH ZÁKONŮ V JSOUCNU A BYTÍ.

Než přikročíme k dalším zákonům, jsou nutná některá vysvětlení obsahu výše definovaných tří zákonů. Je třeba vysvětlit dva pojmy: „Bezpodmínečná láska“ a „milovat s moudrostí“. Jak jste si povšimli, tyto termíny neexistují ve starých zákonech. Slovo „láska“ bylo použito prostě. Stalo se tak za účelem odrážení existujících duchovních podmínek v době před odchodem i po odchodu Pána Ježíše Krista z vaší planety. Jak si můžete vzpomenout, těmi podmínkami byly externalizace, literalizace a ritualizace všech duchovních principů, které s v takovémto procesu zcela vytratily. Není žádná moudrost v takovém postoji a procesu. Ba ani správné pojímání samotných principů tam není.

Vzhledem k tomu slovo „moudrost“ nebylo užito, protože šlo o bláhový přístup. Ale ani slova „bezpodmínečně“ nemohlo být použito. Bylo by bývalo vzato doslovně. Lidští tvorové by nesprávně usoudili, že musí milovat jiné v jejich zlu a negativním stavu. Takto milovat by znamenalo milovat zla a nepravdy. Bylo tedy užíváno jenom slovo „láska“, aby se ukázalo, že pravý zdroj života se může najít jen v milování Boha, jiných a sama sebe. Avšak toto neurčuje, jak se ta láska má projevovat. Namísto toho se odkazuje na Desatero přikázání. Ta ukazují na to, co se nemá dělat. (O otázce Desatera viz kapitola dvacet čtyři v této knize, pod názvem „Desatero znovu navštívené“). Ale mimo pobídky k přijetí Boha neříkají nic, co se má dělat, nebo to ukazují velmi neurčitě. Proto se usoudilo, že zachování obřadu podle předpisů Mojžíšova zákona a – v křesťanské éře – sledováním diktátů doslovných výpovědí Ježíše Krista a zvláště pak Pavlových stanoví, co se má dělat. Navíc k dodržování těchto předpisů byla připojena vložka o odměně. „Budeš-li dělat toto, povede se ti dobře.“ Nebo: „ Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi“ ( Lukáše 6:31). Opět je zde podmínka: „Budu s tebou zacházet dobře, protože se přeji, aby se se mnou zacházelo dobře“. Dělám to proto kvůli sobě. Při takové kvalitě lásky nemůžeš užít slov „bezpodmínečně“ či „moudrost“.

Důvody pro uvedení takové lásky v té době s pokračováním až ke křesťanské éře se mohou nalézt v duchovní kvalitě, jež vládla v celé zóně vymístění a na vaší planetě. Tehdy již všechny duchovní principy byly zprzněny, překrouceny a úplně zfalšovány. Neexistovala žádná pravá znalost o ničem. Aby bylo možno motivovat lidské tvory pro nějaké duchovní dění za těch okolností, muselo se začít z té pozice, v jaké se nacházejí. A ta pozice spočívá v tom, že činí vše jenom kvůli samým sobě.

Prvním krokem v duchovním probuzením lidských tvorů je láska kvůli VLASTNÍM osobním důvodům. Až jsou pevně zakotveny v takové lásce, může se započít s jejich postupným seznámením s pravou znalostí duchovních principů, které nakonec napomohou při ZMĚNĚ jejich postoje, takže začnou dělat věci pro obecné blaho. V této nové éře však tyto okolnosti nejsou déle únosné. Dřívější pojímání lásky splnilo svůj účel a došlo k formulování nového způsobu chápání a praktikování lásky. Nastal nyní čas, aby se milovalo bezpodmínečně s moudrostí. Na první pohled se může zdát, že toto tvrzení je v rozporu samo se sebou. Jak je možné milovat bezpodmínečně s moudrostí ? Nesvědčí to o selektivní lásce ? Rozpor je pouze zdánlivý. Bezpodmínečnost platí jen pro pozitivní stav. Vše, co je pozitivní, může přicházet jenom od Pána Ježíše Krista. Pozitivní stav nemá v sobě nic z povahy negativní. Proto má se milovat bezpodmínečně kvůli sobě samému, jako něco, co ustanovuje pravý život. Pozitivní stav má v sobě plnost přítomnosti Pána Ježíše Krista. Pozitivní stav je Pánem Ježíšem Kristem, který jej zároveň převyšuje ve všech aspektech. Odtud vyplývá požadavek milovat Pána Ježíše Krista bezpodmínečně nade všechny a nade všecko, neboť je jediným pramenem života, a který daruje ten život každému bezpodmínečně bez jakýchkoliv háčků. Takto milovat je moudré. Odtud pochází láska s moudrostí.

Naproti tomu jak lze projevovat bezpodmínečnou lásku uprostřed negativního stavu plného nenávisti, krutosti, zarputilosti a ničivosti ? Tím, že se ODTRHNE povaha negativního stavu. Bezpodmínečné odmítnutí všeho negativního, zlého a falešného je nepodmínečnou láskou ke všem v negativním stavu. Říká se mezi vámi: „Neslouží to dobře tvému zdraví (tvému životu) být takovým.“ Miluji-li tě doopravdy, pak si nepřeji, abys byl takovým. V této lásce je moudrost. Je moudré odvrhnout vše negativní, jelikož jeho přítomnost odpuzuje přítomnost pozitivního stavu, to jest Pána Ježíše Krista. Postrádání té přítomnosti znamená nepřítomnost pravého života. Milovat zla a falešnosti bezpodmínečně znamená nenávidět a mít v pohrdání vše pozitivní, tj., Pána Ježíše Krista. V tomto je bláznovství takové lásky.

Další rozlišování zde je v tom, že se miluje někdo nepodmínečně v negativním stavu, ale ODMÍTÁ se jeho zlý a falešný životní styl. Takové odmítnutí není jenom slovy, ale primárně vlastním životním stylem, jenž je od základu odlišný od životního stylu negativního stavu. Vzpomínáte na nové přikázání, které dal Ježíš Kristus Svým učedníkům ? Milujte se navzájem, aby podle té lásky jiní, co v takové lásce nejsou mohli vidět, že patříte k pozitivnímu stavu. Milujte je kvůli nim, kvůli Pánu Ježíši Kristu, a dáváte jim příklad toho, jak to vypadá patřit pozitivnímu stavu v porovnání s přebýváním ve stavu negativním. A toto je, co značí milovat bezpodmínečně s moudrostí po dobu nacházení se na území negativního stavu.

Jiný aspekt takové lásky je v tom, že KAŽDÝ v určitém stupni v SOBĚ nosí přítomnost Pána Ježíše Krista. Agenti i otroci negativního stavu také mají tu přítomnost, jinak by nemohli žít ani zlomek vteřiny. Avšak, jak již připomenul Swedenborg, jejich problém je v tom, že popírají tu přítomnost a otáčejí se k ní zády. Tímto činem vylučují svoji přítomnost v Pánu Ježíši Kristu, tj. v pozitivním stavu. Neexistuje zde žádná reciprocita. Milovat takto někoho bezpodmínečně znamená milovati bezpodmínečně Přítomnost Pána Ježíše Krista v něm. Miluje se Pán Ježíš Kristus v jiných a milují se jiní, protože v sobě nosí tu přítomnost. Vše ostatní není relativní, nemá žádný význam a je neskutečné. Cožpak můžeš milovati něco nereálného ? Taková láska neexistuje. V bezpodmínečné lásce Pána Ježíše Krista v sobě a sama sebe pro tento fakt je pravou moudrostí té lásky. Toto jedině je skutečnou láskou, ze které se odvozuje veškeré ostatní milování. A proto je, co znamená milovat bezpodmínečně s moudrostí.

Ale co znamená – milovat ? Jak se projevuje láska v každodenním praktickém životě ? Nestačí vyjádřit slovy takovou lásku. Jak víte, lidští tvorové jsou mistry v umění říkat a prohlašovat jedno, ale zároveň myslet a cítit přesně opak toho, co říkají či prohlašují. Proto slovní sdělení ohledně takové lásky sama o sobě nejsou postačující. Mohou být považovány jenom za zevnější vyjádření, že taková láska může, ale nemusí existovat. Ve skutečnosti je nejméně sedm potvrzujících znamení, že taková láska existuje a je reálnou ve vašem životě.

Za prvé: Neustále přemýšlíte o milování Pána Ježíše Krista, jiných a sama sebe bezpodmínečně s moudrostí. Každý stav či pocit, bez ohledu na to, jaký, musí vstoupit do vašeho uvědomění a stát se integrální částí vašeho myšlení. Bez vědomého uvědomění této bezpodmínečné lásky v aktivním myšlení neexistuje potvrzení takové lásky.

Za druhé: Pociťujete intenzivně tuto bezpodmínečnou moudrou lásku vůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a sobě. Kdykoliv myslíte na Pána Ježíše Krista, na jiné a na sama sebe, po celé vaší bytosti se šíří nesmírné teplé, radostné a šťastné pocity.

Za třetí: Neustále prožíváte nesmírnou touhu a vůli milovat bezpodmínečně s moudrostí Pána Ježíše Krista, jiné a sama sebe více a více každý den. Všechna tvá vůle, snahy, síla, moc a odhodlání jsou namířeny k takové čisté, nepodmínečné, moudré lásce.

Za čtvrté: Vaše úmysly ve všech činech, bez výjimky a vyloučení, jsou v souladu s pozicí této bezpodmínečné moudré lásky vůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a sobě samému.

Za páté: Vaše činy, chování a postoje směřují k neustálému projevování a posilování této bezpodmínečné moudré lásky vůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a samému sobě.

Za šesté: Vcházejíce do nitra (jak bylo pospáno v páté kapitole této knihy) dvakrát až třikrát denně, scházejíce se s Pánem Ježíšem Kristem, s ostatními a se sebou samým (v čemž je význam Poslední Večeře), požádáte Pána Ježíše Krista, aby vám pomohl milovat s moudrostí nepodmínečně více a více Jej/Ji, jiné i sama sebe a aby vás učil, jak milovat správně a náležitě a jak taková láska se má zpříkladňovat, uskutečňovat, zpředmětnit, prožívat a praktikovat trvale. Pouze ze svého vlastního nitra, z přítomnosti Pána Ježíše Krista ve vás můžete objevit, v čem spočívá váš zvláštní způsob projevu té lásky ve vašem vlastním individualizovaném životě. Pamatujte si, že rozliční jedinci projevují rozmanité aspekty a potřeby té lásky. Rozpoznat a vyjádřit takové aspekty a potřeby je moudrostí té lásky.

A za sedmé: Budete vyjadřovat a vyslovovat taktně a obezřetně tuto nepodmínečnou moudru lásku dobrovolným chtěním sdílet takovou lásku, vyžaduje-li se či požaduje, aniž by se uvalovala na kohokoliv proti jeho svobodné vůli a volbě, ale také bez „házení perel sviním a dáváním toho, co je svaté, psům“ (Matouš 7:6). Během setkání a komunikování s Pánem Ježíšem Kristem ve vašem nitru v době denního praktikování vcházení do nitra požádáte Pána Ježíše Krista, aby vám dal větší stupeň rozlišující moudrosti a intuice, jenž by vás uschopnil zvědět a vycítit, kdy, kde, jak a komu vyjádřit, vyslovit a sdělit vaši bezpodmínečnou moudrou lásku.

Dávat lásku „sviním“ a „psům“, tj. zlům a nepravdám neboli jedincům ztotožňujícím se zcela se zly a nepravdami, znamená schvalovat jejich zla a nepravdy. Jejich schvalováním se dává těmto jedincům moc, která patří Pánu Ježíši Kristu. Předáváním té moci vrháte se do NEBEZPEČÍ VLASTNÍHO ŽIVOTA V DŮSLEDKU PŘERUŠENÍ OCHRANY z Pána Ježíše Krista (předání moci). V takovém případě se skutečně, otočí a roztrhají vás na kusy (Matouš 7:6).

Nyní zopakujme: Všechny tyto dobré věci se činí kvůli Pánu Ježíši Kristu, kvůli všem duchovním principům, kvůli jiným, kvůli sobě samému, jako nositeli jedinečné a svérázné přítomnosti Pána Ježíše Krista v tvém nitru, a kvůli tomu, že je správné to činit, aniž by se očekávalo něco na oplátku, to jest dělá se vše kvůli samotnému principu. Takto vše činit znamená praktikovat, co požadují tři výš formulované zákony. Tyto tři zákony představují základ duchovního života. Jsou životem zbývajících deseti zákonů, které následují:

Požadavkem nového duchovního stavu je, že JEN TO se může stát integrální částí vašeho opravdového života (z hlediska jeho věčného pokračování), co jste získali pouze z pozice své vlastní svobodné volby, ze svobodné vůle, kvůli principu, jelikož tak činit je správné. Cokoliv jiného, co se takto nezíská, odpadne a nebude se s tím počítat při vašem konečném soudu. Bylo to vnuceno nějakými jinými zevními ohledy. A ačkoli některé z nich mohli být pozitivní a dobré, přece jen nebudou mít žádný vliv na váš život, poněvadž vámi nikdy nebyly zvnitřněny.

Proces zvnitřnění může se udát, JENOM když to přijmete na základě své SVOBODNÉ VŮLE a VOLBY. Všechno ostatní, co nepostoupí nad vaše zevnějšnosti, zůstává v zevnějšnostech. Jak již víte, nemůžete se sebou vzít nic zevního, neboť váš život tkví ve vašich niternostech, nikoliv v zevnějšnostech. Tím, že jste v negativním stavu, musíte dělat mnoho věcí, které byste nikdy dobrovolně nečinili, kdybyste žili v pozitivním stavu. Životní styl negativního stavu velmi často požaduje, abyste se chovali, působili, cítili a říkali věci, jež nevycházejí ze srdce – z vašeho nitra. Jsou vám vnuceny zákony negativního stavu. Děláte je, protože před svým fyzickým narozením, z určitých důležitých duchovním důvodů, jste si zvolili vstoupit na území negativního stavu. Tento váš výběr předpokládal provádění a prožívání věcí v negativním stavu, které by se jinak nevolily. A přece musíte je dělat, chcete-li přežít na teritoriu negativního stavu. Platit účty, chodit do práce, setkat se s lidmi, kteří s vámi nemají nic společného, snášet věci odporné pozitivnímu stavu, a mnoho jiného v tomto smyslu musíte dělat. Kdybyste se však ztotožnili s těmito negativními věcmi a činy ze svobodné vůle a volby, považujíce vše za zdroj požitku, za něco lahodného a velmi vhodného, nebo byste je zvolili kvůli vlastní reputaci, světskému postavení a prestiži, nebo pro jiné nízké důvody, pak by se vše stalo integrální částí vašeho života, to jest: Bylo by to vámi zvnitřněno a při posledním vyúčtování vám přivlastněno jako něco, co vám patří.

Avšak totéž je pravdou i v případě pozitivního stavu a dobrých věcí v obou směrech. Aniž si zvolíte být pozitivní, milující, moudří a dobří z vlastní vůle a volby a pro samotný princip, neboť je to tak správné tak činit, bez jakékoliv vypočítavosti, pak ta pozitivnost a láskyplnost zůstává jen ve vašich zevnějšnostech. Nevstoupily do vaší niternosti. Jak víte, mnoho lidských tvorů jedná, chová se a vypadá dobře, pozitivně, moudře a láskyplně. Avšak je to vše ne proto, že si tak vybrali v zájmu samotných principů, že to tak doopravdy chtěli, nýbrž proto, že se to vyplácí být takovým.

Jejich postavení, prestiž, dobrá reputace v očích jiných a co všechno tam ještě nemáte, jim DIKTUJE a nutí je být takovými. Za jiných okolností by si to nikdy nezvolili. Proto nemůže se jim při jejich osobním posledním soudu přisoudit nic z té dobroty, pozitivnosti, láskyplnosti a moudrosti. Odejme se to od nich a dá se těm, kteří takovými byli ze své svobodné vůle a volby a pro samotné principy. Toto je přesně, co je míněno slovy Ježíše Krista, jak jsou zaznamenána například u Lukáše 19:26:

„Neboť pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno; tomu, kdo
nemá, odňato bude i to, co má.“

„Každý, kdo má“ značí každého, kdo věci získal svobodnou vůlí a volbou kvůli principům bez jakýchkoliv vnějších ohledů a nátlaků. „Kdo nemá“ označuje ty, co to učinili z nějakých jiných ohledů než těch, co vyvěrají ze svobodné vůle a volby pro principy a že to je správné samo o sobě. Jejich dobré skutky jsou od nich odloučeny a dány těm, kteří by je byly konali s dobrým úmyslem a správnou motivací podle definice tohoto zákona. Modifikace tohoto zákona se zrcadlí ve slovech „kvůli principu, neboť je správné tak činit“. Toto je rozšířením zákona o svobodě volby, jenž byl omezen formulací o svobodné vůli a volbě bez uvážení samotného principu. V novém duchovním přístupu hraje toto „pro samotný princip“ nejdůležitější roli. Důležitým ohledem zde není jen to, jak se něco volí (zda ze svobodné vůle či nikoliv), nýbrž proč se také něco volí (je to pro samotný princip – neboť tak činit je správné – anebo z jiných důvodů ? ). Takže kombinace „jak“ a „proč“ určuje, do jaké míry se aplikuje tento nový zákon ve tvém životě.

Avšak neexistují dva absolutní stavy bok po boku pro vzájemné sdílení

v absolutním smyslu. Koexistence dvojího absolutna se vzájemně vylučuje.

všech těchto diverzifikovaných způsobů a postupů spočívá projevení se

v absolutním smyslu. Jelikož každá částice té Rozmanitosti je obsažena

v Absolutním stavu, je důležitá a potřebná pro manifestování tohoto Stavu v absolutním smyslu, jako jakákoliv jiná částice či cokoliv jiného.

Z tohoto důvodu všechny si jsou rovny.
Žádné přednostní zacházení s žádnou z nich není možné, ba ani myslitelné.

V této Obměněné jedinosti a rovnosti je zakořeněna povaha pozitivního stavu. Jakékoliv vybočení od tohoto zákona představuje porušení principů pozitivního stavu a negativní stav přichází do svého jsoucna a bytí. Z principu zde plyne, že Absolutní stav – Pán Ježíš Kristus je Absolutně pozitivní. Negativní stav nevyvěrá z Absolutně pozitivního, nýbrž z porušení tohoto principu a odchýlení se od něj.

Aby mohl negativní stav být a existovat, musí být počata idea separace, nerovnosti a preference. Tato idea však nemůže být počata v někom, kdo je Absolutně pozitivní. Nicméně může být počata v někom, kdo je relativní vůči Absolutně pozitivnímu, jelikož ten někdo nemůže sám sebe považovat za něco jemu rovného. Rovnost relativních bytostí je založena na faktu, že rovným způsobem v sobě obsahují přítomnost Pána Ježíše Krista, tj., Absolutní stav. Uznání a přijetí faktu, že Pán Ježíš Kristus se projevuje nekonečnou mnohostí a růzností způsobu mezi všemi a v každém individuu, rovnou měrou sjednocuje všechny jedince v Pánu Ježíši Kristu. Tímto procesem je idea separace, preference, nerovnosti atd. nulifikována a nemůže se zachytit.

Avšak opomine-li někdo uznat a přijmout tento princip, v tu chvíli začne pociťovat sám sebe jako izolovaného, odděleného a nerovného vzhledem ke svému Zdroji. To dává popud k tomu, aby negativní stav dozrál do plnosti. Negativní stav je založen na opozici tomuto zákonu. Je to starý zákon, který je zde nově formulován se zdůrazněním faktu, jak důležité je, abyste viděli svůj poměr k Pánu Ježíši Kristu z tohoto pohledu, a jak se vyhnout upadnutí do pasti negativního stavu, který neustále zpříkladňuje nanejvýš živě svými činy a životním stylem svou opozici k tomuto zákonu.

Nový aspekt tohoto zákona může být nalezen v Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, jež umožňuje zakoušet Ho/Ji na základě rovnosti prostřednictvím toho fyzického těla - masa, původně vytvořeného z relativních negativních elementů zóny vymístění a planety Nula a inkorporovaného – po své divinizaci – v povšechnost Přirozenosti Nejvyššího. Prostřednictvím tohoto nového stavu může Pán Ježíš Kristus jednat s vámi nejen z pozice Absolutního stavu, ale také z pozice stavu relativního, když sestoupil na vaši úroveň jako rovný s rovným.

Tímto faktem byl význam nerovnosti relativního vůči absolutnímu, který má potenciál pro aktivaci negativního stavu, nulifikován a učiněn neplatným. Věcně důležitý faktor inkarnace Nejvyššího ve formě Ježíše Krista do relativních a negativních podmínek, prožití relativnosti a její inkorporování v Jeho/Její Přirozenosti umožňuje, aby se stýkal se všemi z této relativní pozice, tj. jako rovný s rovnými. Kvůli tomuto osudně závažnému činiteli je navěky zabráněno nutnosti aktivace negativního stavu v budoucnosti – po ukončení tohoto časového cyklu. Před touto inkarnací a než na sebe vzal relativní tělo - maso, nemohl nikdo přistupovat k Nejvyššímu s jakýmkoliv pocitem rovnosti. Podobná situace má vždy potenciál pro reaktivaci negativního stavu. Nyní se však může Pán Ježíš Kristus s vámi stýkat z vaší pozice – z pozice relativnosti. Toto též dává příležitost všem těm, kdo chtějí prožít vtah k Pánu Ježíši Kristu způsobem co nejvíce jedinečným, soukromým, osobním, rovnocenným a intimním.

Jak můžete vidět, má skutečnost Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista enormní důsledky pro všechny časové cykly, které budou následovat po tomto cyklu. Od této chvíle bude Pán Ježíš Kristus moci mít vztah kdykoliv a kdekoliv s každým jedincem z jeho pozice a podle jeho stavu, jako rovný s rovným, aniž by kdy mohl vzniknout pocit méněcennosti či nerovnosti relativního vůči absolutnímu. Takže opakujme, nikdy již nedostane příležitost k tomu, aby negativní stav mohl být znovu započat. Toto je další aspekt spasitelné milosti Pána Ježíše Krista. Tento zákon je tedy modifikován a doplněn s tím, aby v něm byl zahrnut tento nejdůležitější fakt, který scházel v zákoně starém, poněvadž nebyl ještě dokončen proces fůze a hybridizace, popsaný v předchozích kapitolách.

z níž všechno ostatní odvozuje svou vlastní realitu – duchovní skutečnost.

jeho formování do reality, která je popudem k stávání se této reality.
         Jinými slovy, vůbec každá realita je nejdříve formulována jako
         duchovní idea. Jakmile je formulována, čili vyskytuje se v duchu,
         má tendenci postoupit směrem ke svému konkrétnímu projevení se.
         Forma tohoto projevu může na sebe vzít jakýkoliv zjev či vzezření

V absolutním smyslu tento zákon znamená, že může být pouze jedna opravdová realita – realita Absolutního jsoucna a bytí Absolutního ducha Pána Ježíše Krista, z něhož se odvozuje všechno bez výjimky a vyloučení. Naprosto nic nemůže existovat bez tohoto Absolutního jsoucna a bytí. V tomto faktu je samotný duchovní princip veškeré reality. Nejprve tu máme ducha, za druhé je tu duše toho ducha, za třetí je tu forma projevu toho ducha a jeho duše, a za čtvrté je tu prostředí toho ducha, jež je vytvořeno z idejí ducha, týkajících se náležitě projekce a manifestování jeho formy.

Tento zákon také naznačuje, že vše, co je a existuje, je nositelem a obrazem všech principů a zákonů, který jej vytváří. Takže má tendenci ujmout se vlastního nezávislého jsoucna a bytí či vlastní reality založené na pravé skutečnosti svého zdroje. Proto – nazíráno samo sebou – zdá se mu, že má vlastní realitu a myslí si, že je nezávislé na všem ostatním.

Důsledky tohoto zákona jsou enormní pro všechny sentientní entity. Tím, že mají svůj původ v Idejích Absolutního ducha Pána Ježíše Krista, ZÁVISÍ JEJICH ŽIVOT NAPROSTO na Absolutním životě Pána Ježíše Krista. Nicméně tím, že odrážejí v sobě obraz a podobenství svého Stvořitele, zdají se samy sobě jako soběstačné, s vlastní realitou a nezávisle od svého Absolutního zdroje. Principem zde je, že jakmile se idea vyskytne v Absolutní sentientní mysli, pak díky své povaze má ta idea tendenci se promítnout do vlastního jsoucna a bytí, a tak se stát svou vlastní realitou. Toto je nutnou podmínkou pro sentientní život a pro život v multivesmíru. Motivace být a existovat vyvěrá ze schopnosti být nezávislý.

Naproti tomu, být nezávislý je jedním ze životně nejvíc závažných předpokladů pro ustanovení vzájemného poměru s jinými, hlavně však s vlastním Absolutním zdrojem – Pánem Ježíšem Kristem. Jak víte, jeden z účelů Stvoření bylo ustanovení takového recipročního poměru se stvořenými. Kdyby neměli tento pocit nezávislosti a své vlastní reálnosti, pak by nemohli vytvořit smysluplný, svobodný a trvalý vztah vůči svému Absolutnímu zdroji.

Byli tedy v průběhu tvoření nadáni svým Stvořitelem stejnými atributy, jaké má Sám: Svobodou volby, nezávislostí a pocitem vlastní reálnosti. Z této pozice, majíce tyto důležité atributy, mohou všechny sentientní entity mít pocit vlastní nezávislé skutečnosti, ze které se mohou stýkat se svým Absolutním zdrojem bez pocitu donucení či otroctví. Mít neustále tento fakt na vědomí je tím pravým principem tohoto zákona.

Zamítnutí obsahu, významnosti a skutečnosti tohoto zákona dává popud negativnímu stavu, aby mohl vejít do svého jsoucna a bytí. Realita nezávislosti jsoucna a bytí negativního stavu je založena na faktu přijetí tohoto zavržení. Vše, co je odvrženo z pravého jsoucna a bytí stává se realitou pro jsoucno a bytí negativního stavu. Kdyby nebyla nikdy odvržena pravda o této věci, nikdy by nebyl a ani neexistoval negativní stav. V tomto faktu tkví ten pravý duchovní princip vlastní skutečnosti negativního stavu.

Tento zákon je starý. V souladu s novým duchovním stavem se modifikuje následujícím způsobem:

jaké si kdo zvolí vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista popsané v této knize. Jelikož toto je Nová Absolutní realita, je nezávislost všech jiných realit

v jsoucnu a bytí definována mírou vzájemnosti, jaká se ochotně
nabídne této Nové přirozenosti Absolutní duchovní reality – Pánu Ježíši Kristu. Přijetí a potvrzení tohoto faktu uvede každého do pozice pocitu vlastní nezávislé reálnosti. Z této pozice může každý vzájemně oplácet vše,

Odvržení tohoto faktu uvádí do centra internalizovaného negativního stavu,
který se buduje na principech oponujících pozitivnímu stavu

V tomto spoluoznačení tedy nemůže žádné jiné pojímání Absolutného jsoucna a bytí déle udržovat při životě pravou duchovní realitu něčího života. Neuzná-li kdo ochotně tuto Novou přirozenost Pána Ježíše Krista jako jediného pravého Boha Nejvyššího, pak se stane duchovně mrtvým. Není již udržitelné vyznávat a sloužit nějakému jinému Bohu či bohům pod jakýmkoliv jmény či stadii. Všechny aspekty Nejvyššího, které se objevovaly či byly pojaty pod rozličnými jmény na vaší planetě i jinde v zóně vymístění, byly zcela včleněny a absorbovány v této Nové přirozenosti, která dala vznik úplně rozdílné duchovní realitě.

Vejít v tuto realitu vyžaduje přehodnocení sebe sama a znovudefinování postoje, jaký se zvolí vůči této Nové skutečnosti. Ti lidští tvorové na vaší planetě, jímž se nedostane informace o tomto Novém zjevení, budou postaveni před nutnost volby po svém příchodu do intermediálního světa, což nastane po smrti jejich hmotného těla. Naproti tomu ti, co budou mít příležitost číst tato slova, a přesto si zvolí odvrhnout pravdu této věci, octnou se automaticky na straně negativního stavu.

Mnozí lidští tvorové se pokusí ospravedlnit svůj kolísavý postoj vůči přijetí tohoto Nového zjevení jako jediné faktické možnosti na tom základě, že vyrostli a byli vychováni v rozdílném náboženském prostředí, které je nemá k tomu, aby přijali tento názor. Prohlašují, že jsou Židé či buddhisté či hinduisté či taoisté či muslimové nebo křesťané či co všechno tam nemáte. Tím, že patří k tomuto druhu náboženských směrů, mají ta to, že je přestupkem přijmout Novou přirozenost Nejvyššího – po jakýmkoliv jménem, které přijímají – jako Pána Ježíše Krista. Zde se u vás může objevit nebezpečná tendence podlehnout kompromisu a přijmout systémy jejich víry jako božsky inspirované a nepopiratelné.

Podle opravdového duchovního spoluoznačení tohoto zákona neochota přiznat tento fakt znamená neochotu podstoupit změnu. Váhavost ve věci změny svědčí o tom, že jedinec je ovládán negativním stavem. Jak víte, negativní stav nenávidí jakoukoliv změnu, cokoliv nové a progresivní. Má zálibu v stagnaci a rád udržuje status quo do nekonečna. Je to známkou duchovní dozrálosti a pravou skutečností života být schopen a chtít se změnit. Odpor ke změně znamená otrockou závislost na pojmech, stavech a podmínkách, které podle jedincovy víry mají trvalou hodnotu. V okamžiku, kdy uvěříte, že váš názor, mínění, životní styl, náboženství či cokoliv vaše je trvalým a nezměnitelným, stáváte se jejich otrokem. Přicházíte o svou duchovní realitu, kterou zaprodáváte stagnujícímu systému víry.

Duchovní zločin u všech existujících náboženských směrů na vaší planetě a po celé zóně vymístění je ve faktu, že dogmatizují svoje doktríny o duchovních principech a povaze Boha a považují je za nesmrtelné, a tudíž nikdy nepodléhající změnám, modifikacím či zaměnění, obzvláště jde-li o Boží přirozenost. Pro ně myslet, že Přirozenost Boží se vůbec může změnit, je rouháním a neodpustitelným hříchem.

Potřeba změn ve všech podmínkách a stavech včetně Přirozenosti Boha Nejvyššího, který se stal plností Pána Ježíše Krista, je podstatou pravé duchovní reality jsoucna a bytí. Starý zákon duchovní skutečnosti se tedy tímto redefinuje, aby mohl odrážet novou duchovní realitu změny. Realita jakéhokoliv jsoucna a bytí se odvozuje ze své schopnosti měnit se podle potřeby, kdy je třeba, je-li vůbec třeba a jakým způsobem je třeba. Jelikož Pán Ježíš Kristus je Sám/Sama v sobě Absolutním zákonem, platí tento zákon stejně i v Jeho/Jejím případě. V tomto je samotný duchovní princip Zákona duchovní reality. Přijetím tohoto zákona jako duchovního faktu se potvrzuje pravá duchovní skutečnost vlastního jsoucna a bytí.

Tento zákon byl uveden v jsoucno a bytí po té, co negativní stav byl aktivován. Poprvé se o něm zmiňuje kniha „Základy lidské duchovnosti“ a náležitě je definován v knize „Realita, mýty a iluze“, aniž by byl takto označen. Fundamentální principy tohoto zákona mohou být formulovány následovně:

jež existuje v sobě, ze sebe a sebou, bez jakéhokoliv jiného pramene či stavu,
jenž by se mu rovnal, nebo bylo něco vyššího či opačného.

Jednoduše řečeno, není jiného Absolutního stavu, který by mu byl rovný, vyšší či opačný, je pouze Pán Ježíš Kristus.

Důvodem k uvedení tohoto zákona po aktivaci negativního stavu bylo to, že negativní stav se prohlásil buď za rovného Bohu, nebo za vyššího než Bůh, anebo Jeho/Jejím opakem. Jinými slovy: Negativní stav PŘESVĚDČIL mnohé, že existuje dualita jsoucna a bytí, která je tou pravou povahou multivesmíru. Znázorňuje se to jako Janus, bůh s dvěma tvářemi. Jedna z jeho tváří je dobrá, druhá je zlá. Má se za to, že Boží přirozenost je dvojaká, a tudíž Bůh je pramenem jak dobra, tak i zla. V tomto ohledu tedy jsou v multivesmíru dvě sobě rovné síly – pozitivní a negativní. Mají být na protichůdných pólech, aby se tak udržovala rovnováha ve veškerém Stvoření. Snažil se tedy negativní stav přesvědčit všechny o tom, že jeho původ je v Nejvyšším, a tím je rovným vůči pozitivnímu stavu, ne-li větším. A nejen to: Ještě i prohlašuje, že bude existovat vždy jako nutná podmínka pro udržování rovnováhy v multivesmíru, a že kvůli té roli umožňuje svobodu volby.

Tato nepravda a nesprávná koncepce je vynálezem pekel. Pseudotvůrci dělali vše možné, aby prokázali tento fakt. Mnohé náboženské systémy obsahují ve svých naukách tvrzení o dvojí přirozenosti Stvoření i Stvořitele. Tento systém víry vychází ze skutečnosti, že negativní stav staví se proti všem zákonům a principům pozitivního stavu. Takto negativní stav se udržuje naživu. Popření platnosti tohoto zákona dělá negativní stav možným. Avšak protivit se něčemu a být opakem něčeho jsou dvě zcela rozdílné věci. První (protivit se něčemu) se odvozuje ze života toho, čemu se odporuje. Principem zde je, že kdyby to, čemu se odporuje, neexistovalo, pak by nebylo čemu se protivit. A tak by ani protivící se stav neexistoval. Druhá (být opakem něčeho) předpokládá dvě síly, jež jsou protichůdné co do místa, stavu, podmínek a povahy. Mají své samostatné existence.

Že dvě protichůdné síly mohou existovat, je iluzí, jež vzešla z několika zákonů struktury zóny vymístění. Zóna vymístění byla specificky tak sestrojena, aby se bezpochybně dokázalo, že takové protichůdné síly existují, a že jsou pravou realitou. Pomyslete na příklad na existenci severního a jižního pólu na vaší planetě nebo na elektrickou polaritu. Činí na vás dojem, že jsou si protichůdné buď co do místa, nebo co do stavu nebo podmínek.

Za prvé: Multivesmír není plochý ani úhlovitý ani lineární. Je KRUHOVÝ a OKROUHLÝ. Proto KAŽDÝ BOD v multivesmíru zaujímá STEJNÉ POSTAVENÍ JAKO KAŽDÝ JINÝ BOD. Jsou navzájem diskrétní, nikoliv protichůdné.

Za druhé: Síly, jež působí v každém vesmíru, jsou co do struktury integrální součástí povahy toho vesmíru, odvozené z jednoho sjednocujícího zdroje – z duchovního principu, jak jej výše definuje Zákon duchovní reality. Proto nemohou být navzájem protichůdnými. Konají rozličné funkce, ale tyto funkce mají jeden zdroj a ne dvojí či mnohočetné původy. Negativní stav by se nemohl navěky stát rovným pozitivnímu stavu nebo jeho opakem, jelikož nemá sám v sobě ani od sebe žádný život. Jak si pamatujete, jeho život byl odvozen z odvrhnutých idejí členů pozitivního stavu.

Jedno je vtom, že Nová přirozenost Pána Ježíše Krista je jediným Jsoucnem a Bytím, majícím život samo v sobě, od sebe a sebou;

a druhé je to, že jakmile členové pozitivního stavu provedou konečnou volbu a rozhodnou, že již nikdy nebudou mít v mysli takovou představu, která by se musela odvrhnout, pak takové představy přestanou být a existovat. Jak ustanou, vyschne pramen života negativního stavu a již ho nebude. V tu chvíli stane se tento zákon obsolentním, neboť stav multiverzu bude unilaterální samotnou svou povahou, nebude již vyzýván k boji svými odpadovými materiály, které se postavily proti jeho přirozenosti a struktuře. Od té chvíle žádné odpadky se nebudou objevovat.

Tento zákon ustanovuje význam všech činností v jsoucnu a bytí. Stanoví:

Platnost každé představy, myšlenky, pocitu, činu, chování či čehokoliv

se musí jednotlivě potvrdit jejich důsledky, následky, výsledky a dopady

Tento zákon sestává z dvojího aspektu potvrzování platnosti: POČÁTKU JAKÉHOKOLIV ČINU A JEHO KONEČNÉHO VÝSLEDKU. Kvalita takového činu je určena původním záměrem či úmyslem, s jakým ten který čin byl započat. Naproti tomu je obsah takového činu určen následky, důsledky, výsledky a dopady, které má v nejširším měřítku. Ničemu se nemůže potvrdit platnost a nemůže se to uchytit, nedokáže-li produkovat konečný výsledek. Stupeň přivlastnění konečného výsledku takového činu je určen původním záměrem, s jakým se ten čin podnikal. Jinými slovy: Přistoupilo-li se k činu z jiných důvodů než s úmyslem prospět multiverzálnímu užitku, obecnému dobru a pro blaho všech, pak konečné výsledky nemohou být přisouzeny jejich původci. Platnost a hodnota jakéhokoliv činu s ohledem na jeho zahajovatele se nemůže potvrdit, neslouží-li prapůvodnímu principu obecného dobra a vzájemné prospěšnosti. Toť pravý duchovní princip tohoto zákona. Stvoření povstalo pro tento účel.

V novém, obnoveném souznění tohoto zákona, je přidán tento důležitý element:

V negativním stavu záměry všech činností jsou namířeny k popření, odvržení, překroucení, falsifikaci či zprznění náležitého chápání a přijetí pravé Přirozenosti Pána Ježíš Krista. Konečnou výslednicí takových činností je přisouzení těchto zlých a falešných činů jejich původcům, čímž potvrzují platnost bláznovství a šílenství negativního stavu.

V pozitivním stavu vše se koná s kladným a dobrým úmyslem, aby se viděl, zažil a platně potvrdil fakt, že Pán Ježíš Kristus je pravým životem a inspirátorem všech takových činností a záměru, s jakými byly započaty. Členům pozitivního stavu konající s takovým záměrem Pán Ježíš Kristus přisoudí všechny pozitivní a dobré následky, důsledky a výsledky takových činností. Tím přisouzením je platnost jejich činnosti plně potvrzena.

Jeden důležitý nový aspekt tohoto zákona vstoupil do svého jsoucna a bytí zcela nedávno. Stalo se to po ukončení fúze a inkorporace hmotného těla - masa v povšechnosti Absolutní přirozenosti Nejvyššího, což Jej/Ji učinilo Pravým Pánem Ježíšem Kristem. Počínaje tímto momentem, budou všechna hodnocení takových činností mít osobní, soukromé a intimně spoluoznačení. Pán Ježíš Kristus bude se zjevovat osobně, soukromě a intimně každému jedinci v pozitivním stavu a tou přítomností bude potvrzovat platnost všech idejí, myšlenek, citů, chování a činností každé jednotlivé osoby. Toto je nejblaženější a nanejvýš povznášející způsob potvrzování platnosti.

Další novou komponentou tohoto zákona je, že díky jemu, budou všechny aktivity v pozitivním stavu mít svůj záměr sloužit zájmům Pána Ježíše Krista osobně a v zájmu veškerého Stvoření a jeho multivesmíru. Osobní komponenta této zkušenosti nemohla dojít ke své plodné zralosti, pokud nebyla plně ustanovena Nová přirozenost Pána Ježíše Krista. Jeden z mnoha důležitých důvodů pro První příchod Ježíše Krista bylo ustanovit takovou zkušeností možnost pro veškeré Stvoření. Pokud si vzpomínáte, nebyl předtím možný žádný přímý, osobní, soukromý a intimní vztah vůči Nejvyššímu. Nejvyšší mohl mít vztah jenom zprostředkováním. Lidské tělo - maso, jež bylo inkorporováno v povšechnosti Přirozenost Nejvyššího a což Jej/Ji učinilo Pánem Ježíšem Kristem, zrušilo tento prostředek mediace.

Nyní dochází k přímému zapojení a uplatňování všech aktivit sentientních entit po celém Stvoření.

Podle nového náhledu tohoto zákona je zřejmé, jak je důležité, aby každý plně přijal do svého srdce tuto Novou přirozenost Pána Ježíše Krista. Od této chvíle to bude jediným pramenem pro opravdové potvrzování platnosti všech činností všech jedinců.

Pokud konečné výsledky jakékoliv činnosti nepotvrzují svoji platnost uznání a přijetím Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, žádná z nich nemá pravý pozitivní záměr. Jsou motivovány z nepravého pramene a nesprávnými důvody. Takový pramen a takové důvody staví do negativního stavu. Ovšem, život negativního stavu je založen na popření a odmítnutí tohoto zákona. Tam je vše samoúčelné, bez jakéhokoliv ohledu na Pána Ježíše Krista či na vzájemnou prospěšnost a obecné blaho. Proto jeho činnosti nikdy nemohou být hodnoceny v kladném smyslu a nic z pozitivního ani dobra se jim nemůže přisoudit.

Toto je Zákon předvídavosti a dovolení. Byl poprvé formulován Swedenborgem. Je to starý zákon. V podstatě stanoví:

Božská prozřetelnost předvídá všechno a poskytuje veškeré příležitosti k tomu, aby se vše zpřítomnilo, uskutečnilo a projevilo svou realitou.

V případě negativního stavu dovoluje Božská prozřetelnost jeho jsoucno a bytí jenom proto, že slouží k určitému velmi důležitému poučení pro veškeré Stvoření. Zde se používají pojmy „předvídavost“ a „dovolení“, aby se naznačilo, že Stvořitel nic nepředurčil ani nenařídil. Predeterminace a diktáty znamenají absolutní nevyhnutelnost a nemožnost svobody volby. Toto je v rozporu s pravou Přirozeností Pána Ježíše Krista, jež v sobě a sám sebou je absolutní svobodou a volbou. Je to také porušením Zákona svobody výběru.

V zásadě tento zákon stanoví, že Pán Ježíš Kristus vládne nad veškerým multivesmírem a zónou vymístění prostřednictvím Své Božské prozřetelnosti. BOŽSKÁ PROZŘETELNOST JE DEFINOVÁNA JAKO ABSOLUTNÍ SCHOPNOST ŘÍDIT VŠECHNY UDÁLOSTI A OSUDY VEŠKERÉHO STVOŘENÍ Z POZICE A PODMÍNEK BEZ ČAU A BEZ PROSTORU. Pro Pána Ježíše Krista všechno probíhá zde – a - nyní bez žádné minulosti, přítomnosti či budoucnosti. Nicméně je Pán Ježíš Kristus zároveň přítomen simultánně a synchronně v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Tento dvojí aspekt Jeho/Její přítomnosti Mu/Jí dovoluje neustále modifikování všech situací takovým způsobem, aby je mohl přizpůsobit neustále se měnícím výběrům všech účastníků a umožnit zkušenost všech důsledků, následků, výsledů a naplnění všech těchto výběrů.

V obecném smyslu, ví a předvídá Božská prozřetelnost Pána Ježíše Krista všechno bezčasové a bezprostorové. Ve specifickém smyslu dovoluje Božská prozřetelnost Pána Ježíše Krista všem sentientním entitám pozměňovat jejich volby a životní osudy dle jejich svobodné vůle měnit počáteční volbu i s jejími následky. Aktivity Božské prozřetelnosti v tomto zvláštním se omezují na poskytnutí pravých příležitostí pro konání takových změn. Jsou poskytovány všechny příležitosti pro veškeré volby s náležitě definovanými důsledky jakékoliv volby. Současně v každém činu volení je inherentní schopnost pozměňovat, modifikovat, odmítnout či nahradit ten výběr. Takový čin je předvídán Božskou prozřetelností a ta poskytuje příznivé podmínky pro jeho uskutečnění.

Nicméně určité události v negativním stavu a na planetě Nula jsou povoleny, aniž by původně jejich výskyt byl zvolen. Volba být v negativním stavu určuje přiměřenost takového připuštění. Jak víte, negativní stav ve své podstatě nedovoluje nikomu mít takovou svobodu výběru. Volí se být negativní, to jest nesvobodný. Následkem této situace, se tam děje mnoho věcí, které by za jiných okolností nikdy nebyly zvoleny. Budiž znovu řečeno: Toto není povoleno, protože tak tomu chce Pán Ježíš Kristus, nýbrž pro důležité duchovní poučení, které nakonec přivede k nezvolení negativního stavu. Nezvolit si negativní stav je ta pravá volba. Kvůli tomuto náležitému výběru je povoleno, aby se v negativním stavu udály mnohé věci, jež nemají žádný smysl ani význam. Konec konců sám negativní stav nemá žádný smysl ani význam. Jeho jsoucno a bytí, mezi jiným, byly povoleny jen za účelem ilustrování a demonstrování, že nemá žádný smysl či význam.

Božská prozřetelnost nevládne, neudržuje a neřídí nic ani nikoho donucováním, silou, nátlakem či rozkazováním, nýbrž jen na základě svobodné volby. V Absolutním stavu Pána Ježíš Krista je ve svém jsoucnu a bytí nekonečný počet výběrových možností zřetelně přítomných a rozlišitelných ve svém absolutním smyslu i se svými absolutními následky. Z této pozice Pán Ježíš Kristus vládne, řídí a udržuje veškerý multivesmír i zónu vymístění.

V novém znění tohoto zákona je i zahrnuta i zóna vymístění, jež bývala s dovolením Nejvyššího pod vládou pseudotvůrců. Ta vláda byla od nich odebrána Ježíšem Kristem během Jeho/Její návštěvy v peklech, k níž došlo po Jeho/Jejím ukřižování. Úplná kontrola nad osudy všech v negativním stavu byla získána po plném dokončení procesu fúze a hybridizace hmotného těla - masa v Nevyšším. Nová přirozenost Pána Ježíše Krista prostřednictvím elementů toho těla může proniknout všemi aspekty veškeré zóny vymístění, všech pekel i vaší planety a řídit, ovládat, ovlivňovat a modifikovat jakoukoliv situaci a podmínky tam existující. To Mu/Jí dává příležitost k přípravě všech v negativním stavu k jejich konečnému spasení a vysvobození z negativního stavu a na jeho totální zánik. Takže nyní ovládá Božská prozřetelnost plně negativní stav, majíc na mysli výše zmíněný účel: Spásu a vysvobození.

Podle nového aspektu tohoto zákona je budoucí osud každého určen tím, jaký má vztah k Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Čím více kdo přijme tuto Přirozenost, tím více je veden Božskou prozřetelností v duchu svobodné volby. Čím méně se tato Přirozenost uznává, tím více dochází k nevyhnutelnosti, tím méně je svobody volby, tím více je přítomen negativní stav.

Avšak nevyhnutelnost je nevyhnutelná díky počáteční svobodné volbě, kdy se zvolilo být ve stavu a podmínkách či životě nevyhnutelnosti. Ve skutečnosti je pouze jedna nevyhnutelnost, a to nevyhnutnost si svobodně zvolit cokoliv a zodpovídat za následky jakékoliv volby. V tomto nepopíratelném faktu spočívá význam Zákona Božské prozřetelnosti Pána Ježíše Krista.

Jednou z nejzávažnějších funkcí tohoto zákona je neustálé ujišťování, že jsou přístupny všechny volby kdykoliv a že jsou poskytnuty příležitosti k tomu, aby se nesly či plně projevily důsledky, výsledky a výplody takových výběrů. Platí to jak pro pozitivní stav, tak i negativní stav. V negativním stavu volba nevyhnutelnosti a následků takové volby se plně manifestují, zobrazí a uskuteční na konkrétních příkladech ze života lidí, kteří učinili tak bláznivý výběr.

Dalším důležitým aspektem tohoto zákona je neustálé ujištění, že je možno učinit změnu ve svých volbách, a to pro kohokoliv, kdo si zvolí změnit svůj počáteční výběr po poučení z důsledků dřívější volby. Integrální součástí tohoto zákona je princip milosrdenství a odpouštění. Tento princip umožňuje zkrátit následky nerozumných výběrů a urychlit proces poučení z nich. Jakmile dojde k uvědomění, že volba byla bláznivá a nevhodná, a jakmile se následky takové volby jasně vidí a jsou v procesu prožívání, pak se může evokovat princip milosrdenství a odpuštění, a tím se proces zastaví. Tento princip působí proti nevyhnutelnosti prožívat konsekvence jakéhokoliv výběru, poskytuje novou příležitost k provedení jiné volby. Je postaráno Zákonem Božské prozřetelnosti o to, aby každý, kdo vzývá tento princip, obdržel odklad.

Vyvolání tohoto principu se docílí PLNÝM uvědoměním si tohoto faktu, přiznáním, že k poučení vskutku došlo, přistoupením k Pánu Ježíši Kristu v Jeho/Její Nové přirozenosti, doznáním vlastní bláhovosti, jež se projevila v této věci, a vyznáním lítosti a ochoty se změnit. Když jednou tato prosba je vyslovena před Pánem Ježíšem Kristem, Pán Ježíš Kristus z pozice Své božské prozřetelnosti pečlivě zváží všechny aspekty jedincova života ze stanoviska absolutního vědění toho, co je nejlepší rozhodnutí v té záležitosti. Následky se buď docela zastaví ve svém působení, či upraví, anebo změní, či učiní více snesitelnějšími.

Co si velmi jasně musíte uvědomit s ohledem na tento zákon, je to, že Božská prozřetelnost Pána Ježíše Krista bere v úvahu jen to, co je nejlepší pro každého jedince ze stanoviska jednotlivcova věčného života a NE dočasných okolností, v nichž se to individuum právě nachází. Toto je velmi závažný aspekt Zákona Božské prozřetelnosti. Prosíte-li o něco, co se vám zdá vskutku velmi dobrým nápadem z okamžité dočasné pozice, ale v konečném smyslu splnění vaší žádosti by mohlo ublížit budoucímu vývoji a kvalitě vašeho věčného života, pak vaše prosba bude zamítnuta ve váš vlastní prospěch. Je velmi důležité si uvědomit, že lidští tvorové ve svém postoji tento faktor neberou v úvahu. V důsledku čehož se stávají zahořklými vůči Bohu, jestli jim nevyhoví v tom, o co prosili.

Principem zde je, aby se o nic jiného neprosilo, než aby se splnila vůle Pána Ježíše Krista ve vašem životě v daném čase i trvale. Taková žádost dovoluje Božské prozřetelnosti Pána Ježíše Krista řídit váš život takovým způsobem, aby váš nesmrtelný život v pozitivním stavu byl navěky zajištěn. Takže je to moudré rozhodnutí odevzdat se do rukou této Božské prozřetelnosti a být veden Pánem Ježíšem Kristem a nikoliv vlastními žádostí, přáním a chtěním, jež mohou a také nemusí být (po většinou nejsou) v souladu s tím, co je pro vás nejlepším v nejzazším smyslu. Pamatujte, že se neznáte v absolutním smyslu. Vaše sebepoznání, jakožto o poznání všeho ostatního, je omezeno vaším relativním stavem. Jenom Pán Ježíš Kristus vás zná v absolutním smyslu. Proto jenom On/Ona ve Své Božské prozřetelnosti ví, co je pro vás nejlepší pro věčnost. S ohledem na negativní stav a všechny jeho následovníky jsou všechny snahy a vládnutí Božské prozřetelnosti Pána Ježíše Krista namířeny k cíli konečného spasení každého v negativním stavu a konečné deaktivace a zrušení negativního stavu. Toto je zákon Božské prozřetelnosti Pána Ježíše Krista.

Ale také je vlastní této potřebě a imanentní jejímu stavu skutečnost,

že cokoliv je stvořeno, je stvořeno s úmyslem nějakého důležitého účelu,

– buď přímým stvořením Stvořitele, nebo z dovolení Stvořitele (negativní stav)

– je a existuje pro nějaký důležitý užitek a s nějakým důležitým účelem. Ospravedlnění jeho jsoucna a bytí je skrze jeho užitek a účel.

Jakmile něco vyčerpá svou užitečnost a splní svůj účel, nastane jeho konec a je nahrazeno něčím zcela novým s odlišným užitkem a účelem. Žádné dvě věci nemohou být přesně stejné nebo tak být stvořeny či tak připuštěny být a existovat, protože by byly duplikátem stejného užitku a účelu. Bylo by to proti duchu zákona zde formulovaného. Tvořivý čin Stvořitele nikdy není nadarmo. Naproti tomu to, co již jednou vyčerpalo svou užitečnost a dosloužilo svému účelu, nemůže pak být nahrazeno stejnou věcí, neboť již projevilo kvalitu vlastního užitku a účelu. Bylo by to opakováním stejného stavu či situace, které byly zkušenostně prožity dříve. Což by opět bylo mrháním tvořivého úsilí. Proto se musí nahradit něčím docela novým, nikdy dosud neexistujícím a majícím nový účel a užitek. Tento fakt je nutnou podmínkou života veškerého Stvoření, aby se vyhnulo stagnaci. Stagnace je smrtelným nepřítelem tvořivého procesu. Takto je tedy celé Stvoření ujištěno, že je tu k dispozici vždy něco nového, něco odlišného, co má nový účel a užitek.

Tento zákon platí jak pro Stvořitele, tak i pro všechny sentientní entity stvořené pro určité účely a užitky. Tento zákon naznačuje, že sentientní entity byly stvořeny k podobě i obrazu svého Stvořitele. Proto nosí Jeho/Její Přirozenost v relativním stavu. Touto přirozeností je být tvořivým s účelem a užitkem pro všechny. Hlavním účelem stvoření sentientních entit bylo tudíž to, aby byly tvořivé a aby sdílely svá tvůrčí úsilí se všemi. V tom je jejich užitek pro Stvořitele, Stvořitel, absolutní a absolutně tvořivý, se může projevovat v nekonečných variacích a způsobem tvořivých snah všech sentientních entit. Jelikož tvořivé úsilí v každém vyvěrá z absolutného tvořivého úsilí Stvořitele, který vždy absolutně je, účely a užitky sentientních entit samy o sobě nevyčerpají NIKDY svou užitečnost ani nesplní plně svůj účel. Takže jakmile jsou jednou sentientní entity stvořeny, jsou užitečné a mají účel navěky.

Nicméně produkty jejich tvořivosti nebo cokoliv stvořené pro jejich účel – jakmile splní svůj účel a vyčerpají svůj užitek – v mnoha případech skončí. Tyto produkty samy o sobě nemají absolutní hodnotu, neboť vycházejí z relativních potřeb. Rozličné situace, stavy a okolnosti, v nichž se sentientní entity nalézají v tom kterém zvláštním stupni pokročení a vývoje jejich tvořivých snah, vyžadují rozličné produkty prospěšné povaze každého stupně pokročení. Jakmile ten krok je dokonán, výrobky či nástroje, které mu dopomohly docílit plodného dozrání, nebudou již užitečné a nebudou sloužit žádnému účelu. Jsou nahrazeny něčím novým, co lépe poslouží k vývoji a upevnění dalšího kroku v tvořivém úsilí všech sentientních entit. Jak víte, z jedním takových produktů aktivit některých sentientních entit byl negativní stav. Aktivovaly negativní stav za určitým účelem a pro velmi dobře definovaný užitek. Podle dřívějšího pojímání tohoto zákona mělo se chybně za to, že negativní stav může mít věčný účel a užitek. Mohlo by tomu tak být jenom v tom případě, kdyby byl započat v Absolutním stavu Stvořitele. Ale tak tomu nebylo. Absolutní stav má absolutně pozitivní povahu (Zákon duchovní unilaterálnosti). Proto niky nemůže dát zrod čemukoliv s negativní přirozeností. Bylo by to v rozporu s Jeho/Její pravou Povahou.

Avšak sentientní entity, které aktivovaly negativní stav, smějí a mohou započít něco, co nepřichází přímo od Stvořitele. Vychází to z jejich potřeby mít odpověď na duchovní otázku o tom, jak by vypadal život, kdyby se neodvozoval z Absolutního pozitivního stavu Stvořitele a jeho/jejích duchovních principů, nýbrž z nějakého jiného stavu a jiných podmínek. Negativní stav je odpovědí na tuto otázku. Opakuje se: Účelem negativního stavu bylo dát odpověď na tuto otázku. Jeho duchovní užitek tkví v odpovídání na otázku živými a konkrétními příklady životních stylů lidských a jiných tvorů, kteří dobrovolně souhlasili prodlévat v negativním stavu právě pro tento účel. Takže je očividné podle požadavků tohoto zákona, že negativní stav nemůže pokračovat provždy, nýbrž jen do té chvíle, až úplně odpoví na tuto otázku všem pro poučení.

Proces poučování se je věčný. Avšak předmět je procesem dočasným, dokud se dokonale neovládne. Když jednou se něco plně pozná, předmět poznání není déle nutný, neboť již posloužil předmětu poučení. Nedá se z něj ničemu více naučit. Je tudíž vyřazen z učební osnovy. Namísto toho vstupuje do jsoucna a bytí nový předmět, který přináší příležitost naučit se něčemu úplně novému. Nesprávný dojem mnohých lidí o věčném pokračování negativního stavu povstal z toho, že si popletli proces poučení (který nikdy nepomíjí) s předmětem poučení (jenž pokračuje tak dlouho, až je docela ovládnut).

Věčné trvání negativního stavu by bylo v rozporu s tímto zákonem, neboť je subjektem i objektem poučení, nikoliv procesem samotného poučení. S výjimkou Absolutního stavu a sentientních entit, jež vycházejí z tohoto Absolutního stavu, všechny subjekty a objekty poznání jsou omezeny svým obsahem. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by nebyl schopen naučit se něčemu o něčem. Bylo by to zoufalou situací pro Stvoření, neboť by bylo navěky ve stavu nemohoucnosti vůbec něco poznat. Stále by se učilo poznávat tutéž věc bez naděje ovládnout subjekt a objekt svého poznání. V takovém případě odpověď na výše uvedenou otázku by nemohla nikdy být poznána a všichni lidé by byli odsouzeni zůstat či být uzamčeni v jednom stavu a kondici až na věčnost. Takový osud by vedl k existenciální sebevraždě veškerého Stvoření. A to by byl konec všech tvůrčích snah. Situace takového rázu by nemohla posloužit žádnému účelu ani užitku. Dle tohoto zákona, něco takového je naprostou nemožností.

Novým aspektem a obnovení v tomto zákoně je to, že jediným Absolutním Stvořitelem v jsoucnu a bytí je Pán Ježíš Kristus v Jeho/Její Nové přirozenosti. Absolutní změna v Jeho/Její Přirozenosti dokazuje ten fakt, že absolutní výchozím bodem všech pozitivních změn je změna v samé přirozenosti Stvořitele. Tento fakt nebyl znám před tím, než došlo k dokonání procesu změny v Nejvyšším, který se stal Pánem Ježíšem Kristem. Jelikož tato změna má absolutní rozměry, bude mít poznávání aspektu této změny nekonečné možnosti. Tato změna započala úplně novou éru tvořivého poučování, které určí všechny tvořivé snahy všech sentientních entit až do konce současného časového cyklu. V této skutečnosti je jeden z mnoha nekonečných účelů a duchovních užitků Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.

Od nynějška veškeré tvořivé úsilí všech sentientních entit bude záviset od jejich schopnosti a ochoty přijmout tuto novou přirozenost a přizpůsobit vlastní povahu ve své struktuře a dynamice Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Čím více ji budou přijímat, tím víc tvořivosti, duchovního užitku a účelu bude v jejich tvořivém usilování, a tím více významu a životního účelu se získá obecně i v jejich vlastních životech zvlášť.

Tento zákon byl široce definován a prodiskutován v knize „Základy lidské duchovnosti“. Zákon v zásadě tvrdí:

Každá sentientní entita vstupuje do jsoucna a bytí v určitém bodě Stvoření,

aby se již nikdy fyzicky či duchovně nevrátila přesně na stejné místo,

Způsoby projevu tohoto zákona berou na sebe mnohé formy. Hlavní aspektem tohoto zákona je jeho diskrétní a souvislý modus. Existuje oddělená a kontinuitní progrese. Postupování od jednoho kroku k druhému, od jednoho stupně k jinému, od jedné dimenze k jiné, od jednoho stavu k druhému či od jednoho místa k druhému je vždy diskrétní. Neexistuje mezi nimi přímé spojení, až na to, že jedno předchází druhému a že jedno následuje předešlé. V tom smyslu pouze vzájemně souvztaží.

Dobrým příkladem diskrétní modality je vaše inkarnace na planetě Nula. Neexistuje spojení s tím, ba ani vědomá paměť toho, co jste prožívali, než jste přišli na tuto planetu. A nejen to: Vaše planeta nemá přímé spojení se žádným jiným místem. Ve vaší Sluneční soustavě existuje několik planet. Všechny spolu závisejí vzájemnou gravitací, ale není mezi nimi žádné fyzické spojení. Jsou uzavřeny ve vlastních sférách a prostředích, které není možno přenést na žádnou jinou planetu. Po opuštění vaší planety a vlastního těla nebudete moci přenést planetu ani tělo do příštího kroku či jiné úrovně nebo dimenze. Můžete nastoupit po své planetě a svém těle do nějakého nového stavu, jiného těla, místa či postavení, ale nebudete schopni vzít něco konkrétního z předešlého kroku vyjma svých vzpomínek a vjemů, za účelem srovnání na nich vybudovaném.

Toto je diskrétní modus duchovní progrese. Plyne z něj, že se nikdy nebudete moci vrátit zpět do stejné situace způsobu prožívání, jak by tomu rádi věřili mnozí adepti bláhového konceptu reinkarnace. Podle fyzického pojímání reinkarnace opakovaně jste na stejné planetě a v tom případě procházíte stejným procesem hmotného narození v matčině lůně, ba navíc ocitáte se ve stejném přírodním stupni negativního stavu. Máte zde tedy nejméně trojnásobné zopakování stejných okolností. Taková možnost by byla docela v rozporu s tímto zákonem. Toto tvrzení platí pro každou situaci nebo dimenzi Stvoření, nejen pro vaši planetu a zónu vymístění. Diskrétní modalita duchovní progrese vylučuje jakoukoliv možnost fyzické, doslovné reinkarnace v jakémkoliv místě či stavu.

Naproti tomu, souvislý modus duchovní progrese platí pouze v rozmezí toho kterého kroku, stupně, na téže úrovni, dimenzi, ve stejném stavu či procesu. Když se jednou postavíte na určitý stupeň, zůstanete tam tak dlouho, pokud ten krok nebude moci již nic více nabídnout pro vaši duchovní progresi. Začnete na nejnižším stupni znalosti, týkající se obsahu toho kroku, a končíte s největším možným věděním o jeho obsahu, jak se vztahuje k vašim potřebám. Od nejmenšího k největšímu je souvislý modus duchovní progrese. Od nejnižšího k nejvyššímu je její diskrétní modus. Korespondenční významy slov „nejnižší“ a „nejvyšší“ jsou ve skutečnosti ta nejzevnější pozice a ten nejniternější stav. V negativním stavu má tento proces ovšem regresivní povahu, ale se stejným základním trendem.

Celý proces duchovní progrese či regrese (v negativním stavu) je u každého vždy určen jeho postavením vzhledem k Absolutnímu stavu, tj., vůči Pánu Ježíši Kristu. Toť jeden z nejvýznačnějších aspektů tohoto zákona. V novém souznění tohoto zákona od této chvíle jsou rozsah, stupeň a kvalita duchovní progrese či regrese v jakékoliv jejich modalitě určeny tím, jaký se zaujímá postoj vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Jelikož toto je docela nový stav, který úplně nahrazuje dřívější, není déle již možná pravá duchovní progrese bez uznání a přijetí Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista na prvním místě. Jak můžete mít vztah k někomu či něčemu, co již neexistuje ? Toto jen nový Zákon duchovního pokroku.

musí pokračovat ve svém jedinečném, osobním a individuálním životě

jako sebeztotožněná osobnost, zřetelně odlišná od všech osobností jiných,

jako své vlastní já jsem „navěky“ v modalitě věčného sebeuvědomění.

Je důležité zde zdůraznit slova „jedinečný“, „sebeztotožněný“, „výrazně rozdílná osobnost“, „vlastní já jsem“ a „věčné sebeuvědomění“. Důvodem pro toto zdůraznění je vyhnout se falešnému dojmu, který vyvolávají mnohá tak zvaná duchovní učení na vaší planetě a po celé zóně vymístění, prohlašující, že někde po cestě jedinec ztratí vlastní identitu jako sebeuvědomující se výjimečné individuum, a že splyne s Bohem, a stane se tak sám jakýmsi bohem nebo jedním s Bohem. Co je platné takové marné splynutí, neexistuje-li vědomí toho, že se existuje a že jeden je částí toho imaginárního Boha ? Tohle se řece rovná věčné smrti. Jak se může dle Zákona validace potvrdit platnost faktu osobního splynutí, nebude-li žádná osobní, soukromá, intimní, jedinečná a plně vědomá uvědomělost zkušenosti prožití tohoto aktu ? Neexistuje-li žádná jasně prožívaná uvědomělost toho faktu, pak se čin nemůže potvrdit jako platný. A proto z hlediska všech praktických účelů nikdy nenastal.

Smysl jakéhokoliv jsoucna a bytí se vyvozuje z uvědomění si toho jsoucna a bytí. Pokud si vzpomínáte, život v multivesmíru závisí jedině na mentaci sentientní mysli. Život jakéhokoliv specifického aspektu jsoucna a bytí toho multivesmíru závisí na specifické, výjimečné a nenapodobitelné duševnosti rozmanitých sentientních myslí. Avšak tento akt je řízen výše definovaným Zákonem obměněné jedinosti a rovnosti. Čím větší stupeň rozmanitosti sentientních myslí, tím je větší přítomnost Pána Ježíše Krista. Jelikož Absolutní přirozenost Pána Ježíše Krista je na věčné věky nevyčerpatelná, je zapotřebí pro prožívání stále většího stupně Jeho/Její přítomnosti neustále tvořit výjimečné, neduplikovatelné a sebeuvědomělé jedince, jejichž jsoucno a bytí umožňuje takovou životně nezbytnou zkušenost.

Zmizení těchto jedinců v Absolutním stavu Pána Ježíše Krista by činilo tuto zkušenost méně a méně možnou, až by veškerý multivesmír přestal existovat. A v takovém činu by nebyl žádný účel ani užitek. Bylo by to porušení sedmého zákona formulovaného výše. Je však i jiný aspekt tohoto zákona, jenž je nutno formulovat.

Dle tohoto zákona nezávisí jedinečný věčný život jakékoliv sentientní entity na zevních či fyzických formách svého projevu. Zatím co jedinečných duch duše jsou nositeli života, fyzické tělo jím není. Žije pouze přítomností ducha a duše v té zvláštní formě. Proto tato forma je modifikovatelná, měnitelná, nahraditelná a zničitelná. Posuzovat to, co probíhá a děje se ve sféře ducha, podle stavu těla neboli zevní formy, je hrubým omylem. Mnoho poblázněných lidských tvorů na vaší planetě má za to, že zastavení života v jejich tělech znamená konec jejich života a že sami přestávají být a existovat.

Zevní forma čili fyzické tělo je zvoleno duchem a duší každého jedinečného individua v souladu s těmi duchovními potřebami, které jedinec má s ohledem na svou duchovní progresi. Pokud si vzpomínáte z dříve formulovaného zákona (č.8), nejsou zevní formy vlastní manifestování přenosné do jiného stavu, místa a kondice, pouze v mezích téhož místa a stavu. Nastane-li potřeba přesáhnout ten stupeň pokročení, stav, okolnosti, to místo či co všechno tam je, pak se odkládá zevní forma vlastního projevování – nezáleží na tom, jakými prostředky – a vezme se nějaká jiná forma. V tom okamžiku nezůstane žádný život v té formě, která se vrátí zpět do prvotního stavu svého prostředí, z něhož byla vytvořena a oživena sentientní myslí (duchem a duší).

Nový aspekt tohoto zákona se vztahuje na kvalitu jednotlivcova věčného pokračování. Od nynějška bude taková kvalita určena postavením a postojem, jaký se zaujímá vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Úplné ztotožnění se s touto přirozeností poskytne co největší dávku významu, rozkoše, uspokojení a motivovanosti pro toto věčné pokračování a větší stupeň jedinečnosti, individuálnosti, sebeuvědomělosti, nezávislosti a smyslu neopakovatelnosti vlastního „já jsem“. Toť nejžádoucnější vyznění takové totožnosti, neboť se tím zajišťuje stále větší stupeň přítomnosti Pána Ježíše Krista. Není většinou potěšení, rozkoše a povznesen ve stvoření, než prožívat takovou stále se zvětšující přítomnost Pána Ježíše Krista v co nejhlubší osobní, soukromé a intimní modalitě. Je nekonečnou inspirací a nevyčerpatelným blahem pro každou entitu v jsoucnu a bytí.

Tento zákon definuje to, co je náležité, správné a mravní ze stanoviska duchovních principů. Určuje, co je žádoucí a přijatelný způsob prožitku a chování. Stanoví:

Všechny zkušenosti, chování, činy, myšlenky, pocity, žádosti, přání,

odvozují-li se z náklonnosti poskytovat obecné blaho,
vzájemný prospěch a užitek pro všechny

a jestli se konají, vyjadřují nebo pociťují v zájmu Pána Ježíše Krista,

Může se prožívat všechno, co je jen možno zakoušet zkušenostně, koná-li se to s myšlenkou na tento účel. Není nic zakázáno ani se nic neomezuje, je-li úmysl dobrý a motivace správná a koná-li se to za účelem zvelebení a obohacení vlastního života, za účelem stát se lepším jedincem, osobou více duchovní, silněji milující a moudřejší osobností, individuem s větším poznáním a bohatšími znalostmi, úplně odpoutaným od sama sebe (ve smyslu egoistických stavů). Skromnějším, pokornějším a nevinnějším jedincem, užitečnějším, blahodárnějším a více nápomocným individuem, více a více podobným Pánu Ježíši Kristu.

Neexistuje jiná definice duchovní mravnosti a zkušenosti. Je duchovně nemravné tento fakt popírat. Je duchovně nemorální zapírat jsoucno a bytí duchovních principů. Je duchovně nemravní popírat existenci Stvořitele.

V novém spoluoznačení a vyznění tohoto zákona je duchovně nemorální popírat nebo odvrhovat fakt, že Nejvyšší učinil Své Božství lidským a Své lidství Božským. Největší duchovní nemravností je popírat a omítnout Novou přirozenost Pána Ježíše Krista. Každý, kdo to činí, dopouští se duchovního cizoložství. Je duchovně nemorální popírat Nové zjevení Pána Ježíše Krista a zde formulované duchovní zákony.

Sexuální mravnost není vyloučena z tohoto zákona. Jakákoliv sexuální úchylka a perverze normálního pohlavního aktu je duchovně nemravná, protože je v rozporu s fundamentálními principy jednoty maskulinity a femininity. Pohlavní úchylka a perverze není určena sexuálním aktem mezi svolnými dospělými mužem a ženou (bez ohledu na polohu a způsob koitu), nýbrž v odmítnutí sexuálního styku s osobou opačného pohlaví nebo provádí-li se to způsobem ubližujícím a škodlivým, jak pro partnera, tak i sama sebe.

Je duchovně nemorální být sexuálně angažován s kýmkoliv pro jakékoliv sobecké, nízké nebo bezohledné důvody. Toto platí i v případě vlastního manželského protějšku.

Je duchovně vysoce morální a náležité být sexuálně angažován s jakoukoliv svolnou dospělou osobou opačného pohlaví, je-li to konáno v zájmu vzájemného sdílení, společného prospěchu a vzájemného zvelebení a obohacení vlastních životů a pro čisté potěšení, rozkoš a uvolněnost. Týká se to tak zvaných svobodných i tak zvaných ženatých/vdaných jedinců. Vše, co napomáhá duchovní progresi a přispívá k nekonečné rozmanitosti s ohledem na duchovní realitu Stvoření, jež se jedinečně zrcadlí v každém jednotlivci, je duchovně vysoce morální a vhodné.

Vše co přispívá k větší znalosti a většímu chápání Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, jiných a sama sebe je duchovně mravné a náležité.

Vše, co překáží takové zkušenosti prožitku, je vysoce nemravní a nebezpečné. V tomto ohledu je povšechnost povahy negativního stavu úplně nemravná, neboť popírá platnost tohoto zákona. Naproti tomu uvaluje negativní stav na lidský život omezení, ohraničení a tabu, která tak znemožňují zážitky nutné pro náležitý duchovní růst a vývin. Je vysoce nemorální klást taková omezení, zákazy a tabu na kohokoliv. Je to porušením zákona svobody volby kvůli principům (č.1) a proti potřebě mít neomezené zkušenosti za účelem, jak byl definován v tomto zákoně.

Nic škodlivého a nic, co ubližuje, nemůže přicházet ze zkušeností prožitku, je-li to konáno z pozice lásky a moudrosti a v zájmu toho, co je vylíčeno v tomto zákoně.

Je duchovně vysoce nemravné a nebezpečné popírat skutečnost, že Nová přirozenost Pána Ježíše Krista je jak Absolutně maskulinní, tak i Absolutně femininní. Z toho vyplývá ten fakt, že je duchovně nemravné a nebezpečné dávat přednost nebo zdůrazňovat jeden princip na úkor druhého, zvláště s ohledem na mužský a ženský rod, považovat jeden za hodnotnější a božštější než druhý. Je duchovně vhodné náležité a morální považovat muže i ženy za sobě rovné a stejně hodnotné ve všech ohledech bez jakýchkoliv výjimek a výsad.

Je duchovně vysoce nemravné komukoliv cokoliv nutit, vnucovat a vlichocovat a manipulovat, využívat, zneužívat, podvádět, oklamávat či úmyslně a vědomě zavádět lidi jakýmkoliv způsobem (včetně sexuálních záležitostí).

V novém spoluoznačení tohoto zákona je vše, co přispívá k ustanovení osobního, soukromého a intimního vztahu s Novou přirozeností Pána Ježíše Krista, děním nanejvýš mravním a žádoucím. Takové osobě je vše dovoleno, neboť bude konat vše s Pánem Ježíšem Kristem, z Něho/Ni, přes Něj/Ni, skrze Něho/Ni, a to v duchu nepodmínečné lásky a zpytující moudrosti, jež rozená, co se děje z vůle Pána Ježíše Krista a co přichází z negativního stavu. Taková osoba nebude mít žádnou chuť, žádné přání ani potěšení činit cokoliv z negativního stavu ani to, co se líbí negativnímu stavu.

Fundamentální aspekt tohoto zákona je v tom, že nikdo nemůže posuzovat, zda se chová morálně či nemravně – jak to definuje tento zákon – podle ZEVNÍCH povrchních kritérií. Mnozí lidští tvorové navenek splňují požadavky tohoto zákona, avšak vnitřně nejsou v souladu s principy tohoto zákona. Naproti tomu, mnozí lidé se zdánlivě chovají nemorálně – podle definice jiných lidských tvorů nebo lidských zákonů – zatím co jejich niterný záměr a motivace jsou v souzvuku s duchem tohoto zákona.

Proto je vysoce duchovně nemorální posuzovat kohokoliv v jakémkoliv ohledu podle zevních faktorů. A jelikož niterné faktory jakéhokoliv chování a postoje jsou známy jenom Pánu Ježíši Kristu a Nejniternější duchovní mysli samé osoby, je duchovně mravní ponechat všechen soud Pánu Ježíši Kristu. Je to něco, co má zůstat mezi Ním/Ní a každým individuem. V nejposlednějším smyslu, v novém spoluoznačení tohoto zákona, je ode dneška duchovní mravnost a zkušenost určena výhradně jedincovým vztahem vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.

Ten/ta, co má uši k slyšení a naslouchání, nechť slyší a poslouchá to, co Pán Ježíš Kristus zjevuje v této kapitole. “

„Ano, toto setkání se uskuteční ke spokojenosti vás všech a bude větší měrou přispívat k obrodě této planety, a proto se tohoto setkání zúčastni, ať posílíš řady lidí, kteří se podílejí na novém světě.“

„Ano, vaše planeta spěje do záhuby, a to vaší vinou, vinou civilizace, která si neváží toho, že vše co potřebuje, jí dává příroda, a ona se k přírodě chová dosti nešetrně. Proto, uvědomte si všichni, co ještě spíte, že jste na pokraji propasti, že není cesty zpět, jen dopředu, a pokud nepřispějete každý svým vlastním úsilím k obrodě vaší planety, musí vás všechny postihnout katastrofa, která bude mít nedozírné účinky pro celý Vesmír. Proto vás touto cestou prosíme a žádáme, ZACHRAŇTE SVOJI PLANETU, a to můžete provést DVOJÍM způsobem:

První způsob souvisí s VAŠÍM MYŠLENÍM, a to tak, že si VŠICHNI MUSÍTE UVĚDOMIT, ŽE NESETE NÁSLEDKY SVÉHO MYŠLENÍ. Že, jak myslím, tak jednám, a to ne vždy podle toho, jak je mi dáno jednat. Proto, když si začnu pomýšlet na to, že vše, co já činím, má nedozírné následky jak na mě, tak na celý Vesmír, měl bych být více odpovědný za to, co myslím a činím, Vždyť všichni jste malou součástí velkého celku, a to znamená, že když se začne jedna malá částečka chovat jinak, nakazí druhou malou částečku, a tím dochází k obrodě celého celku.

Druhá možnost, kterou můžete učinit, je, že se ZAČNETE CHOVAT JINAK NEJEN K DRUHÝM, ALE HLAVNĚ K PŘÍRODĚ, vždyť právě PŘÍRODA vám dává ŽIVOTODÁRNOU ENERGII, z ní čerpáte veškerou moudrost, potřebnost pro vaše konání, a vy s ní tak špatně zacházíte. Kdybyste věděli, jak příroda trpí, pláče, určitě byste se pozastavili nad tím, jak s ní špatně nakládáte. Ale protože vy nic necítíte, tak nemůžete ani cítit útrpnost přírody. Hodně jste za léta civilizace otupěli ve svých vnímáních, a nyní je doba, kdy se vše může napravit, záleží jen na vás, zda skončíte stejně jako Atlantida, která nabyla před léty vašich rozměrů, anebo zda z tohoto poučení najdete východisko pro budoucí dobu.

Chraňte si svoji planetu, je pro vás stejně tak důležitá, jako pro nás. Neboť nejste ve Vesmíru sami, je nás tu spousta civilizací, které se snaží o prospěch, ale i neprospěch, a proto je na nás, abychom vás informovali o budoucím nebezpečí, které může mít následky nejen pro vás, ale i pro celý Vesmír.

Vždyť LÁSKOU se dají dokázat tak neskonalé pokroky nejen ve vědě, ale v celé populaci lidstva, je tu pro vás nová možnost podílet se na vaší planetě láskou, a tím ji obrodit. Vaše planeta už potřebuje velice naléhavě tuto lásku, neboť velmi trpí ústrky jedněch k druhým, a to by mělo skončit, měli byste si být všichni rovni, aby zde nevládla žádná křivda, žádná zrada, žádná nepokora. Měli byste se naučit více přijímat věci s pokorou, a ne s odmítáním dané skutečnosti, z toho pramení jen zlo a zase jen zlo a nenávist.

Váš pokrok, anebo vaše záhuba, se NEZADRŽITELNĚ BLÍŽÍ A ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS VŠECH, kterou možnost přijmete za svou, a my bychom byli velice rádi, kdybyste se přiklonili k LÁSCE, s tou se dají udělat velké věci, a my bychom vám rádi pomocí telepatie směřovali svoji pomoc k vaší obrodě, ale zatím nemůžeme dělat nic, neboť vše je stále na vážkách, a stále u vás jednou převažuje více pozitivno a jindy zase negativno. POZOR, AŤ SE VAŠE VÁHY NEPŘEVÁŽÍ, PAK UŽ NEBUDE MOŽNO VÁS ZACHRÁNIT.

My vám všem přejeme na vaší budoucí cestě více klidu v duši, více smíření se situací a více nových poznatků, ke kterým budete pomocí lásky směřovat. Proto chraňte si to, co máte a nesnažte se s tím hazardovat, ale spíše nakládat ku prospěchu svému i všech.

Upřímně tě zdravím já, Aštar, velitel Velké vesmírné flotily. Jsem rád, že jsi se se mnou takto spojil, a že mám možnost ti sdělit některé nové zprávy.

Tyto dvě akce, na kterých jste rozdávali letáky, způsobily, že několik tisíc lidí (cca 8 tisíc) se seznámilo s námi pomocí toho barevného letáku a dále si přečetli leták o výzvě zrušení peněz a o mikročipech. Ano, tvůj materiál byl předán Dalajlámovi a ten jej pečlivě studuje, on také komunikuje se Stvořitelem prvotním všeho a všech, a tak uvidíš, co se bude dále dít. Letáky rozdané na jeho akci a na akci pana Tomáše budou mít dále velký význam pro duchovní vývoj mnoha lidí, kteří jej přečetli anebo ještě přečtou. Ano, máš z toho výsledku velkou radost stejně jako já a mnoho dalších bratrů a sester ve Vesmírných lodích.

Také ti chci sdělit, že také na setkání Fórum 2000 v Praze zaznělo mnoho různých myšlenek, nicméně hovořili někteří spolu o našich informacích a radili se, jaký postup zvolit, neboť tyto lidi velmi tíží současná situace na planetě Zemi a to vidíš, jak se již také naše informace šíří mezi další lidi.

Ano, dále ti chci sdělit, že tito lidé, kteří psali hanlivé články v novinách o nás i vás, mají nyní pozvánky k soudu a budou se muset odpovídat ze svého jednání. Ano, budou mít problémy, stejně jsou to problémoví lidé.

Dále ti chci sdělit milý Ivo, že zde ve Vesmíru je stále pohotovost k případné evakuaci, stále je v záloze i tato varianta převibrování do 5. Dimenze.

Ano, informace v souboru knih Nového zjevení jsou správné, skutečně se zde na Zemi blíží plnost negativního stavu (PNS), kterou bude charakterizovat 2. příchod pseudotvůrců a jejich mikročipy k ovládání lidí. Ano, ten článek o mikročipech je pravdivý (sdělení 1179) a velmi aktuální a bude dále zaměstnávat mnoho lidí, kteří jej čtou či budou číst. Ano, tyto informace jsou pro vás životně důležité, aby jste se správně rozhodli, jakou alternativu zvolit – zda společnost bez peněz, anebo s čipy – i s penězi uvnitř. KAŽDÝ SI SVÝMI MYŠLENKAMI URČUJE SVOJI BUDOUCNOST, A PROTO JE VELMI DŮLEŽITÉ, ABY SI LIDÉ V TOMTO JIŽ NYNÍ UDĚLALI JASNO. DŘÍV, NEŽ BUDE POZDĚ. Mnozí lidé mají o tyto informace velký zájem, a tak se sami rozhodují, jaké verzi budoucího vývoje dají svůj hlas. Tím, že napíší našemu prezidentovi o zrušení peněz, tím si sami volí jinou společnost – bez peněz. Budou probíhat důležité události a je životně důležité se nyní správně rozhodnout.

Dále ti chci sdělit milý Ivo, že informace knih Nového zjevení lidé přijímají velmi dobře a sami si porovnávají svým poznáním dosavadní reality, že řada věcí není v pořádku. Proto tedy vidí tento svět a realitu v mnohem širším pohledu díky informacím Nového zjevení a mají zájem o získání dalších informací. Jsem rád, že se ti daří organizovat přepis knih tak, aby byly dobře přístupné více zájemcům o toto čtení.

Toto sdělení ti s láskou v srdci předal Aštar, velitel Velké vesmírné flotily.“

„Také já, Ptaah se připojuji, a posílám ti milý Ivo proudy lásky a mnoho bratří a sester se k tomuto připojuje zde na našich lodích. Jsem velice rád za zdařilé letákové akce na Dalajlámovi i Tomášovi a těším se na další vaše aktivity. Mnoho pozdravů a proudy lásky posílají také Pleja, Semjase, Asket, Eseta, Eseja, Aranet, Firkon a další bratři a sestry.“

Děkuji vám drazí přátelé, také já vám posílám proudy lásky a těším se na další spolupráci. Ivo.

1189. Podpora výzvy „zrušení peněz“. (Napsal Martin W.) 23.10.2000.

Píši Vám již potřetí během asi půl roku. Jelikož cítím sdělit Vám své názory, o kterých si myslím, že jsou důležité a také, že zároveň nemám pocit, že byste pochopil naléhavost a závažnost situace.

Připojuji se tímto k výzvě, aby se zrušily peníze. Peníze jsou totiž hlavní nástroj k ovládání a manipulaci lidí. Co dobrého lidstvu během několika století či tisíciletí přinesli ?

Boj o moc, násilí a války. A rozdělení – škatulkování lidí na chudé a bohaté. Vždyť se nad tím, prosím, v klidu a nezávisle zamyslete. A vyciťujte – srdcem. Právě tímto vyciťováním můžete zjistit, že je to tak.

Z tohoto všeho vznikají negativní energie, kterými se živí ty entity, které se pokouší ovládnout nás, lidi a naši planetu Zemi, která je velice ničená právě těmi negativními – hrubovibračními energiemi. A zatím se jim to, bohužel, či lépe řečeno díky těm zaslepeným a ovládaným lidem, celkem daří.

Dnes už skoro každý – i malé dítě, od svých rodičů i z trendu společnosti, ví, že „peníze jsou to nejdůležitější“ – a že je v současnosti běžné, když se okrádá či tuneluje, jak se tomu tak zajímavě říká…

Vím, že tento život bez peněz osvobozuje a lidé a společnosti na jiných planetách žijí plnohodnotný láskyplný radostný harmonický život bez těchto podivných materiálních „papírků a kovových koleček“. U nás to samozřejmě také může fungovat – jen se o to přičinit, neříkat, že je to nesmysl a nespoléhat se, že se to „samo“ nějak udělá a dopadne. Vědomí, poctivost, zodpovědnost – to jsou ty správné principy a cesta.

Zkusme si, prosím, položit otázku: „Komu tenhle vývoj lidstva slouží a kam to všechno spěje ? “

Nemyslím si, že se svět v současnosti dostává na cestu lásky, dobra a světlých zítřků … NAOPAK …

A je mi z toho všeho smutno. Moc smutno. Když si uvědomím o co jde a jaká je nyní situace. Kam to všechno kráčí ? … Kam ? … Přesně tam, jaké je a bude naše kolektivní myšlení. Jak jsem již řekl – obávám se, že vůbec ne na pozitivní cestu evoluce. Vidí a především CÍTÍ to STÁLE VÍCE LIDÍ.

Vy jste prezident státu, který je výjimečný v tom, že z něho vychází to nejdůležitější duchovní poselství celému lidstvu na planetě Zemi. Copak si to ještě neuvědomujete ? To si pořád budete hrát na pštrosa a strkat hlavu, před těmito životně důležitými duchovními informacemi pro celé lidstvo, do písku ?

A snad se spoléhat na nějakou „náhodu“ či druhé lidi, kteří neúnavně s láskou a velkou chutí pracují pro Stvořitele našeho milovaného, lidi planety Země i planetu Zemi ?

Je sice pravda, že jich přibývá, ALE – oni nemají takovou moc a především příležitost, jakou máte právě Vy, aby informovali celý stát a Zemi. Oni nejsou v tak výjimečném, oficiálním postavení, aby se veřejně setkali s Vesmírnými lidmi a posléze oficiálně informovali lidi.

Skutečně, vůbec Vás nechápu. Vždyť nemáte co ztratit ! Stačí říci : ANO ! Nabídka je nezávazná a bez jakýchkoliv podmínek. Je to tak jednoduché a prosté …

Já osobně si myslím, že jste už celkem ovlivněn a že si uvědomujete spoustu souvislostí i chyb a omylů.

Nyní mi dovolte, abych ještě vyjádřil svůj postřeh nad onou krásnou akcí, která se KONALA právě na „Vašem“ Pražském hradě, i když za zajímavých, neuvěřitelných až smutných okolností …

Sympozium o lásce – velice jednoduchá a zároveň veledůležitá myšlenka. Spojit se poutem lásky … Nic v této významné době není stěžejního a důležitějšího, než je LÁSKA …

Je mi opravdu s velkým podivem, že jak Vy, tak ostatní oficiální místa a média, něco tak úžasného, jako je LÁSKA, dokáží omezovat až zavrhovat.

Řeknu Vám upřímně, že jste udělal chybu, když jste odjel - „prchl“ - do Ameriky.

Byla to nádherná akce, i když za zajímavých okolností. Nakonec bylo asi lepší, když jsme strávili úžasné chvíle v příjemném prostředí a krásném počasí v zahradách u letohrádku Belveder.

Je mi s podivem, že novináři dokáží vyprodukovat tolik zla, sprostoty, nenávisti a lží – s takovým manipulačním „šarmem“. I když na druhou stranu vím, proč tomu tak je …

Bylo mi tam skutečně moc fajn, ale přesto jsem byl smutný. Z toho, jak jste se zachoval i z toho, v jakém stavu byla má kamarádka. Té totiž nebylo vůbec příjemně, protože byla zasypána negacemi od svého manžela, který si přečetl páteční Právo ze dne 8.9. 2000. Moc se na to těšila, nakonec do Prahy jela, ale bála se, aby jí nebylo vidět v televizi – aby neměla doma problémy !

CÍTÍTE ten paradox a podstatu věci ? Ona se bála, aby neměla doma problémy, právě kvůli těm lidem, kteří jsou proti LÁSCE !!!

Je to přeci jednoduché a prosté. Zkuste si, prosím, znovu uvědomit, kdo je na čí straně – a kdo proti komu a čemu bojuje ! A můžete se třeba podívat na „pohádku“ Nesmrtelná teta. Tam najdete přesně onu podstatu problému i klíč k řešení – LÁSKU ! Je to zcela přesná názorná ukázka toho, jak tady funguje ovládání lidí, a kde, jak jsem již řekl, naleznete také řešení situace.

To je další smutná a nebezpečná věc, kterou si zaslepení lidé ovládaní ještírky, neuvědomují. Jenom vidí finanční zisky a své ego …

Skutečný prospěch pro lidi z této gigantické stavby není. Naopak ! Ví to spoustu lidí, a někteří z nich měli tu odvahu i trpělivost a šli protestovat a blokovat i hranice. Ví to také samozřejmě, a to lépe, než kdokoliv jiný, i naši milí Vesmírní přátelé. Ti nás už nejednou varovali a upozorňovali, abychom se pokusili to ZAVČASU zastavit …

Naši lidé, dychtící se za dokončením a zprovozněním elektrárny si vůbec neumí představit, co se může stát. A to se například ani neberou v úvahu případné očistné procesy – zemětřesení – které nás mohou víc než kdykoliv předtím, postihnout …

Je pro mě neuvěřitelné, co jsem slyšel v televizi z úst našich politických představitelů.

To, že si lidé „dovolili“ (!!!) protestovat, se jim tak znelíbilo, že uhrančivě začali vyhrožovat a div ne doporučovat rakouskému prezidentovi, aby na své lidi poslal armádu !

Vím, že jste prohlásil, že je to Vaše životní chyba, když jste nedokázal zastavit Temelín.

Kéž by jste si také dokázal uvědomit i výše zmiňovanou nabídku od Vesmírných lidí, Vám už od jara učiněnou …

Jsem nyní velice zvědav, co se bude dít dál. Vím, že to rozhodně nebude nuda.

Stále Vám držím ze všech sil palce, aby JSTE se ZAVČASU probral a KONAL.

Loučím se s láskou - a přeji Vám hodně sil a vůle k nápravě - i toho, na co ZATÍM nemáte odvahu …

Výtah z knihy „Nové zjevení Pána Ježíše Krista“, str. 165 – 182, 8. kapitola.

Dne 15. února 1988 v 5:30 ráno bylo ke mně znovu slovo Pána Ježíše Krista řkoucí:

„Dalším důležitým duchovním pojmem, který je značně nepochopen, nesprávně se interpretuje a zkresluje, je pojem posledního soudu. Je mnoho různých variací ve výkladu tohoto pojmu a rozličných mínění o tom, jak se jeho proces odehraje. Všechny výklady procesu posledního soudu jsou obvykle odvozeny z jeho literního vylíčení v Bibli Svaté. A ačkoliv téma posledního soudu může být vystopováno na stránkách celé Bible, zvláště v knize proroka Daniela, nejběžnější výklady se odvozují z toho, co o tom řekl Ježíš Kristus u Matouše v kapitole 24 (celá kapitola) a v kapitole 25 ve verších 31 až 46 a v celé knize Apokalypsy, zvláště však v kapitole 20, verše 11 až 15; a také to, co řekl Pavel v první epištole k Tesalonickým, kapitola 4, verše 13-18, a co o tom pověděl také Petr ve své druhé epištole v kapitole 3 verších 1-10. Většina křesťanů se domnívá, že doslovné vylíčeni tohoto procesu, jak je obsaženo ve výše zmíněných biblických textech, plně odráží skutečnost, jak poslední soud bude proveden. Výjimkou z tohoto pravidla je výklad pojetí o posledním soudu Swedenborgův a jeho následovníků na vaší planetě. Ve Swedenborgově pojetí k poslednímu soudu nedochází na vaší planetě, nýbrž v zprostředkujícím světě neboli, jak to on nazýval, ve světě duchů. On též měl za to, že poslední soud byl zcela ukončen za jeho časů a že byl přímým svědkem jeho průběhu.

Naproti tomu, většina křesťanů i jiných stále ještě trpělivě čeká na doslovné objevení se Pána Ježíše Krista na oblacích spolu s anděly se svými trumpetami na vaší planetě, aby došlo k jejich velkému zadostiučinění a aby se dokázala, že oni měli pravdu a všichni ostatní (co nevěřili v křesťanský literní význam) se mýlili. Utěšují se slovy apoštola Petra, jež jsou zaznamenána ve výše řečené druhé epištole v kapitole 3 verších 3-4, že „ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod ? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.““

Jiný aspekt interpretace posledního soudu byl zjeven v kapitole 3, Principy duchovní metafyziky, v knize prostředníka tohoto přenosu „Čtvero pojímání duchovní struktury stvořenÍ“. V tom pojímání je poslední soud správně považován za cyklický proces, jenž má platnost pro stav a postavení jedince, jedné společnosti, jednoho národa, jednoho lidstva či čehokoliv tohoto druhu, jedné planety, jedné sluneční soustavy, jednoho vesmíru, jedné dimenze, veškerého Stvoření a celého časového cyklu. V té knížečce se správně usuzuje, že jakmile užitečnost jakéhokoliv stavu nebo okolností splní svůj účel a je zcela vyčerpána - ať se to týká života jednotlivce či života v celém časovém cyklu, nastává jeho poslední soud, kdy všechny aspekty životního projevu jsou pečlivě zváženy a posouzeny, načež dochází k tomu, že do jsoucna a bytí vstupují pro všechny účastníky nové okolnosti a nový stav. Tenkrát se předpokládalo, že tento proces se bude odehrávat na věky věčné.

To, co se Bible Svatá ve svém doslovném smyslu snaží naznačovat s ohledem na toto téma, je, že každý je souzen podle kvality a obsahu svého duchovního stavu a jak kdo projevoval a užíval všechny své schopnosti, dary a talenty a jaké záměrné a motivační faktory byly pohonnou silou v jednotlivcově chování, postojích a vztazích. V tomto nejzazším smyslu - v duchu tohoto posledního pojímání tohoto procesu - není poslední soud nic jiného než ohodnocení toho faktu, který určuje, do jaké míry nějaký jedinec či veškerý časový cyklus projevil, zpřítomnil a uskutečnil ten aspekt duchovnosti a Boží přítomnosti v něm, jimiž byl nadělen Nejvyšším.

Jde zde o to uvědomit si, že každá sentientní entita nosí v sobě zcela jedinečný, úplně unikátní a neopakovatelný aspekt Pána Ježíše Krista (dříve Nejvyššího). Kvalita, obsah a kvantita toho aspektu se nekonečně různí od jedince k jedinci. Každý nositel takového aspektu či elementu, jímž žije a funguje, je plně zodpovědný za jeho správné využití, zpřítomnění, uskutečnění a projevení. Protože je tento aspekt VYPŮJČEN, je to něco, co patří někomu jinému, ten, komu byla poskytnuta tato půjčka či tento dar, plně ji musí VYÚČTOVAT. Že tomu tak je, lze vidět z podobenství o talentech, proneseném Ježíšem Kristem a zaznamenaném ve většině evangelií. Podívejte se na příklad do Matouše 25:14-30. Návrat pána či majitele peněžních darů znamená poslední soud, který určí, jak tyto dary byly využity či užity, nebo zneužity či nevyužity, nebo úplně zanedbány a ponechány neužity, jak to bylo v případě líného služebníka, jenž pánův talent zahrabal do země. Z tohoto podobenství je zřejmé, jak doslovný výklad biblických výrazů je zavádějící v tom, že neodráží pravou duchovní skutečnost této ani jiné duchovní otázky.

Ve Swedenborgově interpretaci pojetí posledního soudu omyl nebyl v tom, že Swedenborg fakticky byl svědkem posledního soudu, nýbrž v závěru, který vyvodil z těch událostí. V základě došel k dvěma chybným závěrům: První byl v tom, že poslední soud může proběhnout pouze v mezisvětě duchů, neboť je to svět vyrovnávání. Jenom ve stavu vyváženosti pravý soud může se uskutečnit. Předpoklad o potřebě vybalancování je správný. Myslet, že se omezuje jen na mezisvět duchů, je nesprávné. Je pravda, že intermediální svět souvztaží s principy vyváženosti, a že každý po zanechání svého hmotného těla a po prožití vlastního posledního soudu čili po složení účtů z toho, jak použil propůjčený dar života během svého životního údobí - musí se objevit v tom mezisvětě nejdříve. Avšak toto se týká pouze soudu individuálního života, nikoliv života planety, galaxie, vesmíru, multivesmíru či časového cyklu.

Za druhé se Swedenborg domníval, že poslední soud, jehož byl svědkem, byl tím pravým konečným posledním soudem a že vše, co o něm bylo v Biblí Svaté předpověděno, se naplnilo a že jiný soud již nebude. Jak již bylo uvedeno v knize „Hlavni ideje Nového zjevení“, kapitola XIII, stránky 208-210, to, čemu Swedenborg byl svědkem, bylo jenom jedním aspektem soudu, k němuž došlo v určité oblasti mezisvěta a který byl vykonán nad původci a udržovateli Temných věků na vaší planetě i v tom mezisvětě.

Proces posledního soudu se projevuje v mnoha formách a v mnohých aspektech a dochází k němu čas od času ve všech dimenzích a sférách Stvoření a zóny vymístění, a to s použitím takových způsobů a prostředků, které odpovídají té které jednotlivé dimenzi, sféře, místu, stavu a podmínkám atd. Díky tomuto důležitému pravidlu bude se obsah a proces posledního soudu lišit od jednoho místa k druhému, od jednoho stavu k druhému, podle jednotlivých světů, jednotlivých osob, od jednoho cyklu času k druhému časovému cyklu atd. Takovéto chápání posledního soudu dosud nikdo nikdy nepostřehl (až do dneška nebyla na to vhodná doba) a zjevuje se zde poprvé.

Máme tu vlastně dva extrémní výklady konceptu posledního soudu: První je doslovný výklad křesťanů, omezující se pouze na vaši planetu a na viditelný fyzický Vesmír. (Lidští tvorové nevědí, že to, co vidí, není pravým vesmírem, nýbrž něčím jiným.) Nebere vůbec v úvahu duchovní ani intermediální svět. Naproti tomu, druhý náhled omezuje poslední soud na duchovní dimenzi světa duchů, zanedbávaje jiné rozměry a zónu vymístění.

Třetí názor, který je uveden v knížce „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“, mluví o posledním soudu ze stanoviska jeho neustálého průběhu na všech lokálních i globálních prostranstvích jsoucna a bytí. Vzaty dohromady, všechny tři názory mají něco do sebe a do určité míry odrážejí skutečnost i proces posledního soudu.

Co se týká prvního náhledu, je jeho doslovná interpretace samotného procesu zavádějící. Pravdivé v tom názoru je to, že k poslednímu soudu musí také dojít na vaší planetě, ve vaší vlastní lokalitě, jako součásti soudu obyvatel zóny vymístění, přesně tak, jak je tomu na jakékoliv jiné planetě ve Stvoření. Jak jinak byste mohli interpretovat fakt, že slunce v nějaké sluneční soustavě ve vaší či jiné galaxii v určitém časovém bodě exploduje, stane se něčím, čemu astronomové říkají „nova“ nebo „supernova“, zhroutí se a vyhladí v tomto procesu všechny kolem něho se otáčející planety (nacházejí-li se v dostatečné blízkosti) ? Toto je formou posledního soudu té které sluneční soustavy.

Podle druhého názoru je duchovní výklad posledního soudu správný. Poslední soud musí se konat i na duchovní úrovni jednotlivcova jasného vědomí a ve stavu a na místě vyváženosti. Avšak omezit jeho průběh pouze na tento aspekt je též zavádějící. Podle třetího názoru je globální a lokální interpretace posledního soudu správná. Není v tom výkladu žádná zavádějící percepce. Nicméně není úplná. V době, kdy ten výklad byl prezentován, nebylo ještě vhodné vědět či zjevit další aspekty procesu posledního soudu.

Jsou určité jiné aspekty procesu posledního soudu, které mají co dělat výjimečně s aktivací a životem negativního stavu. Jak si můžete vzpomenout z výše připomenutého podobenství o talentech, dostali tři sluhové peníze. První služebník představuje veškerý duchovní svět neboli tu nejniternější úroveň Stvoření. Druhý služebník reprezentuje celý intermediální svět čili vnitřní úroveň Stvoření. A třetí sluha představuje všechen přírodní svět čili zevnější úroveň Stvoření, kde byl započat negativní stav. Důvod, proč třetí služebník reprezentuje veškerý přírodní čili fyzický svět ve Stvoření - ačkoliv ne všichni v tom světě se účastnili v procesu aktivace negativního stavu - je pro zdůraznění: Pouze na té nejzevnější úrovni Stvoření smí a může být negativní stav aktivován.

Věru uvědomit si toto je nesmírně důležité. Má se to všem vtisknout do paměti, aby se tak zabránilo vzniku šeredného názoru, že by negativní stav mohl započít v nějakém jiném stupni nebo na jakékoliv jiné úrovni ve Stvoření. Ve skutečnosti třetí sluha, ten líný a neřestný, představuje celou zónu vymístění. Druhý služebník fakticky nepředstavuje jen intermediální, ale celé pozitivní postavení fyzického či zevně - přírodního světa, jenž je opanován pozitivním stavem. Podobenství naznačuje, že užívání darů života, které poskytují náležité duchovní principy, bylo odmítnuto třetím sluhou. Než by to použil pro svůj duchovní růst, schoval či zahrabal třetí služebník ten talent do země. Vnitřní smysl této symboliky obsahuje informaci o procesu aktivace negativního stavu. „Skrýt talent v zemi“ označuje vzít všechny správné duchovní principy a zapečetit je v nádobě, takže se znemožní jejich plný dosah a vliv na jednotlivcův život. Odstraníte-li nebo skryjete-li tyto principy, co vám jiného zbude ?

Pokud tyto principy jsou v pozici otevřenosti a dominance, nemůže negativní stav být aktivován. Prvním krokem v tomto procesu je jejich velmi důkladné ukrytí. Záměr skrytí a skutečný proces jejich ukrývání je procesem aktivace negativního stavu. Ten, kdo to dělá, stává se „daremným“ a „zlým“. „Daremný“ má vztah ke zlům a „líný“ - k nepravdám. Automatickým důsledkem takového činu jsou stavy zla a falzifikace. Tu máme negativní stav.

Avšak duchovním principem zde je to, že ať jsou činy jakékoliv, musí se vyúčtovat a nést za ně odpovědnost. Jinak taková činnost by neměla žádný smysl a nehodila by se jako něco, z čeho se lze poučit. Zpětná vazba je podstatnou částí toho procesu. Ale kdo bude posuzovat jejich následky ? Jenom pramen opravdového života a všech dani a talentů je schopen je soudit spravedlivě a objektivně. Pán Ježíc Kristus je jediným zdrojem života a všech darů a talentů. A proto jenom Pán Ježíš Kristus maže předsedat u posledního soudu ve všech jeho formách a aspektech. Příběh se třetím sluhou naznačuje, že jednou dostali někteří lidé tento dar života a všechny vhodné nástroje, talenty a obdarování potřebné pro jeho vyvíjení a uskutečnění. Avšak rozhodli se použít ten život pro zcela jiný účel, pro něco, k čemu jim dán nebyl. Jakmile odmítli a pohřbili pravé duchovní principy života, nevyhnutelně zahájili trend, oponující proudění opravdového života. Protože život právem patří Pánu Ježíši Kristu - ježto nikdo nemá život ze sebe, v sobě a sám sebou - pouze Pán Ježíš Kristus může soudit ty lidi, kteří se dopustili zmíněného činu.

V OBECNÉM smyslu znamená poslední soud PROCES CELKOVÉHO OHODNOCENÍ jakéhokoliv stavu, místa, podmínek, chování, postojů, životního stylu nebo cokoliv, co máte a co vyčerpalo svou užitečnost a co nemůže déle sloužit ospravedlnitelnému cíli. Ve chvíli, kdy to nastane, určí se, jak lze ospravedlnit pokračování takovéto situace. Jak víte, ospravedlnění jakéhokoliv jsoucna a bytí je určeno užitečností, jakou prokazuje pro dobro veškerého stvoření. Když se jejich užitečnost vyčerpá, pak se musí ukončit a nahradit něčím, co požadovanou užitečnost nabízí. Kvalita, obsah, kvantita a míra vyplnění určí osud všech těch, kdo demonstrovali a obrazně ukázali, jak vypadá taková užitečnost. Po skončení jejich poslání sami určí, co obdrží jako odměnu či odplatu a jaké bude jejich postavení v rámci příštího kroku jejich užitečného úsilí.

Ve smyslu tohoto obecného definování posledního soudu každý bez výjimky či vyloučení - ať je pozitivní či negativní povahy - podléhá poslednímu soudu v té samé chvíli, kdy splnil mu předepsaný úkol. V tomto ohledu není poslední soud událostí, která se stane jednou za život nebo jedenkrát za věčnost. Probíhá v každé době, na všech místech, za všech okolností, stavů a ve všech dimenzích. A jelikož multivesmír a každý časový cyklus se udržuje duchovní kvalitou sentientní mysli, pak kdykoliv sentientní mysl prochází procesem posledního soudu na úrovni multivesmíru či cyklu, podléhá poslednímu soudu také ten multivesmír i ten cyklus času. Takže procházejí posledním soudem NEJEN sentientní entity, ale i patřící jim prostředí se vším, co je částí toho prostředí, ježto odráží kvalitu a užitečnost svého panujícího stavu. Proto se prostředí sentientních entit v době posledního soudu hroutí nebo mizí z jejich vědomí provždy. Toto se projevuje tak zvanými kataklyzmatickými událostmi, pozorovanými ve viditelném Vesmíru (antivesmíru).

Ve smyslu více SPECIFICKÉM je poslední soud PROCESEM VYVÁŽENÍ MEZI TÍM, CO NAZÝVÁTE SILAMI DOBRA, A TÍM, CO JSOU SÍLY ZLA, a to za účelem neustálého udržování dostupu ke všemožným výběrům.

Kdykoliv dochází k vychýlení rovnováhy a život se svobodou výběru je ohrožen, ZAKROČÍ Božská prozřetelnost Pána Ježíše Krista tím, že uspořádá pozici sil takovým způsobem, že dojde k obnovení těchto životně důležitých duchovních svobod. Zmíněné znovuuspořádání má podobu posledního soudu a je prováděno jako PROCES NAVŠTÍVENÍ. Na vaší planetě takové navštívení či poslední soud probíhá ve formě masivních katastrof: Hromadná světová válka způsobí přesun miliónů lidských tvorů z vašeho světa do nějakého jiného světa či dimenze, kde jich je třeba pro vyvážení převrácených duchovních poměrů. V menším měřítku projeví se to leteckými nehodami či jinými druhy nešťastných nehod, kdy stovky, ba tisíce lidí jsou zabity nebo zahynou. Všechny tyto události jsou výsledkem navštívení a posledního soudu pro ty lidské tvory, kteří hynou na fyzické rovině.

Tento aspekt posledního soudu je po většině viděn jako něco negativního, jelikož nevyváženost je vždy zapříčiněna negativním stavem. Pozitivní stav je vyrovnanost sama a nevyžaduje žádná taková navštívení. Negativní stav je však díky samé své povaze ve stavu neustálého válčení s pozitivním stavem, snaží se vyvést jej z rovnováhy. Jsouc nevyváženost sama vnucuje negativní stav svůj životní styl každému, kdo se octne v jeho blízkosti. Převažuje-li počet tak ovlivněných lidí, pak dochází ke ztrátě rovnováhy. To ohrožuje stabilitu Stvoření, což vyvolá nutnost navštívení, které obnoví tu stabilitu.

Proces tohoto aspektu posledního soudu se projevuje jako prostá změna blízkosti pozitivního stavu vůči stavu negativnímu. Pán ležíš Kristus to zařídí tak, že tato blízkost se dočasně stane těsnější. Do porušené oblasti se vylévá velké množství Božské lásky a Božské moudrosti. Tento proces se nazývá navštívením. Na mnohé lidské tvory působí tento proces falešným dojmem, že Bůh je příčinou těchto událostí. Nazývají to aktem Božím a tak to zaznamenávají v soudních spisech. Ve skutečnosti však Bůh - nyní zvaný Pán ležíš Kristus - nikdy nemůže být příčinou takových věcí. Děje se zde to, že zintenzívněná přítomnost Božské lásky a Božské moudrostí při svém proudění do problematického místa odhaluje zlo negativního stavu v té oblasti a vyvolá nutnost odplaty inherentní samotné povaze negativního stavu přesně tak, jak podmínky pro odměnu jsou inherentní povaze stavu pozitivního. Takže není to Bůh, kdo je trestá (neposílá jim přece nic jiného než lásku a moudrost), nýbrž jsou to oni, kdo vyvolají toho potrestání následkem přebývání v negativním stavu a ztotožněním se s ním. V případě pozitivních lidí, kteří byli účastni nešťastné nehody, se stane, že taková událost vyvolá proces odměňování za to, že byli ochotni přijmout od Pána Ježíše Krista poslání v negativním stavu a splnit jej v době té katastrofy.

Z hlediska vaší planety přicházejí tato navštívení bez vědomí účastníků podobných událostí. Nicméně, až přijdou na shromáždiště v mezisvětě duchů, bude otevřena jejich paměť a poznají jasně, jak bylo nezbytné to, co se s nimi událo. V tu chvíli je, vykonán jejich poslední soud. V tomto ohledu, aby poslední soud byl spravedlivý a poctivý, musí dojít k plnému otevřeni paměti a k odstranění nevědomých duševních procesů. Toto je první akt posledního soudu. Nikdo nemůže být souzen, aniž se nejdříve SEZNÁMÍ S ÚPLNOSTÍ SVÉHO stavu a s obsahem celé SVÉ mysli.

Pokud však existuje negativní stav, je pro jeho členy právě tento stav nevědomosti a nevědomých duševních pochodů pravým životním stylem. Proto, aby se udržela rovnováha, jsou pomocí takových periodických navštíveni dopraveni do intermediálního světa, kde nevědomé procesy zmizí a jejich paměť se všemi vzpomínkami je otevřena. V tomto stavu pak mohou být souzeni. Díky tomu faktu, že jenom Pán Ježíš Kristus je schopen otevřít jejich paměť a eliminovat jejich nevědomé duševní pochody, vypadá to tak, JAKO BY Pán Ježíš Kristus osobně soudil tyto lidi. Ve skutečnosti však jsou to samy JEJICH PAMĚTI a JEJICH ČINY, které působí v roli soudce, poroty a popravčího - použije-li se v popisu tohoto procesu rčení vašeho jazyka.

Po dobu svého pobytu v zóně vymístění a na vaší planetě a pokud negativní stav existuje v aktivní dominující podobě, lidští a různí jiní tvorové sídlící v zóně vymístění nemohou mít určitý druh své paměti ani nevědomé duševní pochody nikdy otevřeny. Bylo by to v rozporu s přirozeností negativního stavu, který musí být odhalen na prvním místě. Otevření některých pamětních zásob a přeměnění nevědomých procesů na vědomé v jejich plném rozsahu během pobytu v zóně vymístění a na vaší planetě, způsobilo by takovou úzkost, že ti, co by se zdržovali v blízkostí té které osoby, i sama ta osoba, by NEMOHLI přežít ani zlomek vteřiny. Útok negativních sil vůči takové osobě, jež by se octla díky zmíněné skutečnosti v nesouladu s povahou a zákony negativního stavu, byl by tak strašlivých rozměrů, že by ta osoba i všichni v jejím okolí byli rozdrceni na padrť a nezbylo by z nich nic. Vlastně tedy, v určitém smyslu, skrývání pamětního obsahu a udržování nevědomých procesů slouží jako OCHRANA proti tak PŘÍŠERNÉMU osudu. A toto je důvodem, proč za nyní existujících okolností na vaší planetě k přímému poslednímu soudu dojít nemůže. Namísto toho dochází k němu nepřímo v podobě výše popsaných navštívení, kdy nutný počet lidských tvorů je vyzvednut z vaší planety a přemístěn do intermediálního světa. Tam se jejich paměti postupně otevírají a nevědomé procesy zvolna eliminují, a tak mohou přestát svůj osobní poslední soud.

Tedy tento proces a aspekt posledního soudu učinil na Swedenborga dojem, jako by poslední soud vždy probíhal v mezisvětě duchů, a že byl ukončen za jeho časů. Posoudíte-li průběh posledního soudu, jaký byl a je nyní ve vašem světě, pak Swedenborgovo vnímání bylo správné. Nesprávnost vjemu je zřejmá - jako i v mnoha jiných závěrech - když se to považuje za stav permanentní. Má se za to, že tak tomu bude vždy, a že místo posledního soudu bude či dosud bylo vždycky v mezisvětě duchů. Mylnost tohoto závěru jako i jiných úsudků se může přičíst doslovné interpretaci údajů v Bibli Svaté. Je zajímavým postřehem, když se zde poznamená, že ačkoliv Swedenborg byl první, komu bylo dáno poznání a zjevení o vnitřním, duchovním smyslu Bibli Svaté, v tomto ohledu se přece zmýlil, posoudiv některé její výrazy doslovně. Dospěl k názoru, jako všichni křesťané do tohoto dne, že když jednou lidé jsou odsouzeni či sami sebe odsoudí k pobytu v pekle, pak tam zůstanou věčně. Nijaká moc, situace, žádné okolnosti nebudou nikdy s to je vytrhnout z pekel. V tomto případě, protože pekla chtějí být navěky, skryté vzpomínky, neznalost a nevědomé procesy by byly také navěky. Ale protože lidé z pekel byli již souzeni v mezisvětě a protože výsledkem tohoto soudu bylo jejich zavržení na věčnost, žádný jiný poslední soud se nemůže již konat. Ovšem s tímto druhem logiky není vůbec těžko dospět k podobnému názoru.

Co však všem těmto lidem ušlo, bylo to, že negativní stav nepovstal v Absolutním stav. Proto nemůže mít absolutní hodnotu. Jenom něco obsahující v sobě absolutní atribut v relativním postavení, jak je tomu se sentientními entitami, může a smí zůstat navěky. Pokud si vzpomínáte, povstal negativní stav v relativním stav. A ačkoliv lidé, co způsobili jeho vznik, musí žít navěky, jejich výrobek nemůže trvat provždy, neboť nic do něho nepřišlo z Absolutního zdroje. Pekla jsou ztělesněním negativního stavu. Proto se jejich užitečnost musí vyčerpat a všichni tvorové i lidé v pekle musí čelit dalšímu poslednímu soudu, jenž zahrnuje celý časový cyklus, v němž negativní stav měl povoleno dosíci svého plodného dozrání. V tomto aktu spočívá třetí význam posledního soudu, o němž mluví Bible Svatá.

Ve třetím významu posledního soudu se popisuje proces, v jehož průběhu veškerý negativní stav, všichni členové pekel, ostatní část zóny vymístění a vaše planeta se budou hodnotit a soudit, aby se určilo, jaké další ospravedlní, pokud nějaké vůbec existuje, by bylo pro pokračování jsoucna a bytí negativního stavu. Je tu ještě nějaký užitek, který by mohl negativní stav představovat pro Stvoření ? Protože nic takového se již nenajde, bude negativní stav natrvalo deaktivován a zrušen. Všechna pekla a všechny jiné oblasti zóny vymístění budou navěky uzavřeny. Dojde k výkonu poslední, konečné volby. Současně členové pozitivního stavu - po tom, co poznají o negativním stavu vše, co je jen možno - provždy odmítnou nápad zvolit si popření toho pravého životního zdroje, opravdových duchovních principů a, což je nejzávažnější, pravou Přirozenost Pána Ježíše Krista. A když jednou nastane úplné poučení o tom, co se nikdy nemá volit, a učiní se volba nikdy neučinit takovou volbu, takováto idea, která potřebuje neustálé vypuzování do zóny vymístění, se déle nebude považovat za nutnou podmínku v myslích sentientnich entit. Jednou je ten výběr učiněn, idea sama o sobě vyčerpá svou užitečnost a bude eliminována. V tom okamžiku zóna vymístění přestane existovat.

Pamatujte si, prosím, že život zóny vymístění se udržuje tou ideou, jež je neustále odmítána pozitivními entitami, jak se vyučuje lekcím o povaze negativního stavu. Touto ideou se veškerý negativní stav živí, přivlastňuje si její život, a tím ji učinil esencí a substancí samého svého jsoucna a bytí. lak vidíte, to, co pozitivní stav odhazuje, stává se životem negativního stavu. Copak se stane, až nebude již déle docházet k odhazování, protože sama idea již se nebude vyskytovat ? Konec konců, proč by se to mělo ještě dít, když všechna ponaučení, týkající se nesprávných výběrů, byla úspěšně absolvována a naposledy byla učiněna volba, že taková představa již nikdy nepřijde na mysl ? Udržovat takovou ideu při životě by bylo mrháním a marným, neužitečným podnikáním. Její zachování by nesloužilo žádnému pozitivnímu užitku.

Zde je čtvrtý aspekt posledního soudu. Je to kladný aspekt, jenž má co dělat s pozitivním stavem a veškerým Stvořením. Jde o poslední soud nad nynějším časovým cyklem. V tomto spoluoznačení je poslední soud proces, v jehož průběhu všichni členové pozitivního stavu učiní konečný, životně a osudně nejzávažnější výběr ze všech ohledně té představy, že mohou kdykoliv odmítnout opětovat Lásku a Moudrost Pána Ježíše Krista, považovat Ho/Ji za pravého a jediného Boha, Jediného Nejvyššího Nedělitelného a považovat Ho/Ji za svého Stvořitele a Jeho/Její duchovní principy za pravdivé a jediné zdroje života. Byla to tato představa, kvůli níž bylo dovoleno aktivovat negativní stav v rámcích přítomného časového cyklu. Aby se mohlo rozhodnout, zda se má či nemá zvolit uskutečnění takové ideje, jako vitální a fundamentální předpoklad jejich svobody bylo nutno povolit zobrazení všech důsledků, výsledků a následků takové volby pomocí živých příkladů v podobě všech účastníků negativního stavu. Jakmile jim budou známy odpovědi o této záležitosti v nejplnějším, nepronikavějšíma nejvíc vyčerpávajícím stupni, pak dojde k poslednímu soudu na všech úrovních, stupních, ve všech oblastech a sférách veškerého stvoření, zóny vymístění a planety Nula, jakožto i celého časového cyklu, v němž se vše toto mělo odehrát.

Po tomto důležitém poučení a po provedení poslední volby navěky eliminovat takovou představu nebude pokračování přítomného časového cyklu již odůvodnitelné, ježto nebude sloužit žádnému užitku. V tu chvíli se celý multivesmír zhroutí, všechna slunce explodují, stanou se tím, co je známo v astronomii jako supernova - a veškerá hmota se svine do sebe. Po ukončení tohoto aktu a po té, co všechny aspekty časového cyklu budou náležitě ohodnoceny a posouzeny, vejde od jsoucna a bytí Nový cyklus času a zrod Nového multivesmíru vstoupí do svého jsoucna a bytí. A toto je to, čemu se říká poslední soud.

Je však několik dodatečných bodů, které je nutno zjevit o posledním soudu.

Jedním z mnoha nejzákladnějších a nejvíce závažných důvodů, proč Nejvyšší získal hmotné tělo Ježíše Krista, vpojené do celku Jeho/Její povšechné přirozenosti, kdy se stal plností Pána Ježíše Krista, bylo umožnit bezprostřední zkušenost prožití povahy zóny vymístění a povšechnost přirozenosti negativního stavu. Maje k dispozici tuto novou přirozenost, může Pán Ježíš Kristus být osobně přítomen bez jakéhokoliv zprostředkování na jakémkoliv místě zóny vymístění a může tak intimně poznat, jaká je situace negativního stavu v každém okamžiku a místě. Jak jistě víte, před tím mohl Nejvyšší být přítomen v negativním stavu jen za pomocí prostředníků, aby se tak zabránilo totálnímu vyhlazení členů negativního stavu.

A toto je situace, která se má považovat za nesmírně závažnou pro spravedlivé a objektivní hodnocení a také pro ocenění okolností negativního stavu v samém jeho prameništi i místě. Pán Ježíš Kristus by nemohl soudit negativní stav spravedlivě, objektivně a poctivě, kdyby neměl s ním přímou, osobní zkušenost a kdyby nebyl zakusil přímo a osobně dosah zel a nepravd negativního stavu. Vždyť nic z takového zážitku o negativním stavu před inkarnací Ježíše Krista na vaší planetě v Nejvyšším neexistovalo.

Aby tedy byl nestranným soudcem negativního stavu, zvolil Nejvyšší ze Své svobodné vůle a volby získat z první ruky zkušenost života negativního stavu. Takže vzal na Sebe fyzickou formu pomocí procesu, jak byl popsán v druhé kapitole této knihy, formu, jakou zfabrikovali pseudotvůrci z elementů zel a nepravd; odhodlal se tak plně zakusit negativní stav od nejnižších pekel až do nejzevnějšího stupně jeho přírodního stavu - vaší planety. Povšimněte si, prosím, že Nejvyšší potřeboval sledovat obrácený postup, tak přirozený stavu negativnímu. Jak již víte: Zatímco v pozitivním stavu každý začíná svou cestu v tom nejniternějším stupni a šíří se směrem ke stupni nejzevnějšímu, v negativním stavu vše začíná v nejzevnějším stupni a pak se šíří k tomu nejnižšímu niternému stupni. Musel tedy Nejvyšší začít s vaší planetou, jež reprezentuje to nejzevnější negativního stavu, a odtud postupně se ubírat přes všechny úrovně zóny vymístění, až dorazil k nejnižším peklům pseudotvůrců (jejich nejniternější oblasti).

Jiným důvodem pro tuto obrácenou proceduru byl fakt, že v Ježíši Kristu se muselo mnoho přizpůsobit a pozměnit, než mohl vstoupit do nejniternějších neboli nejnižších úrovní negativního stavu. V tomto ohledu má se začít s nejzevnější záporností, jež nemá tak zhoubný dosah, a pomocí modifikací a adaptací postupovat zvolna směrem k více niterným či nižším stavům negativity. Tímto procesem tedy Nejvyšší, ve formě Ježíše Krista, byl schopen zakusit všechny úrovně negativního stavu z první ruky.

Poslední soud by nikdy nemohl nastat, kdyby Pán Ježíš Kristus tuto zkušenost neměl z první ruky. Bez této zkušenosti by nemohla existovat žádná báze, z níž by se odvodil absolutní závěr o negativním stavu a o dalším odůvodnění jeho jsoucna a bytí. Pamatujte si, prosím, že pouze z pozice absolutního stavu, jenž má znalost o všem a o čemkoliv v absolutním smyslu, může se udělat spravedlivé rozhodnutí. Jak víte, jen Pán ležíš Kristus je absolutní. Proto jenom On/Ona může být pravým Soudcem všeho a všech. Ale jak můžete něco či někoho soudit, nemáte-li přímou znalost o tom, co soudíte ?

Konec konců, Nejvyšší neobsahoval v Sobě nic z negativního stavu zkušenostně. Znalost vždy byla z druhé ruky přes Jeho/Její duchovní přítomnost v lidech, kteří vyvolali, aktivovali a udržovali negativní stav. Zkušenostní znalost těchto věcí je značně ohraničená díky inherentnímu omezení relativních bytostí, žijících v negativním stavu. Z té pozice nemůže se čerpat žádné absolutní vědění. A není-li k dispozici taková znalost, pak k žádnému poslednímu soudu nemůže dojít.

Základní duchovní princip posledního soudu je v tom, že se může konat či vykonat jenom z pozice absolutní znalosti toho, co se soudí.

Z toho důvodu Nejvyšší se musel vtělit do negativního stavu, projít všemi jeho úrovněmi, oblastmi a sférami, z první ruky získat zkušenostní znalost o negativním stavu a stát se Pánem Ježíšem Kristem. Jak jste si povšimli, jsou slova „zkušenostní znalost“ zdůrazněna. Poukazuje se na ten fakt, že Nejvyšší, jsa absolutním, měl pouze teoretickou znalost o povaze negativního stavu. Avšak taková znalost není dostatečná pro konání spravedlivého a náležitého soudu, neboť postrádá nejdůležitější atribut - v čem spočívá intimní pocit přímého, osobního a soukromého kontaktu s negativním stavem, nikoliv jen pomocí zprostředkování ?

Nyní se již negativní stav nemůže ničím bránit, protože taková zkušenost je přímo k dispozici Pánu Ježíši Kristu. Povšimněte si, prosím, že v evangeliu Matouše, kapitola 25, verš 31, je řečeno: „AŽ přijde Syn člověka ve Své slávě a všichni svatí andělé s Ním, posadí se na trůnu Své slávy.“ Jak vidíte, slova „Syn člověka“ jsou použita pro zdůraznění Jeho/Její zkušenosti negativního stavu a lidských aspektů Jeho/Její Božské přirozenosti, což se zde nazývá „ve Své slávě“. Být ve Své slávě znamená být v povšechnosti veškerých Božských stavů a Podmínek s plnou inkorporací a fúzí lidských aspektů, které Ježíš Kristus přinesl se Sebou po Svém odchodu z vaší planety. „Trůn Jeho slávy“ označuje úspěšné zakončení procesu fúze toho těla - masa a inkorporaci všech bezprostředních zkušeností o negativním stavu do povšechnosti Přirozenosti Nejvyššího. Z této pozice nyní může soudit veškerý negativní stav. Plným inkorporováním té zkušenostní znalosti do Absolutního stavu poznal Pán ležíš Kristus negativní stav absolutně. Teď tedy může a taky bude, až nastane pravý čas, konat poslední soud.

Pojetí posledního soudu, jak uvedeno shora, vyžaduje, aby na konci jednoho časového cyklu probíhal simultánně na všech úrovních jsoucna a bytí. Ježto v tomto časovém cyklu má svou existenci zóna vymístění, též negativní stav a jeho členové, bude se konat poslední soud souběžně taky nad veškerým negativním stavem i zónou vymístění.

Princip posledního soudu stanoví, že může být vykonán jenom z pozice Absolutního stavu a přitom za osobní - tváří v tvář přítomnosti Absolutního soudce - Pána Ježíše Krista. Takže vyžaduje to, aby Pán Ježíš Kristus se objevil simultánně a současně na všech úrovních, stupních, ve všech sférách a oblastech Stvoření, zóny vymístění a planety Nula za účelem vyvolání stadia posledního soudu. Nikdo jiný jej nemůže spustit. Kdyby však Pán Ježíš Kristus neměl to fyzické lidské tělo - maso, jež si přivlastnil pomocí fúze, Jeho vstup do negativního stavu by znamenal okamžité vyhlazení všech v negativním stavu včetně veškeré zóny vymístění i planety Nula.

Ale buďte si vědomi tohoto důležitého duchovního faktu: Jeho/Její objevení se v pozitivním stavu, aniž by měl formu Pána Ježíše Krista, jsa ve Svém Absolutním stavu, by bylo rovněž tak smrtonosné, jak Jeho/Její objevení se ve stavu negativním. Pamatujte si, že nikdo ani v pozitivním stavu není absolutní. Proto nikdo nemůže přežít absolutní přítomnost Absolutně jediného. A přece princip posledního soudu vyžaduje tuto Absolutní přítomnost.

Fyzické tělo - maso lidských tvorů, vpojené do Nejvyššího, nyní Pána Ježíše Krista, umožňuje toto objevení se v absolutním smyslu. Takže Pán Ježíš Kristus se může objevit simultánně a synchronně, zároveň a ve stejné rozeznatelné a vnímatelné formě na kterémkoliv místě, v jakémkoliv stavu a za jakýchkoliv podmínek ve Svém Absolutním stavu, bez jakéhokoliv nebezpečí pro kohokoliv. Toto je dalším velkým tajemstvím velké přeměny Přirozenosti Nejvyššího do plnosti Pána Ježíše Krista, což vše výše uvedené umožňuje. Předvídaje tuto událost, Pán Ježíš Kristus před samým odchodem z vaší planety prohlásil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi“ (Matouš 28:18). Není nikde žádné jiné moci mimo moc Pána Ježíše Krista. Z pozice této moci může Pán Ježíš Kristus provádět poslední soud.

Před ukončením tohoto procesu docházelo k odehrávání jiných aspektů posledního soudu v mezisvětě. Na vaší planetě, v ostatní části zóny vymístění a v peklech probíhala tato forma posledního soudu jako výše popsaná navštívení. Avšak skutečný poslední soud, závěrečný soud nad celým časovým cyklem, se nemůže omezit pouze na jednu dimenzi, oblast, úroveň či jeden svět. Musí být všezahrnujícím. Jinak by příští cyklus času nemohl dojít svého plodného dozrání. Nutnost osobního objevení se Pána Ježíše Krista ve všech světech zóny vymístění, ve všech peklech i na vaší planetě je podmínkou pro konečnou eliminaci negativního stavu. Jenom Pán Ježíš Kristus může provést a taky provede eliminaci negativního stavu, protože jen On/Ona zná nyní negativní stav v absolutním smyslu.

Další časový cyklus nemůže začít, pokud negativní stav nebude zrušen, ježto mu bylo povoleno vzkvétat pouze v rámci jednoho časového cyklu. V tom byl slib Pána Ježíše Krista, učiněný před veškerým Stvořením, než negativní stav byl aktivován. Slib daný v Absolutním stavu má absolutní hodnotu a závažnost. Nemůže být porušen. Jinak by se zrušila absolutnost jeho stavu.

Proces konečné fáze posledního soudu nad tímto časovým cyklem proběhne ve stavu neutrálnosti. Jak si pamatujete z výše řečeného, jednou z důležitých podmínek pro spravedlivý poslední soud je otevření a přístupnost všech pamětí, jakožto i zrušení nevědomých procesů. Vždyť to je povahou a životem negativního stavu být právě něčím takovým. A toto je důvodem, proč je nutná bezprostřední přítomnost Pána Ježíše Krista v negativním stavu. Tím procesem a skrze toto tělo - maso (pamatujte si, že to tělo bylo sestrojeno z elementů negativního stavu), bude Pán Ježíš Kristus moci odstranit ty podmínky negativního stavu, dokořán otevřít jejich paměti, zrušit nevědomé duševní procesy a stav nevědomosti bez nebezpečí zničení negativního stavu. Přítomnost Pána Ježíše Krista na vaší planetě, ve všech peklech a po celé zóně vymístění v tom fyzickém těle - mase ujistí znovu každého, že lze zůstat naživu v tom těle či v tom, s čím souvztaží, aniž by v sobě mělo něco z negativního stavu.

Tento příklad nulifikuje moc negativního stavu zničit kohokoliv s otevřenou pamětí, bez nevědomých duševních pochodil a bez neznalosti (jak tomu bylo před tím) a přivede všechny do stavu neutrálnosti. Jedinou výjimkou budou nadlidé jimi geneticky zfabrikovaní. Ti by nemohli přežít tu přítomnost vinou toho, že mají zvláštní sebe - ničivý kód implantovaný pro to, aby v případě té přítomnosti reagovali explozí. Z toho důvodu - pokud se pamatujete z předešlé kapitoly - budou během cestování přes devátou dimenzi vyvedeni ze všech dimenzí do stavu, jenž se nazývá limbo, kde podle povahy toho stavu všechny kódy a závazky budou zrušeny, či prostě selžou. V té kondici objeví se před nimi Pán Ježíš Kristus (simultánně a synchronicky spolu se všemi jinými místy) a provede nad nimi konečný soud.

Zatím se v těchto neutrálních podmínkách odstraní z lidské mysli všechny genetické i jiné bloky implantované pseudotvůrci, jak bylo vylíčeno v šesté kapitole této knihy, a rozličné úrovně mysli budou osvobozeny a znovunapojeny, fyzické tělo, sestrojené z elementů negativního stavu, bude zaměněno tělem prozatímním, vytvořeným z prvků stavu neutrálního, i započne proces konečné fáze posledního soudu. Jak víte, tento proces se musí udát v neutrálních podmínkách, aby nedošlo k ovlivňování pomocí nátlaků a návnad jak ze strany negativního, tak i pozitivního stavu. Zde musí být úplná nezaujatost. Jen v neutrálním stavu je možno se setkat s podmínkami nezaujatosti.

Přítomnost těch genetických i všelijakých jiných bloků a typické lidské hmotné tělo činí nemožným, aby lidé vzpomínali jasně, aby něco věděli náležitě a vnímali správně. Princip posledního soudu vyžaduje, aby všechny tyto schopnosti byly plně obnoveny a dány do neutrálních podmínek spolu s poskytnutím všech výběrových možností, aby tak lidští i jiní tvorové negativního stavu mohli volit pouze na základě plné znalosti a jasnosti vnímání a vzpomínek. Zároveň však si musí být plně vědomí všech aspektů negativního stavu a všech aspektů stavu pozitivního, aby mohli poctivě porovnávat. Toto je možné jenom z pozice mimo oba stavy. Rozhodnutí, učiněné z pozice jednoho či druhého stavu, postrádá objektivnost a platnost. Proto nutnost neutrálního stavu.

Ve skutečnosti v procesu posledního soudu celý časový cyklus, v němž bylo dovoleno negativnímu stavu vzkvést i dozrát, musí být dán do stavu neutrálnosti. Členové pozitivního stavu budou postaveni před životně důležitou úlohu rozhodnout se ohledně trvalého vyloučení té představy z jejich mysli, kterou denně odmítali a nechali padat do zóny vymístění. Toto důležité rozhodnutí nemožno řádně učinit z jednostranné pozice v rámci pozitivního stavu. Bylo by zaujaté ve prospěch pozitivního stavu, tedy v zájmu jeho trvalého odmítnutí.

Aby takové rozhodnutí mělo navěky trvalou platnost, musí k němu dojít v neutrálních podmínkách, kde lze objektivně srovnat pravou povahu pozitivního stavu s pravou povahou stavu negativního, a tak vyvodit správný závěr. Toto je pravý vnitřní význam posledního soudu. Rozhodnutí o permanentím odhození zmíněné představy ukončí poslední soud a nový časový cyklus může započít. Kdyby se však nerozhodlo zbavit se navždy té představy (vzdálená možnost), pak přítomný časový cyklus by musel pokračovat a negativní stav by pak nemohl být zrušen. To by prostě znamenalo, že nebylo ještě získáno plné vědění o povaze negativního stavu a o tom, co se nemá volit, a že se tedy v učení má pokračovat. Je to spravedlivá a objektivní možnost každé situace.

Zde jde však o pouze to, že Pán Ježíš Kristus by nezahájil proces konečné fáze posledního soudu (pro tento časový cyklus), kdyby neshledal, že všechny lekce byly dány a že negativní stav vyčerpal svou užitečnost. Ale konečné rozhodnutí musí být učiněno v neutrálním stavu všech dotyčných. Pán Ježíš Kristus nemůže nikomu vnutit něco, co by bylo v rozporu s něčí svobodnou volbou, založenou na svobodné vůli. Taková je přirozenost Pána Ježíše Krista. Kvůli této přirozenosti jen Pán Ježíš Kristus může předsedat u konečného posledního soudu jakéhokoli časového cyklu.

V rámci příprav pro otevření všech pamětí a odstranění nevědomých procesů a ignorance jako podmínky pro zahájení posledního soudu, bylo Pánem Ježíšem Kristem darováno Nové zjevení, a to pro veškeré stvoření i zónu vymístění. Toto Nové zjevení vysvětluje nejzávažnější duchovní otázky, vztahující se k Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, k situaci v duchovním světě a v zóně vymístění, jakožto i ke všem nevyhnutelným informacím, nutným pro ten účel. Až nastane čas, bude Nové zjevení sloužit jako spouštěč otevření všech pamětí, dá lidem, lidským i jiným tvorům, pocit důvěrné známosti, a tak jim usnadní přijetí toho, co se naučí - až budou otevřeny všechny brány jejich paměti a všechna potlačení do nevědomí a zatlačení do podvědomí vyjdou na povrch vědomého uvědomění po odstranění stavu ignorance ohledně všeho duchovního.

Poskytnutí Nového zjevení je nutným předpokladem posledního soudu a pro otevření pamětí, protože slouží jako zmírňovač účinku šoku, do kterého se dostane každý, kdo pozná pravdu o všech těchto záležitostech.

V procesu konečné fáze posledního soudu bude uvedeno veškeré Stvoření i s celou zónou vymístění do zvláštního stavu seřazenosti a přístupnosti, aby tak proudila informace ze všech úrovní do všech jiných úrovní k vyzkoušení, prozkoumání a ohodnocení, ale hlavně, což je nejdůležitější, pro oddělení, rozlišení a odhaleni loajalit, úmyslů, motivací a pravé tvářnosti identity všech. V průběhu této fáze bude odhalena pravá podstata osobní povahy každého, „já jsem“ se odhalí a přijde na světlo denní, takže déle nebude docházet k zmatku při odpovědi na otázky: „Kdo jsem a proč jsem tam, kde jsem ?“ a „co je účelem mého osobního života ?“ a na podobné věci.

Poslední soud nemůže nastat, pokud nejdříve nebude učiněn tento krok, protože jenom z pozice poznání a zjištění vlastní pravé totožnosti, jakož i znalosti poslání a účelu vlastního života, může každý být spravedlivě souzen. Z tohoto důvodu musí v procesu této fáze posledního soudu všechny vnucené nánosy negativního stavu, vědeckých i náboženských vyznání či všeho toho, co máte, být separovány od pravého jádra jedinečnosti každé osobnosti a individuality, hluboce pohřbeného pod tíhou těch nánosů a vyjít ven na světlo a do vědomí. Jenom ty věci mohou zůstat a být vzaty v úvahu, s nimiž se jedinec zcela ztotožnil dobrovolně na základě svobodného výběru, a tak je učinil trvalou integrální částí svého výjimečného jsoucna a bytí. Jenom tyto věci mohou být někým přivlastněny jako pravé a takto svobodně přivlastněné mohou být souzeny. Všechno ostatní, co bylo vnuceno - a to bez ohledu na to, jakými prostředky - musí být vyřazeno, odloženo a vůbec nevzato v úvahu. Nepatří to dotyčné osobě. To platí o jakémkoliv přivlastnění - ať pozitivním či negativním. Pokud kdo něco nepřijímá ze svobodné vůle a na základě svobodné volby, nýbrž že to vyžadují jakási očekávání, požadavky, příkazy, zázraky, přesvědčování a mandáty, přicházející z vnějšku - nic z toho se mu nemůže přiznat, ať je to cokoliv.

Proces posledního soudu je schopen vše toto postavit na pravé místo a posuzovat to z náležitého a vhodného hlediska. Nic se nesoudí, co je z vnějšího vnucení, nýbrž jen to, co je z vnitrní identifikace z pozice vlastní svobodné vůle a volby. Takže, stane-li se na příklad někdo věřícím vyznavačem pravých duchovních principů tohoto či jiného Zjevení pod vlivem jakési nemoci nebo zázraků či znamení, neboli jiných zevních událostí, jež jej donutily přijmout zmíněné principy, pak taková víra je jen prázdné ponětí, povrchně přilepené k zevní mysli bez opravdových kořenů, jdoucích do vnitřního stavu či niternosti té které osoby. Aniž je Nové zjevení nebo vlastně cokoliv přijato na základě zásad svobodné vůle, proto, že je to naprostá pravda, a aniž kdo pozná a přijme tu pravdu kvůli pravdě samé a protože pravdu miluje -nemůže se to stát integrální částí jednotlivcova života. Proces posledního soudu ve svém konečném rozsudku rozlišuje různost těchto pozic.

Proces posledního soudu se ubírá na základě duchovních principů Stvoření - směrem zvnitřku navenek. Proto, když se prozkoumává něčí pravá přirozenost, tento proces nejdříve hodnotí stav nejhlubší niternosti; pak je na řadě stav vnitřnosti; a konečně je souzen stav zevnějšností. Při konečném rozhodnutí zjistí se velmi pečlivě, v jakém rozsahu život zevnějšností byl řízen duchovními principy, vycházejícími z jedincovy vlastní niternosti. Jinými slovy, jaký byl stupeň souladu mezi niterným myšlením a jeho vnějším projevem či slovním komunikováním, které se použilo, mezi niternými pocity a jejich zevnějším vyjádřením; mezi niternou vůlí a vnějším chováním; mezi niternými záměry a způsobem jejich vnějšího projevu atd. ? Čím více diskrepancí se najde, tím je zřejmější, že život jedince ovládal negativní stav, a tím více času bude třeba pro konverzi do pozitivního stavu a pro podstoupení procesu duchovní, mentální a fyzické transformace. Toto vše je určeno procesem posledního soudu.

Nejdůležitějším účelem posledního soudu je spasení všech z negativního stavu Pánem Ježíšem Kristem.

V konečné fázi posledního soudu se vypátrají a určí nejzávažnější duchovní záležitosti života, na nichž závisí sám život i jednotlivcovo postavení. Jak si vzpomínáte, duchovní osud každého je určen podle pojetí, představy, chápání, postoje, přijetí a čeho všeho, co má, vůči pravé Přirozenosti Pána Ježíše Krista. V procesu posledního soudu se tato vztahovost a toto pojímání Přirozenosti Pána Ježíše Krista plně zjeví a odhalí a porovná s pravou skutečností té přirozenosti. Při této příležitosti bude možno opravit všechna neporozumění, všechny zkresleniny a falzifikace týkající se této záležitosti. Pamatujte si, že se to bude dít ve stavu neutrálnosti. Dílo spasení nemůže se konat, nedojde-li k vysvobození od všeho vnuceného, přicházejícího ze všech stran a směrů. V podmínkách té neutrálnosti Pán Ježíš Kristus osobně zjeví každému Svou pravou Přirozenost, jak je popsána na stránkách této knihy, a tím činem umožní všem porovnat systémy své víry a jak ladí s pravou realitou té Přirozenosti.

Toto je nutný krok, vlastně životně nejzávažnější. Poslední soud nemůže být dovršen, ani nemůže vůbec probíhat, není-li každému dána příležitost poznat zkušenostně, kdo Pán Ježíš Kristus doopravdy je. V posledním aktu nemůže se v tomto či jakémkoliv jiném ohledu provést rozumný a platný výběr, aniž jsou k dispozici zkušenostní fakta o této či jakékoliv jiné záležitosti. Je nemožné vypracovat správný postoj vůči někomu, koho jste nikdy neviděli a osobně nezažili, o kom jste se dozvídali jen z povídaček nebo dohadů jiných, nacházejících se ve stejné situaci jako jste vy. Vztah založený na tom, o čem se jen povídá a o čem jsou pouhé dohady, může, ale také nemusí, být správný. Věří-li někdo v Pána Ježíše Krista z doslechu nebo na základě dohadů, nikoliv na základě osobní zkušenosti, pak může podlehnout zkreslenému pojímání Jeho/Její Přirozenosti. Řídí se podle náboženských dogmat, jež diktují, jak se má pojímat Přirozenost Pána Ježíše Krista a jaký vztah k Němu/Ní se má mít, přitom se prohlašuje, že diktované je jedině možným a správným způsobem vztahovosti.

Za podmínek aktivované a dominantní existence negativního stavu a dokud ten stav trvá, je tato situace tolerována, aby lidé neskončili postojem znesvěcení a rouhačství vůči Pánu Ježíši Kristu. Jelikož nikdo ve skutečnosti neví, kdo Pán Ježíš Kristus je, nikdo nemůže vpravdě znesvětit Jeho/Její pravou přirozenost. Tato situace je povolena kvůli spasení všech chycených do pasti negativního stavu, nehledě na to, jakými prostředky či náboženskými systémy k tom došlo.

V procesu posledního soudu jedinec je uveden do zvláštních podmínek; zcela zbaven všech nánosů donucenosti a je mu dána možnost osobní, soukromé a intimní zkušenosti toho, kdo Pán Ježíš Kristus skutečně je. Na základě toho zážitku, ve stavu naprosté svobody (pokud někdo je v negativním stavu, nemůže být svoboden) může učinit konečný, osudově nejzávažnější výběr: Přiznat, či nepřiznat tuto Novou přirozenost Pána Ježíše Krista. Všechny důsledky obou výběrů jsou v okamžení ukázány volícímu. Ví se teď přesně, co se volí a co se má očekávat v důsledku takové volby. Pamatujte si, že v této fázi neexistuje žádné nevědění a že na nikom se nežádá, aby volil slepě. Proto je jasně vidět, co je to, co si kdo zvolí. V této příležitosti spočívá akt věčného spasení nabízeného Pánem Ježíšem Kristem. Toto je vlastně proces posledního soudu. Závažnost přijetí pravé Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, v procesu konečného rozhodování vysvítá - spolu s mnohými jinými věcmi - z obsahu vnitřního smyslu vyprávění o Poslední večeři Pána Ježíše Krista, jež se udala před Jeho zrazením a ukřižováním, které však vyvrcholilo Jeho/Jejím vítězstvím nad negativním stavem uvnitř pozitivního stavu (viz následující kapitolu).

Jak si vzpomínáte, první vítězství Pána Ježíše Krista nad negativním stavem bylo uvnitř pozitivního stavu - to bylo vyhnání pseudotvůrců z nebes a jejich uvěznění. Druhé vítězství Pána Ježíše Krista nad negativním stavem bylo dokončeno před nedávnem, kdy byla zrušena lidská éra a její negativní stav v mezisvětě. Třetí a konečné vítězství Pána Ježíše Krista se udá uvnitř samotného negativního stavu. Toto vyvrcholí úplnou eliminací a zrušením negativního stavu a konečným aktem posledního soudu nad celým přítomným časovým cyklem. Tímto posledním aktem tedy bude dovršen proces posledního soudu pro tento časový cyklus.

Ten/ta, co má uši k slyšení, ať slyší, co Pán Ježíš Kristus zjevuje v této kapitole.“

1191. Rozhovor o nočních zvířatech. (Přijala Helena K.) 28.10.2000. 9:15-10:00 hodin.

„Milá Helenko, jsem tu já, Sol-tec, velitel pomenší flotily z planty Ajacit.“

Milý Sol-tecu, prosím tě, máte na planetách noční zvířata a rostliny ?

„Helenko, u nás na planetách noční zvířata a rostliny nejsou. Toto je pouze na vaší planetě Zemi. Všechno, co vám je u zvířat a rostlin nepříjemné, pochází přetvořením od Sil temna. Ve vyšších dimenzích nic takového není. Náš Prvotní Stvořitel to dovolil stvořit druhé straně pro poučení a rozlišování, vyciťování. Na vaší planetě Zemi je mnoho pozitivních a negativních věcí pro poučení všech bytostí v celém Stvoření a Vesmíru. V 5. a 7. dimenzi chodíme brzy spát, a to i příroda, zvířata, tak, že je v noci NAPROSTÝ klid a ticho, nikdo nás neruší, protože to všichni takto dodržují a ráno brzy vstáváme. Pouze když sledujeme hvězdy, tak to děláme v noci, ale nikoho nerušíme, vše se děje v tichu a klidu na místě tomu vyhrazeném. Máme vybudované zvláštní pozorovatelny hvězd, něco jako vaše hvězdárny, ale u nás to máme jinak zařízené, to jen abyste si to mohli trochu představit.“

Sol-tecu, já ti děkuji za odpověď a posílám proudy lásky, Helena z planety Země.

„Helenko, já ti posílám také lásku a děkuji, a děkuji, že jsi se mnou dneska komunikovala, mám z toho radost, Sol-tec, velitel pomenší flotily z planety Ajacit.“

SRDEČNĚ VÁS ZDRAVÍM A POSÍLÁM VÁM LÁSKU A DOBRO ZE SVÉHO SRDCE. JSEM VELICE RÁD, ŽE ODS DOPLNILA TAK DŮLEŽITOU INFORMACI - SRDCE DUCHOVNÍ - DO SVÉHO HESLA. SVĚDČÍ TO O JEJÍM DUCHOVNÍM VÝVOJI, KTERÝ ZDE PROBÍHÁ. 20.9.1997 JSEM VÁM S LÁSKOU A POKOROU PŘEDAL NA TENISE V ŠUMPERKU MATERIÁL - KONTAKTY S VESMÍRNÝMI LIDMI. DNES, PŘESNĚ 3 ROKY PO TOMTO, JSEM S VESMÍRNÝMI PŘÁTELI ZPRACOVAL LETÁK:

VÝZVA: ZRUŠENÍ PENĚZ. DATUM LETÁKU JE 20.9.2000. TUTO INFORMACI ŠÍŘÍME A N E P Ř E S T A N E M E .VÍTE, JSOU KOLEM NAŠÍ PLANETY MILIONY VESMÍRNÝCH PŘÁTEL A MAJÍ S NÁMI HODNĚ PRÁCE. NAPŘ. DOPLŇUJÍ OZONOVOU VRSTVU DO TÉ ÚROVNĚ, JAK JI ZNÁME. BEZ JEJICH POMOCI UŽ BYCHOM TU NEBYLI. JE TOHO MNOHO, V ČEM NÁM POMÁHAJÍ, NENÍ TO ALE ZASAHOVÁNÍ. V KVĚTNU 2000 VYZVALI PANA PREZIDENTA ČR A SR K OSOBNÍMU SETKÁNÍ KDEKOLIV NA LETIŠTI ČI TRAVNATÉ LOUCE. JASNĚ SE UKAZUJE, JAK JE KDO PŘIPRAVEN POMÁHAT DRUHÝM, A KDO NE.KAŽDÁ MYŠLENKA A ČIN KAŽDÉHO ČLOVĚKA JE ZAZNAMENÁNA V KAUZÁLNÍM POČÍTAČI - V NAŠEM SLUNCI. NEJEN TO. POZORUJÍ A STUDUJÍ NÁS MILIONY CIVILIZACÍ (KTERÉ NEMAJÍ PENÍZE), ABY VĚDĚLI, JAK VYPADÁ NÁBĚH PLNOSTI NEGATIVNÍHO STAVU A TEDY CO NEVOLIT.V PŘÍPADĚ NE-ZRUŠENÍ PENĚZ NÁM PSEUDOTVŮRCI S JEŠTÍRKY A JEJICH LOUTKAMI CHYSTAJÍ MIKROČIPY, PŘES KTERÉ NÁM SEBEROU ZBYTEK SVOBOD, KTERÉ ZDE MÁME.ZVU VÁS TEDY TÍMTO NA NÁŠ web:www.universe-people.cz , KDE JE DOPLNĚNA DŮLEŽITÁ PORCE INFORMACÍ - NOVÉ ZJEVENÍ.ABYSTE MILÝ VÁCLAVE MOHL POMÁHAT LIDEM, JE TŘEBA MÍT VYSOKOU DUCHOVNÍ ÚROVEŇ. TO ALE V ŽÁDNÉ POZEMSKÉ ŠKOLE NEUČÍ. ZATÍM. BEZ REALIZACE DUCHOVNÍCH ZÁKONŮ - PŘEDEVŠÍM ZÁKONA LÁSKY, SE NEPOHNEME ANI O PÍĎ.TOTO JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, CO JSEM VÁM CHTĚL S LÁSKOU A POKOROU V SRDCI SDĚLIT, ABYSTE NETRPĚL NEDOSTATKEM INFORMACÍ, O COŽ SE STARAJÍ JEŠTÍRCI S JEJICH ŠÉFY - PSEUDOTVŮRCI.AŤ SE VÁM LÍBÍ NA MORAVĚ, V MÉM RODNÉM KRAJI. S LÁSKOU IVO A. BENDA.

1193. Sdělení všem lidem planety Země. (Přijal Jaroslav Ch.) 20.10.2000.

Proč se stále koupete v materiálu, proč stále a neustále ničíte planetu Zemi svými rozmary a pýchou ? Musíme to stále opakovat, prosím neničte, podívejte se, co způsobujete, nevinná zvířata trpí kvůli vašim rozmarům. Vždyť není přece krásné se smát, radovat, milovat, hrát ?

Proč, když se vás zeptám, pojďte si zahrát, a vy stále neustále „NEMÁM ČAS – MUSÍM PRACOVAT“. Podívejte se na sebe, kolem vás je vše uděláno dokonale a přesně. Stačí otevřít oči a vzhlédnout na překrásnou práci „Fantazii“ Stvořitele, LESY, PALOUČKY, JEZERA, VODOPÁDY, taková dokonalost.“

Byl jsem na PLITVICKÝCH JEZERECH a můžu říci, takovou nádheru umí vytvořit jen a jen OTEC STVOŘITEL. Kdyby jste takovou nádheru uměli drazí lidé vidět. Tak ihned skončíte s továrnami a různým znečišťováním naší i vaší planety Země. Je to pro mně čest, že se můžu pohybovat na tak krásné mnou milované Zemičce plné krás, harmonie a dokonalosti.

„Je smutné, že vy stále spíte, neboť nechcete se probudit, vždyť i šípková Růženka se po X letech probudila. Ji zachránil princ, ale vás probudí „BOUŘE“.

IVO BENDA je tím PRINCEM, který má záměr vás probudit a Pán vás povede !!! To je dobře, a ten ZBYTEK probudí BOUŘE.

Nejdřív se začíná od nejjemnějších sil, pak nastávají silnější a silnější.

Každý v životě má tu svou bouři, která ho nastaví a dovede k OTCI. Tak to je a bude.“

Já za sebe můžu říci, mé probouzení bylo se záměry OTCE, zkrátka, přijal jsem první informaci a přijímám je dodnes. Je to krásné když cítím, že se ve mně probouzí LÁSKA a vnitřní rovnováha a harmonie.

Lidé, za zkoušku to stojí se dostat do překrásných míst sebe sama. UVĚŘTE ! Když odhalíte alespoň kousek toho pravého ořechového, nynější svět, svět materiálu vám bude zbytečný a začnete prohlubovat své krásy sebe samého. Lidé, TRPĚLIVOST, SNAHU !!! DO TOHO S CHUTÍ A LÁSKOU. Je pro mne velkou ctí, že vesmířany máme za své učitele a pomocníky. Díky, díky.

Lidé, řeknu vám, že nás navštívili svědci Jehovovi a řeknu vám, vždyť oni mají pravdu, a vy je vyhazujete.

Přečetl jsem si jejich článek a vše, co je tam psáno, nám sdělují přátelé z Vesmíru. Např. problém ekonomiky, životního prostředí, duchovní cesty. Proč je nevyslechnete, i touhle cestou vás napomíná Váš OTEC STVOŘITEL.

„Mé děti, udělám vše pro záchranu a navrácení ke Mně. Prosím, větu, kterou zde napíšu, vemte si ji k srdci.

Pane IVO, Věřím, že toto sdělení je správné a ze srdce psané. Jsem velice rád a šťasten, že můžu já přispět do celku dalších pokračování rozhovorů a poučení. Můžu posílat sdělení, jakkoliv to bude možné. Jsem nesmírně rád, že Nová Země se blíží, ve které budou samí láskyplní lidé jako vy a my všichni dobrého srdce. Vždyť proč nebýt ŠŤASTNÝM ?

I já tímto se připojuji k lidem, kteří budují NOVOU ZEM. Prosím ještě své motto:

1194. Nepracujte pro pseudotvůrce ! (277). (Zpracoval Ivo A. Benda a přátelé vesmírní.)

Upozornění zájemcům o III. a IV. DÍL KNIHY „ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU“ :

Stejně jako u předešlých tisků 5500 knih (2 tisky I. dílu, 1 tisk II. dílu) je nutné mít předem celou částku financí na tisk (dokud je zde peněžní systém). I když je většina těchto knih prodána, pro tisk III. a IV. dílu je nutné mít cca 1 milion Kč, které dosud nemám. Tyto knihy nelze z technologických důvodů tisknout v menším množství než cca 2000 kusů. Je třeba si jasně uvědomit, že na šíření těchto informací v tomto terénu je nutné podílení se mnoha lidí, a to ne jen slovy, ale také ČINY. Podobně domu bylo i s tisky letáků, kterých bylo již také vytištěno 4,5 milionu kusů (černobílé – letáková akce na jaře 1999, nyní barevné). Vždyť všechna dosavadní práce v této oblasti je tohoto druhu (čili nikoli jen myšlenky a slova, ale převedení jich do materiálních podmínek této společnosti). Pokud se domníváte někteří, že se chcete jen vézt, LÍBÍ SE VÁM TO, chci vás upozornit, že nedorazíte daleko ! Vím dobře, že je oblíbeným způsobem lidí na planetě Zemi se nechat vozit někým jiným, ale

TI, KTEŘÍ ZDE NĚKOHO VOZÍ (OVLÁDAJÍ), JSOU PSEUDOTVŮRCI S JEŠTÍRKY ! ! !

Takže si prosím ZVAŽTE, jestli se vám vyplatí NYNÍ KRÁTKODOBĚ se nechat VOZIT, ale směrem do PEKEL. Uvědomte si, že pokud se vezete, nevynakládáte na SESEDNUTÍ a CESTU PROTI PROUDU ŽÁDNOU ENERGII. Pokud ale SESEDNETE, PAK JE NUTNÉ VYNAKLÁDAT VLASTNÍ ENERGII NA TO, ABY JSTE ŠLI PROTI PROUDU, A TO SMĚREM KE STVOŘITELI – DUCHOVNÍ CESTOU, LÁSKOU A DOBROTOU (VIZ NÁŠ MATERIÁL VE III. DÍLE ROZHOVORŮ).

TAKÉ JE VHODNÉ SE ZAMYSLET, KTERÉ ENERGIE DÁVÁM PSEUDOTVŮRCŮM A JEŠTÍRKŮM (NEJSOU TO JEN STRACH A JINÉ HRUBOVIBRAČNÍ ENERGIE, ALE I BUDOVATELSKÉ AKTIVITY, VŽDYŤ PSEUDOTVŮRCI SE VRÁTÍ, A VŠE BUDE SLOUŽIT JIM !

TI, KTEŘÍ SI BUDUJÍ SVÉ SOUKROMÉ FIRMY A MAJETEK, CHATY CHALUPY, PŘIPRAVUJÍ ZÁZEMÍ PRO PSEUDOTVŮRCE A SÍLY TEMNA VŮBEC – PAK UŽ NEBUDE ŽÁDNÝ SOUKROMÝ MAJETEK !), A KOLIK ENERGIE DÁVÁM STVOŘITELI A STVOŘENÍ VŮBEC (TJ. LÁSKA, DOBRO, MOUDROST, ALE TAKÉ MATERIÁLNÍ AKTIVITY, KTERÉ ZAVRŠUJÍ NAŠE POSLÁNÍ !).

PATŘÍ TAM I ZNALOSTI MNOHA LIDÍ V ŘÍZENÍ, INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

(VIZ „NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA“, sdělení 1139,1140 - KAPITOLA 6., 7. A JINÉ.)

Logika věci říká, že je nesmyslné vynakládat cíleně energie do nadbytečných majetků, ale je vhodné především dle kosmických zákonů mít takové zázemí, jaké je nezbytně nutné pro poslání, které zde mám.

Tyto informace vám k zvážení dává s láskou Ivo A. Benda s vesmírnými přáteli, autory těchto „Rozhovorů“.

1195. Rozhovor o veřejné formě práce. (Přijala Helena K.) 31.10.2000. 21:15-21:40 hodin.

„Milá Helenko, má přítelkyně,jsem to já, tvůj přítel, Prvotní Stvořitel všeho a všech.“

Milý příteli Prvotní Stvořiteli všeho a všech, námi všemi milovaný, prosím tě, je vhodné, abych já a další, kteří s tím souhlasí, usilovali o úřad v poslanecké sněmovně ?

„Helenko, je to vhodné a jsem rád, že máš tuto myšlenku pomáhat takto lidem. Usiluj o úřad v poslanecké sněmovně a vneste tam s ostatními, kteří ti budou pomáhat, Světlo a pozitivní myšlenky, a hlavně LÁSKU. V poslanecké sněmovně potřebují někoho, kdo jim ukáže příklad, že to, co oni dělají, není pozitivní, a s láskou to jde mnohem lépe a radostně a prospívá to všem lidem. Helenko, nenech se od nikoho odradit, vysílej lásku, motlitby a pozitivní myšlenky, abys to mohla uskutečnit. Nezapomínej, že jsou tady s tebou bratři a sestry, kteří ti rádi pomohou a podpoří tvé úsilí a společně tak vytvoříte úřad v poslanecké sněmovně. Vypracuj program a ty víš jaký a pošli žádost ke schválení vládě a panu prezidentovi Václavu Havlovi. Měj své srdce otevřené s láskou a Duchem svatým, to tě povede k cíli. Jsi připravena to zvládnout a těšíš se na to, a to je moc dobře, Já jsem vždy na tvé straně Helenko, pokud děláš pro lidi a s láskou, to jsem ti už sdělil minule. Jak jinak byste chtěli produchovnit politiku, když v ní nebudete přítomni ? Jestli chcete splnit to, co jsem psal v „Hovorech s Bohem“ a „Přátelství s Bohem“, tak budete účastni v politice, abyste ji mohli produchovnit. Ti lidé, co tam jsou, ji určitě neproduchovní. Helenko, tvé plány a záměry jsou správné, protože to jsou Mé. Vesmírní přátelé Sil světla se na to těší, protože se projeví negativní a pozitivní stav vedle sebe, a to nikde jinde na planetách není.

Milá Helenko, mám velkou radost, poslouchej Hlas svého srdce a On tě povede, s kým máš na této úloze spolupracovat, a kdo ti bude ve všem pomáhat.“

Příteli, Prvotní Stvořiteli všeho a všech, mám dát toto sdělení na internet ?

„Helenko ano, dej to klidně na internet, ničeho se neobávej. Ivo, až to přečte, to stejně na internet dá a dělá dobře. Všechno totiž děláte pro lidi, nic pro sebe, a tak to všechno zveřejněte na internetu. Ivo si svou úlohu plní správně, i když se to některým lidem nelíbí, to nevadí, Mě a vesmírným přátelům se to moc líbí.

Milá Helenko, má přítelkyně, děkuji ti, že jsi mě potěšila a dneska se se mnou spojila a přijala jsi zprávu pro lidi, kteří o to stojí. Posílám ti proudy lásky, protože vím, že to máš ráda a Já tě chci potěšit tak, jako jsi Mě potěšila ty.

Já ti můj příteli Prvotní Stvořiteli moc děkuji a jsem velmi potěšena a šťastná, děkuji za požehnání a radost. S láskou Helena z planety Země.

připojuji se k návrhu ZRUŠENÍ PENĚŽNÍHO SYSTÉMU. Myslím, že obsah letáku je zcela jasný a odpovězení si na otázku, jak se nám bude žít bez peněz je ještě jasnější, čistší a průzračnější. Nevadí, že každý z nás má své duchovní srdce jiné, ba naopak, může to být pro každého z nás vzrušující poslouchat tolik názorů (dává to volbu přehodnotit nebo změnit názor a respektovat to). Dnes jsem slyšel vaše vyjádření ohledně zásahů policejních jednotek. Ač diplomaticky kostrbaté, blahodárně požehnané a pochválené to bylo také, vlastně takové prázdné.

Pane Havle, čas, věnovaný tomuto vašemu vyjádření, včetně cesty atd., vám zabere přibližně stejný časový úsek, který můžete věnovat nám lidem a planetě Zemi, kteří toto rafinované okrádání o energie už prožívat nechtějí. Vy sám to možná cítíte také, jste v kleštích lidí, kteří vás obklopují a je naprosto nemožné, aby normální človíček se s vámi dostal do bližšího spojení.

Vyslechněte prosím ve vší počestnosti a absolutní diskrétnosti (obou stran, která je všem zaručena) tyto láskyplné lidi, zástupce civilizace jiné, ať máme (máte ??) alespoň více variant, jak rychleji prohlubující se negativní stav na planetě Zemi transformovat, ovšem pokud si to budeme přát ?

Může se uskutečnit tento televizní přenos na všech kanálech českých televizí a národ český, takto informovaný může potom spolu s těmito lidmi z Vesmíru, poskytnout to samé všem ostatním lidským bytostem na naší milované Zemičce. Dejme jim šanci, alespoň konečně uvidíme, kdo pro koho pracuje (za koho kope), tak !

Na internetu jsem se dověděl o nabídce Vesmírných lidí k setkání s Vám a tím k nastartování přímé spolupráce. Věřím, že i Vy jste po této zprávě prožíval úžasný pocit radosti a štěstí.

Tento svět už nepotřebuje nařízení, zákony, balíčky a zákazy, žádá si naprosto nové, originální řešení vzniklých problémů. I mně se těžko přiznává příslušnost k ideám, které jsou cíleně zesměšňovány. To ale nijak neubírá jejich pravdivosti. Před výzvou a jakoukoli příležitostí nejde utéci, není řešením hrát si na mrtvého brouka. Každá příležitost je přistavený žebřík k naší osobní evoluci. Nevyužitá pak bolestným zářezem ve svědomí.

Chtěl bych vás povzbudit a dodat odvahu, přidat jistoty, rozhodujete se správně setkat se se zástupci Kosmické konfederace planet. Je to správný a odvážný krok k už konečně lepším zítřkům pro nás, pro všechny. Váš život dokazuje, že na to opravdu máte. Postavte se, prosím, znovu za Pravdu, ukažte druhým, kdo jste. Třeba na vážkách Vašeho rozhodnutí stojí tato prosba, třeba na š´tastnější budoucnosti lidí stojí Vaše rozhodnutí.

Zrušení peněz je další krok správným směrem. I tato výzva má moji zásadní podporu.

1198. Jak odpovědět ovládanému novináři ? (Napsal Ivo A. Benda.) 6.10.2000.

Obdržel jsem mailem několik ještírkovských otázek od jednoho milého novináře.

Neodopovídáte jen jemu, ale také tomu ještírkovi, který jej ovládá. A proto:

Toto máte pro SEBE a toho ještírka, který Vás ovládá a posílá na mne ovládací technologie:

Pravda si najde VŽDY cestičku k projevení se, i kdyby jste po ní tisíckrát šlapali.

(dále je připojeno sdělení 1107, které již bylo rozesláno stovkám redaktorů médií)

S láskou v srdci Vám, i tomu ještírkovi, který Vás loutkuje, předal tyto informace Ivo A. Benda.

1199. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Antonín P.) 29.10.2000. 21:00 hodin.

Pokládám za potřebné připojit svůj skromný hlas na podporu prohlášení p. Ing. Ivo Bendy – jedná se o Vám jistě známou „VÝZVU KE ZRUŠENÍ VEŠKERÝCH PENĚZ“.

Plně souhlasím s argumenty, které Ing. Ivo Benda uvádí na obhajobu této výzvy. Naše společnost se, bohužel, dostala do kritického stadia, kdy místo toho, aby peníze sloužily jako nástroj pro užitek VŠEM lidem, se děje jev právě opačný – tj. lidé slouží penězům / jako kdyby to byl jejich Bůh/.

Loučím se s přáním všeho dobrého pro Vás – p. P. Antonín, Jindřichův Hradec.

Poznámka zpracovatele: Dopisů denně přibývá, zde uveřejňuji jen některé z nich.

Nedávno jste dostal do svých rukou výzvu ke zrušení peněz a těchto výzev bylo zcela jistě více – to proto, že to není přáním pouze jednoho člověka. A věřte, že lidé, kteří si přejí žít bez podobných zbytečností, jako jsou peníze (a to ještě hůře zbraně !), je a bude čím dál víc. Patřím mezi ně.

Vím, že jsem jen jedním z mnoha, kteří Vás o cokoli žádají. Pokud Vás však k zamyšlení a činům přiměje jen moře takových výzev, chci být kapka v tomto moři !

Vážím si Vás nejen jako prezidenta ČR, ale i jako velice citlivého a solidního člověka a jsem ráda, že jste v čele našeho státu. Máte demokratické smýšlení a věříte, že lidé pochopí a vezmou svou odpovědnost sami za sebe. Opravdu jsme to neuměli a musíme se stále něčemu novému učit a to celý život. Myslím si, že je velice aktuální výzva, která koluje v zemích českých: ZRUŠENÍ PENĚZ. Je to velice odvážné, ale zároveň je to pro naši budoucnost jediná a správná cesta. Lidé si budou rovni, nebude nezaměstnanost a pochopí, že mezilidské vztahy, lásky, tolerantnost, soucítění, duchovní rozvoj, pomoc bližnímu jsou daleko vyšší hodnoty lidského života, než beznadějné živoření, závist, nenávist, kriminalita, nepochopení, drogová závislost, atd. . . .

Přeji Vám hodně zdraví, lásky, pochopení, laskavosti a vždy jen a jen to dobré.

S radostí souhlasím a tím se zároveň připojuji k výzvě ZRUŠENÍ PENĚZ, o které jste byl určitě již vyrozuměn, Je to jeden z mnoha dalších impulsů, které k Vám přicházejí a současně je to také nabídka k řešení naší situace. Když zrušíme používání peněz, nebude pojem SVOBODA jen frází, ale stane se skutečností, kterou každý, kdo se pro to rozhodne, bude moci plně prožívat. Dlouho neváhejte, neboť kdo zaváhá . . . ?

S láskou se s Vámi loučím a těším se na další vývoj. S pozdravem Václav H.

Na začátku mého krátkého dopisu bych Vás chtěl srdečně pozdravit. Je to již podruhé, co usedám s perem v ruce, povědět Vám, co mám na srdci. Je toho vlastně velmi mnoho, co bych Vám chtěl říct, ale myslím, že to asi každý občan této země.

Líbí se mi Vaše projevy v poslední době, ve kterých vyzdvihujete morální hodnoty lidského života, Lásku k Zemi a všemu živému a pokoru před Řádem Bytí atp. Je to velmi chvályhodné a na těchto proslovech je znát patrný vliv duchovních informací o Vesmírných lidech, které máte již přes 2 roky. Vždyť z těchto informací sálá čistá PRAVDA a ta nikoho nenechá chladným ! !

Zvláště Váš zahajovací proslov na zasedání MMF byl hezký a líbil se nám, ale čekal bych větší razanci. Myslím pane prezidente, že je třeba ovšem přejít od slov k činům. Nepotřebujeme světové banky a měnové fondy, protože NEPOTŘEBUJEME PENÍZE ! ! !

Bohapusté a nic neříkající fráze hlavních představitelů těchto organizací typu „soukromý kapitál se musí stát zdrojem síly“ a „MUSÍME CHRÁNIT CHUDÉ“ . . . ? ! jsou krutým výsměchem lidem tohoto světa, kteří již dávno ztratili iluzi o spravedlnosti řízení těchto a jiných systémů, které vládnou na naší Zemi. Veškerá moc se soustředila do hrstky privilegovaných, kteří utiskují zbytek světa.

Neměli bychom zapomínat, jaké výsadní postavení mají české země v tomto přelomovém období a jaké postavení v něm máte VY, pane prezidente ! Přeji Vám hodně úspěchů ve Vašem rozhodování na čí stranu se přikloníte: Na stranu DOBRA a POKROKU anebo na tu druhou, záleží na Vás !

Předem bych chtěl Vám vyjádřit mé srdečné pozdravení. Píši Vám jako občan naší krásné země České a jako obyvatel planety Země, kterému není lhostejný současný a budoucí stav nás lidí a ostatních živých bytostí svázaných s našimi podmínkami existence.

Velice si vážím Vašich upřímných snah osobně přispět a podílet se na procesu mírotvorby a produchovnění celé lidské společnosti. Jak Jste jistě Sám zjistil, znovunastolení míru, respektování jednoho druhým, láskyplnosti a ostatních pravých mravností je více než kdy jindy potřebnější, ale i zároveň těžší. Věřím, že tak jako doposud, budete i nyní a v budoucnu zvažovat klíčové a osudové varianty současného a budoucího vývoje společnosti lidské na základě moudrého zvážení všeho pro a proti, stejně tak i intenzivním procítěním ve Vašem srdíčku, které tak rád připojujete ke Svému jménu.

Já osobně, na základě své vlastní svobodné volby, VOLÍM LÁSKU, lásku ke Stvořiteli Všeho a Všech, lásku ke všem živým bytostem a lásku k sobě samému.

Na základě mnou svobodně zvolené lásky se snažím znovudefinovat skutečného Sama sebe se všemi souvztažnostmi. Prosím Vás, nechte ve Svém srdíčku rozzářit tu PRAVOU LÁSKU, která nikomu neubližuje, nic nikomu nediktuje a která hřeje na duši.

Tímto se já svobodně připojuji k výzvě ke zrušení peněz pana Ing. Iva A. Bendy (www.universe-people.cz) jelikož toto řešení v mém srdci budí pocity radosti, lásky a nadšeného očekávání.

Věřím, že jste v současnosti klíčovou osobou na naší milé a tolerantní planetě Zemi, a že Jste schopen učinit rozhodnutí celosvětového významu nejen v oblasti zrušení peněz, ale i v otevření širokých obzorů o skutečné povaze nynějších událostí s jejich pozitivními i negativními souvztažnostmi. Také v nabídce našich Vesmírných Přátel, Vám učiněné, je otevřena šance pro budoucnost celé lidské společnosti žít plnohodnotným, láskyplným a harmonickým životem, po kterém všichni tak toužíme.

K Vašim životním krokům a rozhodnutím, posílám Vám svou upřímnou lásku, která jediná, jako taková, vše osvětluje v pravé přirozenosti, vždy´t jenom láskyplná rozhodnutí jsou základem čistého svědomí každé nádherné živé bytosti.

Pozn.: Do dopisu jsem rovněž přiložil kopii letáku s výzvou ke zrušení peněz a článkem „Mikročip jako znamení bestie“ z č. 10 časopisu Medium.

1205. Výzva Zrušení peněz – slovenská verze. (Napsal Ivo A. Benda.) 6.11.2000.

KTO JE ZA ZRUŠENIE PEŇAZÍ, NECH NAPÍŠE PREZIDENTOVI SLOVENSKEJ REPUBLIKY, PÁNU ING. RUDOLFU SCHUSTEROVI, na adresu:

Ing. Rudolf Schuster

Tým, že zrušíme peniaze na planéte Zem, ZOBERIEME pseudotvorcom a ješterkam HLAVNÝ OVLÁDACÍ NÁSTROJ - program, pomocou ktorého doposiaľ zotročujú, ovládajú a oberajú o energiu (strach a iné negatívne emócie, nadbytočná práca nepotrebná k nezbytnému hodnotnému životu atd.) pozemské ľudstvo. Tým im ďalej NABÚRAME ich ovládaciu technológiu, a v konečnej fázy ich LÁSKOU vyženieme do iných častí zóny vymiestenia (podobne, ako v rozprávke „Nesmrtelná teta“, Bonton).

MODERNÉ JE ŽIŤ BEZ PEŇAZÍ

Na miliónoch planét našej Galaxie už takto Vesmírni ľudia žijú, skvelý a plnohodnotný život, viď. www.universe-people.cz, knihy „ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU, DIEL I.-IV.“, „UFO – KONTAKTY“, „PLANETA LOGO“, „ANDĚLÉ V HVĚZDNÝCH LODÍCH“, „UVNITŘ VESMÍRNÝCH LODÍ“, „HOVORY S BOHEM III“ a ďalšie naše doporučené zdroje.

ŽIVOT BEZ PEŇAZÍ OSLOBODZUJE

Vesmírni ľudia pracujú pre spoločnosť 2 hodiny denne. Naša spoločnosť by pracovala 4 hodiny denne. Ti pozemšťania (ľudia), ktorí so zrušením peňazí súhlasia, sú ZAKLADATELIA NOVEJ SPOLOČNOSTI VYŠŠIEHO DUCHOVNEHO STUPŇA, LÁSKY, DOBRA, POMOCI BLÍŽNEMU A ZAČÍNAJÚ BUDOVAŤ NOVÚ ZEM, KTORÁ SA NÁSLEDNE MÔŽE STAŤ ČLENOM KOSMICKEJ KONFEDERÁCIE 2 MILIÓNOV PLANÉT A 3 MILIÓNOV PRIDRUŽENÝCH PLANÉT. Mnoho týchto ľudí už teraz si uvedomuje, že VLASTNÍCTVO NEÚMERNÉHO MAJETKU (2 a viac domov pre seba, 2 a viac áut pre seba, atď., čiže mamonárstvo) ZNAMENÁ V SKUTOČNOSTI ŤAŽŠÍ ŽIVOT, ŽIVOT S PROBLÉMAMI A STRATOU ČASU S UDRŽOVANÍM PREBYTOČNÉHO MAJETKU, ALE PREDOVŠETKÝM TO ZNAMENÁ PORUŠENIE DUCHOVNÝCH PRINCÍPOV - ZÁKONOV STVORITEĽA NAŠEHO PRVOTNÉHO, kde KAŽDÝ ČLOVEK ŽIJE V SÚLADE S TÝMITO PRINCÍPMI, KDE UŽÍVA NEZBYTNE NUTNÝ MAJETOK K SVOJMU HODNOTNÉMU ŽIVOTU. Inými slovami, ČLOVEK TIAHNUCÍ ZA SEBOU NEÚMERNE BREMENO OSOBNÉHO MAJETKU, OKRÁDÁ O ENERGIU PLANÉTU ZEM A SVOJICH SPOLUBLÍŽNYCH, A TÝM SA NESMIERNE KARMICKY ZAŤAŽUJE.

A tí, kto s týmto NESÚHLASIA, sú VYSOKO VYVINUTÍ ĽUDSKÍ TVOROVIA SIL TEMNA A NEGATÍVNEHO STAVU, A VĎAČNÍ A ODDANÍ SPOLUPRACOVNÍCI JAŠTERKOV A SEUDOTVORCOV. Tí sú v „škole pre peklo“ a tu už budujú ŠTÁT DÉMONOV, čiže sa PRIPRAVUJÚ NA ŽIVOT V TEMNÝCH SVETOCH, kde je omnoho menšia miera slobody, než na tomto svete - planéte Zem v dnešnej dobe. Každý človek sa smeruje tam, kde sám chce. A každý odpovedá predovšetkým sám za seba.

Na vedomie: Prezident SR, vláda SR, Národná rada SR, 400 novinárov a redakcií médií, ľudia Slovenskej republiky.

POŠLITE LETÁK ĎALEJ ! ! !

1206. Rozhovor o Církvi J.K. s.p.d. (Přijala Helena K.) 5.11.2000. 14:00-15:10 hodin.

Prosím tě Ortone, asi budu vyloučena z Církve, myslíš, že tam mám chodit dále ?

„Milá Helenko, ale se necítíš vinna, máš přece jasno v duši, víš, proč to tak je. Misionář, který s tebou jednal, postupuje podle zásad a smluv evangelia. V každé organizaci nebo církvi musí panovat pevné zásady, jinak by to nešlo dělat. Lidé by si dělali, co by chtěli, a to by pak nebyl pořádek, ale chaos a zmatek. Jestliže někdo vede organizaci, tak musí stanovit pevné zásady (zákony) a těmi se řídit, bez výjimky. Kdyby dělali výjimky v těchto důležitých základech, tak by nemohla Církev existovat. Proto Ivo nemá žádnou organizaci, protože to pak funguje jako nařízení a omezení a do určité míry to i tak je.

Církev vás do jisté míry omezuje, i když v konání pozitivních věcí, ale ten, kdo se nechal pokřtít, vzal na sebe tyto zásady a musí je dodržovat, jinak je vyloučen, a to je hlavně pro organizaci.

Helenko, choď do Církve dál, nic se nedej odradit. Disciplinární řízení bude, nech se překvapit, jak to dopadne. Hlavně se řiď srdcem a láskou, to je důležité. V organizacích jsou takové přísné zásady.

Ivo představuje duchovní růst na planetě Zemi bez organizace podle vyciťování v srdci a láskou, pozitivními myšlenkami atd. Každý dělá co umí a co si vybral za poslání než přišel na planetu Zemi.

Jinak jste „VŠICHNI SOUČÁSTÍ JEDNOHO CELKU“ a to je pravda. Každý, kdo pracuje ve prospěch lidí s přesvědčením a láskou v srdci, tak pracuje a slouží pro Prvotního Stvořitele všeho a všech námi tolik milovaného a tyto lidi naši bratři a sestry nebudou ponecháni negativními stavu, i když nejsou v žádné Církvi.

Ty s Ivem plníš duchovní úkol a to je důležité poslání a pomoc pro lidi, kteří to potřebují. Jsem rád, že už máš jasno po dnešním shromáždění a přijímáš to v klidu bez negativních emocí.“

Já ti Ortone moc děkuji za vysvětlení a poučení, hlavně za klid, který cítím. S láskou sestra Helena z planety Země.

„Milá Helenko, já jsem potěšen, že jsi se se mnou spojila a posílám ti proudy lásky, bratr Orton, duchovní ručitel Galaxie.“

„My jsme Arkturiané, já jsem Juliano, jeden z koordinátorů, který dohlíží na Zemi – propojení. Velice se zajímáme o Zemi, a představujeme se jako prostřední matka k vašemu duchovnímu narození do dimenze 5. Neočekávali by jste narození dítěte lidského, do třetí dimenze bez asistence obou, maminky a dítěte. Proto jsme byli určeni jako silní pomocníci k vám, ve vašem procesu zrození. Jsme jako magnet, který přitahuje vaší duchovní energii do vyšších světů.

Studujeme venkovní Vesmír a posunujeme se dopředu, až do bodu, kdy (kde) můžeme zažít přeskupení do jiného vesmíru. To je studium kosmologie, nebo porozumění vesmíru.

Jsou to důležité věci, protože vy jste tady na Zemi . . . zažít tyto procesy, a porozumění vesmírné energetické síle. Váš záměr je obdržet tolik moudrosti a porozumění z těchto procesů, kolik jen můžete, a souvisí to i s přeskupením planety Země. Jedna z vašich misí je manifestace vědomí ve 3. dimenzi a studium této kosmologie.“

přišel čas definitivní očisty. Poslouží vám, jako jedna z možností, voda a paprsky. Vetkávejte Duhu do vody a dělejte to, když se sprchujete, koupete, pijete, myjete nádobí, žehlíte, vaříte, uklízíte, díváte se na déšť atd. Všechno hmotné se musí rozpomenout na svou světelnou podstatu (jednejte s hmotným jako s živým, neboť je to tak). Též všichni lidé, zkrátka vše, co má postoupit do 5. dimenze. Chci vám také postupně objasnit podstatu Transformace:

Je potřeba, aby čím dál víc lidí mělo ve své představě podobu 5. dimenze. Lidé ji vlastně vytvoří – resp. Vytvoří svůj život v ní. Nelze to jinak – je to podle univerzálních zákonů – každý žije to, na co upírá svou pozornost, na co myslí, jak cítí. Mnohokrát jsem vám říkal: „Změňte svou mysl !“ Dokážete-li ovládnout mysl, ovládnete i city. Podoba 5. dimenze – to je to, na čem se lidé budou podílet. 6e uvěří v Lásku a Krásu, v Boha a od něj odvozené Bohatství. Čeština to krásně vyjadřuje. Víte, co znamená slovo Víra ? Udělejte si na to meditaci. Udělejte si meditaci na všechny podobné pojmy, užíváte je, ale většinou je naplňujete svými představami a ani se nepřibližujete tomu, co znamenají. Proč meditaci ? V meditacích jste se naučili otvírat se nejvyšším pro vás možným vibracím a poznáváte zde Pravdu, ve spojení s duchovními bytostmi a oblastmi.

Zkuste pracovat s těmito pojmy v meditacích, naplňte se jejich vibracemi a prolněte je do buněk. Dělejte to tak dlouho, až se to stane součástí vašeho života. Časem (ale až časem) budete překvapeni, jak rychle vám to půjde (Víra, Naděje, Láska, krása, Jednota, Bohatství, Já jsem). Uvědomte si život těchto slov a každá z nich je také názvem duchovní bytosti. Ti, kteří změní své návyky a uvěří v Milost, nebudou již pak muset v potu tváře chléb svůj dobývat ! zajímá vás tato věta ? je jen vyjádřením tvrdé materiální existence a hrubých vibrací, kde tvoření probíhá tímto způsobem a vzniklo díky materiálním představám lidí, kteří se k tomu svobodně rozhodli. Každá představa – vibrace, ke které se člověk upne, tvoří automaticky své vlastní zákony a způsob tvoření, svoji hustotu (z materiálního pohledu). Kde přebývá vědomí člověka, kam je upoutána jeho pozornost, tam je celá jeho svět. Takovou změnu, změnu svých návyků a představ a směrování pozornosti, musí vědomě učinit každý člověk. Aby postoupil do 5. dimenze, musí pochopit tyto zákony tvoření a svoji účast na tvoření, musí pochopit transformaci a 5. dimenzi. Pro nás jsou vyšší dimenze skutečností, můžete do nich projít již teď tak, že se rozpomenete na svoji světelnost, a tím se zvýší vaše vibrace.

Budeme potřebovat obojživelníky – něco jako převaděče nebo ty, kteří to budou umět dřív. Je to jen příměr – již teď existuje váš svět 5. dimenze, ale vy jej potřebujete vtáhnout do své skutečnosti, nebo sebe do ní. Ano, Mayové vám předají názorné poučení o svém přechodu. Vaším úkolem bude totéž pro ostatní. Bude potřeba vysvětlení. V duchovní literatuře je dosud mnoho omylů nebo je odtržena od praktického života. Proto je nesmírně důležité sledovat, kde je vaše pozornost a zvládnout ji a směrovat ji. Definitivně je potřeba se zbavit posuzování a veškeré kritiky a rozkrýt tuto činnost do posledního zbytku. Hledejte v druhém (hlavně v dětech, rodičích a partnerech) vždy Božské, chyby ignorujte nebo si jich nevšímejte, neozývejte se na ně – jako by tam nebyly. Odeberete jim tou nevšímavostí sílu. Otočte se k nim zády – v tom nejlepším slova smyslu. Často jsou pro vás zkouškou. Představte si deset pokušitelů, kteří se na vás smějí skrze vaše nejbližší. Zaměřte se na Božské jádro svojí největší silou – svým Božským jádrem, svojí pochodní a uvidíte, jak se rozplynou, opravdu uvidíte !

Toto byla moje činnost při setkávání s lidmi a příčiny jejich zázračných proměn. Neuváděl jsem svojí pozorností na svět jejich chyby, ale jejich Božskost – jejich pravé Já. Komu vy dáváte tuto Svobodu ? Zatím stále v sobě i nahlas kritizujete chyby druhých – to není transformace. Soustředěním na jejich Boží Já, na jejich Světlo, na jejich Střed vyvedete na svět to, co sami hledají a osvobodíte je i sebe. Nemůžete získat vlastní svobodu viděním chyb druhých. Tak jedině nashromáždíte kolem sebe stejné lidi, kteří vidí vaše chyby (jsou to vaše chyby ?) a uvězní vás v nich. Rozumějte mi, mnoho věcí je jenom zdáním ve vašem světě. Mnoho věcí existuje jen díky kritice a kdyby jí nebylo, rozplynuly by se. Tak také chování mnoha lidí a politiků.

Žehnám vaší chápavosti a porozumění – vaší moudrosti: Otevřete co nejvíce svá srdce a čtěte s pochodní v ruce – slova přejdou přímo do vašich vibrací, do vaší zkušenosti.

Strom Poznání Dobrého a Zlého. Spíše strom posuzování. Poznání ještě nesnižuje vibrace. K nejvyššímu duchovnímu stavu Poznání patří. Vidíme každou vaši myšlenku, každé citové pohnutí, ale hlavně vidíme vaši Boží tvář. Při meditacích jste vědomě vcházeli do té Boží Přítomnosti – do Středu Krystalu, do živého Ticha. Pobývejte tam, co nejčastěji, Krystal je vám otevřen. A poznejte, že každý má krystal v sobě. Zaťukejte vždy na tento Střed v každém a vejděte třeba se svojí pochodní. Dočkáte se stejných zázraků jako jsem viděl sám. Stejným způsobem jsem vyháněl bytosti z posedlých. Viděl jsem je však. Propojením svého Středu, který nebyl oddělen od Středu Vesmíru, se Středem – s Božskou podstatou – toho člověka, došlo k takovému osvícení Domu Božího (těla a bytí lidského), že nastěhované bytosti nižších vibrací musely pryč. Vzpomeňte si na to, když na vás bude někdo křičet ! Nevšímejte si toho vnějšího projevu a rozsviťte to světlo – věčné Světlo nad oltářem v chrámu Otce. Už mi rozumíte ?

„Ve třech dnech vystavím chrám nový !“ Šlo o vzkříšení a vystavění elektronového těla. A vy už stavíte svůj nový chrám ! žehnám této vaší činnosti a raduji se z ní.

Neobávejte se chyb. Všechny jsou vaší nezbytnou zkušeností. Už ne z karmického hlediska, ale pro Lásku k sobě, kterou potřebujete rozvinout, abyste byli opravdu schopni odpouštět druhým. Sedněte si a opravdu se podívejte, milujete-li Boží Láskou všechny bytosti a také sebe. Láska, Boží Láska stojí nade vším. Všechny tato slova jste již slyšeli nebo četli, ale jejich opakování v různých formách je pro vás nezbytné. Musíte je začít žít. Musíte vědět, jak můžete pomoci druhým, jak jim odpustit, aby to bylo na vašich oblíbených 100 %. Učte se to přes zkušenost se sebou samými.

VŠECHNY VAŠE CHYBY VÁS UČÍ POKOŘE. Nepochybujte o tom, že jsou zahrnuty v Božím plánu. Jestli o tom pochybujete, teď hned dejte do Světla fialového ohně všechny vaše pochybnosti a ty se změní v Dokonalost – v Božskou Víru. Zavolejte nás o pomoc. Spolu s duchovními bytostmi vytvořte kruh nejvyšší síly, postavte se doprostřed a transformujte vše v sobě. Přestaňte se bát. Známe vás lépe než vy sami. Víme, co ve vás je. Vyneste to na Světlo, předejte to do našich rukou a jenom se dívejte, co se bude dít.

Vezměte odpovědnost za celý Svět – poznejte se v něm a již nikdy neříkejte: „Tohle já bych nemohl udělat.“ Jak myslíte, že může jít transformace konkrétně ? Na tomto světě není nic, co by nebylo hodno Milosti. Přestaňte se oddělovat od jakékoliv „špatnosti“ – je to jádrem posuzování. Přestaňte odporovat. Vytváříte tak mohutné přitažlivé síly, které to, co se vám nelíbí, přímo prolnou do vás. Pokud něco nedokonalého stojí mimo vás, lépe to rozpoznáte, než když je to vaší součástí. Není náhodou, že tyto záležitosti se dostaly do vašeho zorného pole. Rozhodli jste se podílet na transformaci, tak transformujte ve spolupráci s námi, vždyť jste našimi prostředníky ! Přestaňte hledat své chyby, pevně se postavte do světla a radujte se, vše nedokonalé, co k vám přichází, si jde právě pro toto světlo a vy máte moc v tuto chvíli to změnit. Uvěřte v dokonalost tohoto procesu a nečekejte na výsledky, jděte dál. Buďte chodícím transformačním plamenem a buďte si jisti. Vše, co spojíte s tímto plamenem, je zoráno a připraveno pro novou setbu. Přidáte-li požehnání, skrze vás samotné ruce Páně budou sít. Neostýchejte se ! Já vás vyzývám a volám ! Já vás posílám na svou vinici ! Dělníci lásky, teď již jistě rozumíte, proč odměna všech bude stejná.

Proč myslíte, že nikdy nemáte říkat Ne ? Jak rozpustíte pokušitele ? Tím, že ho důrazně pošlete pryč ? Kam pryč ? Je nějaké místo na světě, kterým nejste ?

V určité fázi vašeho vývoje bylo nutné tento důraz – toto rozhodnutí učinit. Aby se oddělilo zrno od plev ve vás samotných. Jakou silou však myslíte, že se toto zrno odděluje ? Co je tím skutečným oddělováním ? Ptám se vás, protože všechny odpovědi máte v sobě – jsou uloženy v srdci – a máte schopnosti, jak si pravdivě odpovědět. Poznejte vesmírné zákony. Žádejte si jejich vysvětlení. Přestaňte se bát té učební Lásky. Vaše klopýtnutí jsou ničím proti tomu, kam směřujete. Očekáváte naše odsouzení a nevidíte, že se usmíváme a podáváme vám ruku, že vás zvedáme ze země z prachu a že hojíme vaše rány. A jestli někdo ve vás ještě bičuje, máte všechny prostředky s tím něco udělat. Jak to chcete ? Vaše fantazie je vaším výrazem a tvorbou. Já jsem je Síla, která vás ve všem poslechne. Vstupte do ráje již nyní a přejte ho druhým. Nebojte se odstraňovat vše, co vám brání. Jediným trvalým odstraňováním je LÁSKA.

Do každé kapky deště, na který se díváte, můžete promítnout Boží Lásku a tu sílu v ní zafixovat tím, že jí to poručíte – i všechny další vlastnosti paprsků nebo sílu „Já jsem“. Jak velké bohatství před vámi leží ! Tvořte, tvořte, tvořte Božské anebo Buďte, dokážete-li poznat, co to je. Je to tou nejvyšší tvorbou a je to zcela vědomé. Poznáte to tak, že to zcela jistě budete vědět, že je to ono – zde žádné pochyby neexistují. Nenechte se opít slovy, která se tak často používají bez obsahu. Poznávejte Božské tvoření v praxi, abyste pochopili, co je to Božské Bytí.

Nikdo nevejde k Otci než skrze mne. Musíte nejdříve poznat tu Já Jsem Přítomnost, bytí Krista, bytí Syna Božího, protože vy jste také děti Otce. Rozpoznáte-li se jako Boží děti, jako Synové, jako Kristové, jenž je jediný a v každém z nás, rozpoznáte-li se tak jako Já Jsem, vejdete k Otci. Nespěchejte s pochopením těchto slov. Zavolejte nás na pomoc při jejich čtení. Opakujte si: Já Jsem tou Mocnou Silou, která mne uschopňuje rozumět, přijmout a žít tato slova navždy. Tato slova jsou nositeli vaší Transformace a vašeho Vzkříšení. Vždyť jste se k němu rozhodli nebo ne ? Co řeknete sami sobě ? Musíte vědět, kam jdete a čeho chcete dosáhnout; vědomě vědět. Musíte vědět, co to znamená, když řeknete, jdu za Světlem a i ve svých slovech použijete velké S; ale ve svém strachu, o kterém často víte a s kterým nic neděláte, poletíte jen ke světlu lampy, o kterou se spálíte ! Co tím míním: Musíte přesně rozpoznávat (a schopnost přesného rozpoznávání vyžadovat – to je to vyzvedávání vašeho pokladu; Nikdo z nás nečeká, že jako lidé v lidské vibrační úrovni budete umět, ale jsme tu pro vás stále připraveni vás vše naučit a vše vám předat – pomoci vám uvést v život Božské). Přesné rozpoznávání znamená např.: Abyste Božské rozpoznávali a poznávali v druhých a v sobě. Lidskou chybu v této činnosti je, že buď sebe nebo druhé zaměníte za bohy v tom smyslu, že se postavíte nad druhé nebo druhé nad sebe. Poznání vedoucí k této činnosti je správné – pravé, ale činnost sama jen vnější – nízkovibrační. Pravé rozpoznávání znamená, že jsou vaše srdce otevřená a v těchto srdcích hoří Boží oheň, který je silou vašeho duchovního zraku, zraku srdce. Z tohoto srdce se vy díváte přímo do srdce druhého člověka a co uvidíte ? To je usmívání na Boha.

Rozpoznáváte v druhém Božskost a tímto způsobem je v druhém oslovena a reaguje. Když víte, a bez vašeho vědomí to nelze, že se toto děje, můžete svoji vnější činnost nechat dělat cokoliv a nemusíte se bát, že ji neuhlídáte – je prozářena tím Božským plamenem. Brzy se obě činnosti zharmonizují za rozpuštění vnějšího já.

Vědomí si svého Božství není však to, že s bičem budete hlídat svoje vnější já a jakmile něco provede, najdete v sobě žalář a tu provinilou část uvězníte. Ano, to jsou příčiny vašich nemocí . . . Jsme tu, abychom vám s vnějšími já pomohli. Volejte stále svoje pravé Já, svoji Božskou podstatu před svoji Pozornost. Mocí Já Jsem uschopněte tuto Pozornost hledět pouze na Božské, dejte tuto činnost na první místo a brzy bezpečně rozpoznáváte ty jemné vibrace. Ještě stále hledíte na tzv. duchovní výsledky, porovnáváte je a hledáte stopy jejich projevu ve vnějším světě. Člověka, kterému se „nedaří“, považujete za málo duchovně vyspělého. Nejde ani o výtky, ani o upozorňování na chyby (to by bylo z činnosti vnějšího já). Je potřeba rozpoznat tuto činnost vnějšího já a tu rozpoznáte jen, když ji vynesete na Světlo. Podívejte se na tato slova ze svého srdce. Uschopňuji vás porozumět, proč ji vynesete na Světlo. Podívejte se na tato slova ze svého srdce. Jiným způsobem tato slova nepochopíte.

Žehnám vám a dávám vám napít z poháru věčného života, přijměte jej, prosím. Protírám vaše oči a uši, právě teď se dotýkám vašich srdcí, beru je do svých dlaní a svým dechem rozněcuji Lásku. Přátelé moji drazí, přicházejte ke mně, čekám vás a zvu vás do svého srdce. Probuďme zde spolu v tiché motlitbě, až se naše srdce spojí v jeden vesmírný oběh Lásky.

„Kdysi dávno se konalo galaktické shromáždění, na které dostal pozvání bezpočet světelných bytostí: Děti slunce, okřídlení andělé, sluneční běžci, bojovníci duhy a další světelné bytosti z mnoha hvězdných systémů. Tento velký okruh světelných bytostí se sešel z daleka široka. Ve stanovené chvíli se dostavil Velký Duch, Láska kroužících galaxií, který všechny požehnal nebeským světlem a pronesl tato slova:

„Zvu vás k inkarnaci ve světě, v němž se má odehrát velká transformace. Kdo vyslyší mé volání, bude pomáhat při evoluci planety, kde doposud vládne iluze strachu a oddělení. Volám všechny, kdo mají potřebné vlohy a schopnosti, aby ztělesňováním a pěstováním lásky pracovali na Zemi jako moji vyslanci a zvýšili a transformovali její frekvence. V tomto mýtu budete tvůrci nové skutečnosti, skutečnosti nové oktávy.“

Velký Duch pak pokračoval: „Na předchozích výpravách jste všichni osvědčili své navigační umění, orientační smysl a cit, schopnost probudit své vědomí a vyladit své srdce k pobídkám čisté lásky a milosrdné služby. Jako sluneční běžci a světlonoši jste již dokázali, že umíte držet pochodeň vysoko. Zvu vás tedy k hromadné inkarnaci mezi lid na Zemi, abyste pomohli Gáie a jejím dětem při transformaci.“

„Součástí tohoto plánu je, že budete zahaleni závojem zapomnění,“ pokračoval Velký duch. „Až se však rozpomenete na pocit dětské nevinnosti a důvěry, stanete se katalyzátorem tohoto cyklu zasvěcení na Zemi. Inkarnace budou probíhat strategicky, často v oblastech planety s největší hustotou vibrací. U některých z vás možná toto oddělení od lásky, které je však jenom iluzí, vyvolá pocity beznaděje, nedostatku podpory a odcizení. Přijmete-li však svůj lidský úděl, vaše láska transformuje hlubiny duality a vaše světlo bude povzbuzením pro ostatní.

Účast na této výpravě je naprosto dobrovolná. Měli byste však vědět, že transformace na Zemi je neobyčejně vzácnou příležitostí, jak zhodnotit všechno, čím jste během mnoha inkarnací byli, a učinit kvantový skok ve vědomí. Je tedy na vás, jestli se rozhodnete spolu s planetou Zemí a jejími dětmi zúčastnit se oslav, ke kterým dojde po transformaci !“

Tak promluvil Stvořitel, který je světlem vířivých galaxií. A tak se stalo, že světelné bytosti, které vytvořily bezpočet spojenectví, spolků a rad, se rozhodly k inkarnaci na planetě Zemi, aby pomohly při této rozhodující události, při probuzení planetárního snu. Plán probuzení těchto bytostí z iluze oddělení a závoje zapomnění, které se na Zemi tak často vyskytuje, obsahoval i bezpečnostní opatření. Zástupci světla se totiž před cestou na Zemi dohodli, že si své poslání budou připomínat. Tyto bytosti z hvězd se proto vybavily různými kódy – zvuky, barvami, světly, obrazy, slovy a symboly – vibrační rezonancí, aby na svůj závazek světlu nezapomněly. Podle dohody se tyto kódy měly vyskytovat v různých formách: Ve vizionářském výtvarném umění a hudbě, v pronikavém pohledu z očí do očí, v řeči a pocitech – ve všem, co vyvolává hlubokou touhu po probuzení a uskutečnění lásky.

A tak se tedy nyní, děti slunce, koupete ve vodách rozpomenutí a připravujete se jako bojovníci duhy splnit slib, který je obsahem nového i pradávného mýtu. Tím, že přinášíte na Zemi lásku, roztahujete plášť bohů, vysíláte léčivé a láskyplné vlny do těla Země, která po nich dychtivě touží. Objevíte-li své poslání v této době, probudí se i vaše vlohy a mohou dávat sílu jiným. S pomocí smíchu, písně, tance, humoru, radosti, důvěry a lásky vytváříte mohutnou transformační vlnu, jejíž silou se rozpadne starý mýtus duality a oddělení a nastane zázrak jednoty a míru na Zemi.

Své plody používejte ve prospěch Gáie. V prudkém výbuchu světla vystoupí Gáia se svými dětmi, oděnými do světelného roucha, vzhůru, a své místo mezi hvězdami znovu nalezne nebeské těleso lásky a světla ! Mytické volání již zaznělo. Velká výprava začala. Probuďte se, bojovníci duhy, sluneční běžci, světelné bytosti z galaktických aliancí, federací a rad ! Vy, pradávní chodci po nebi, nejvíce obdarujete Zemi tak, když se rozpomenete na svou podstatu. Pochybnosti nechte stranou. Jste božské děti slunce. Jděte tam, kam vás srdce táhne, a podělte s o své úžasné dary. Odevzdejte se kouzlu a světlu. Na Zemi nastává zázrak. Nezapomeňte, že zde tančíme a zpíváme pro Jeho srdce.“

1212. DESATERO NOVĚ NAVŠTÍVENÉ. (Přijal Petr D. F.) 12.5.1988. 4:45 hodin.

Výtah z knihy „Nové zjevení Pána Ježíše Krista“, str. 566 – 594, 24. kapitola.

Dne 12. května 1988 v 4:45 hodin ráno bylo ke mně znova slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

„Přišel čas, abychom zvážili obsah a význam Desatera přikázání ve světle této porce Nového zjevení. Jak víte, mnoho bylo o něm řečeno přímo i nepřímo v předešlých knihách Nového zjevení a také v této knize. Velice obsáhlý a hluboký výklad desatera byl dán prostřednictvím Emanuela Swedenborga. Všechny výše uvedené výklady, týkající se obsahu a významu Desatera přikázání, jsou plně platné a použitelné - s některými modifikacemi - dokonce i v přítomné době. Nicméně v této kapitole se musí vzít v úvahu některá jiná pojímání desatera.

V původní verzi Desatera přikázání v podání Mojžíše a jak jej překládá Nová verze Svaté Bible krále Jakuba jsou zaznamenána takto (Exodus 20:3-10):

„Já jsem Pán, tvůj Bůh; kdo tě vyvedl z egyptské země, z domu zajetí. Nebudeš mít jiné bohy mimo Mne. Nezhloubíš si žádný obraz ani žádnou podobu čehokoliv, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí: Nebudeš se jim klanět ani jim sloužit. Neboť já jsem Pán, tvůj Bůh, jsem žárlivý. Stíhám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří Mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kteří Mě milují a Má přikázání zachovávají. Nevezmeš jméno Pána, svého Boha, nadarmo, neboť Pán nenechá bez trestu toho, kdo bere Jeho jméno nadarmo. Pamatuj na den spočinutí, abys jej světil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechno své dílo, ale sedmý den je den spočinutí Pána, tvého Boha. V něm nebudete dělat žádnou práci: ani ty ani tvůj syn ani tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvé dobytče ani tobě cizinec, který je v tvých branách. Neboť v šesti dnech učinil Pán nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne spočinul. Proto požehnal Pán den spočinutí a posvětil jej. Cti svého otce i matku, aby tvé dny mohly být dlouho na zemi, kterou ti dává Pán, tvůj Bůh. Nebudeš vraždit. Nedopustíš se cizoložství.

Nebudeš krást. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“

Prostudujete-li pečlivě tato přikázání ze stanoviska jejich doslovného významu, pak zpozorujete, jakého jazyka se užívá pro jejich formulaci. Jak bylo již dříve uvedeno v této knize, až na páté přikázání je dána tato formulace v záporech. Určuje to, co se nemá dělat, aniž by specifikovala proč to nedělat a aniž by poskytovala směrnice k tomu, co a jak dělat. Jen páté přikázání dává nějaké podřadné důvody, proč toto zvláštní přikázání se má dodržovat.

Existují důležité duchovní důvody, proč je Desatero přikázání podáváno a napsáno v takovém negativním jazyce. V době jeho přenosu byla duchovní situace na planetě Nula nanejvýš povážlivá. Většina lidských tvorů neměla žádné náležité ponětí, chápání a poznání pravých duchovních principů či pravé Přirozenosti Boha Nejvyššího. Tato situace byla určena tím faktem, že nikdo - až na mizivé malé výjimky - si nebyl vědom existence niterných duchovních stavů, skrytých v mysli každého. Veškerý důraz byl kladen na vnější, venkovní faktory: Vnímání jakékoliv skutečnosti bylo omezeno na základní a primitivní péči o vlastní fyzické potřeby a potřeby prostředí. Fyzické aspekty a aspekty prostředí dominovaly plně nad lidským životem. Byly považovány za nejdůležitější životní faktory, jimž byli jacíkoliv osobní, individuální, subjektivní a vnitřní činitelé plně podřízeni.

V této situaci bylo jakékoliv duchovní poznání jakýchkoliv záležitostí, zvláště pak otázky přirozenosti Boží, odvozeno z těchto činitelů prostředí a zevních faktorů. Z tohoto důvodu musí každý duchovní pojem, má-li vstoupit do oblasti lidského chápání a má-li poskytnout lidským tvorům hmatatelný význam, být externalizován a materiálně zpředmětněn ve formě přírodních objektů. Tyto přírodní předměty tím, že jsou navenek od lidské mysli a vybudovány z přírodních elementů svého prostředí, byly považovány za bohy a uctívány jako takové.

Když se vezmou v úvahu hrubá omezení a různá nebezpečí ve fyzickém prostředí, kde tenkrát lidští tvorové žili, a uváží-li se to, že byli naprostými otroky svého prostředí, majíce velmi málo moci nad přírodními silami a nemajíce žádnou znalost o pravých zákonech, jimiž takové přírodní síly působí, měly všechny principy, formulované v těch dnech, zakazující konotaci.

Jsou-li prostředí i všechny přírodní síly a události mimo vaší moci a ovlivňují-li neustále váš život povětšinou způsobem negativním, pak jediná cesta, jak se od nich osvobodit a vyhýbat se jim, jak jen možno, bát se jich a snažit se je uchlácholit, aby vám neublížily a nezpůsobily škodu. Žádné jiné pojetí duchovní reality v té době neexistovalo. A protože pravá duchovní skutečnost je záležitostí niternosti, pak co tu máte je negativní spoluoznačení jakýchkoliv duchovních principů. Neexistuje žádný jiný jazyk, skrze který a jakým možno vyjádřit a vštípit lidským tvorům jakýkoliv vpravdě pozitivní význam duchovnosti.

Jak jste si plně vědomi, znamená externalizace, naturalizace a ritualizace duchovnosti negativní stav. V této situaci je negativní stav považován za pozitivní. Proto je pozitivní stav definován v negativních termínech odmítání, vyhýbání, strachu, úzkosti a přikázání, které vám říkají, co nedělat, má-li se přežít tato přírodní šlamastika, v níž žijete. Není-li tu žádné vnímání jiné reality než negativní, pak říkat něco lidským tvorům za těchto okolností v pozitivních termínech, znamená docela se minout cílem. Prostě by to neslyšeli, neboť to není realitou, jakou znají a jaká je jim blízká.

Takže aby se mohlo dát lidským tvorům této povahy nějaké duchovní vodítko k tomu, jak minimalizovat nepříznivý dopad negativního stavu na jejich životy, a aby se zavedl nějaký stupeň příznivých okolností pro eventuální uvedení pozitivního stavu v pozitivním jazyce, musíte jim nejdříve definovat, co se dělat NEMÁ. Konec konců, jak víte, žijí v negativním stavu a zbožňují negativní stav. Za těchto okolností by bylo zcela zbytečné a marné říkat jim, co činit, neboť by stejně vše dělali z pozice negativního stavu. Dělali by to tedy negativně. Činit něco z té pozice by jim nejen nepřineslo možnost dostat se ven z negativního stavu a být uveden do stavu pozitivního, ale zatlačilo by je to ještě hlouběji do negativního stavu. Činit něco z pozice negativního stavu - bez ohledu na to, co to je či jak pozitivním to je samo sebou a o sobě, znamená dělat to negativně. Jakékoliv pozitivní spoluoznačení takového aktu je negováno a integruje se do negativního stavu, stávaje se znesvěceným.

Z tohoto důvodu se má při vyvedení lidských tvorů z negativního stavu na prvním místě jim říci, co nedělat. Tím, že jim to řeknete, definujete přirozenost negativního stavu. V té době nikdo skutečně nevěděl, v čem přirozenost negativního stavu spočívá. Dělali vše předpokládajíce, že to, co činili, bylo zcela náležité a božské. Kvůli tomuto předpokladu musíte jim nejdříve říci, že se mají vyhýbat činům podobného druhu.

Jakmile se ustanoví vzor chování, při jakém se dodržují přikázání a vyhýbá se tomu, co přikázání nařizují nedělat, pak tehdy a jenom tehdy se může začít bezpečně velmi pomalé a postupné uvádění nějakých pozitivních konceptů, definovaných v pozitivním jazyce.

Jiná věc, kterou si je třeba zde uvědomit, je to, že v té době existovalo moc málo svobody volby. Jak si pamatujete z předešlých porcí Nového zjevení, přicházeli lidští tvorové na tento svět ne na základě svobodné volby, nýbrž z nutnosti. Nutnost té situace měla být negativního druhu. Nerozuměli náležitě pojmu svobody výběru. Vládlo se nad nimi podle řady principů, které je nutily dělat, co se na nich požadovalo, pod hrozbou trestu smrti v případě odmítnutí konat to tím kterým způsobem.

Pro tehdejší lidské tvory bylo toto přirozeným způsobem žití a života. Nic jiného se nepojímalo, nevnímalo či nechápalo. Z těch okolností mohl být chápán a přijat pouze jazyk příkazu. Jak víte, je jazyk nařizování, nátlaku a donucováni vždy povahy negativní. Avšak nerozumíte-li jiné řeči, pak k čemu je, formulujete-li cokoliv v jakémkoliv jiném jazyku ? K ničemu ! A nejen to, nýbrž tak činit může být dokonce i nebezpečné, protože co se nechápe, je považováno za něco původu neznámého či nezvyklého. Pro tehdejší lidské tvory vše, co bylo neznámého a nezvyklého původu, znamenalo, že to přichází od démonů. Takže by vás ukamenovali k smrti a znesvětili vše, co byste se snažili je naučit jakýmkoliv jiným způsobem a cestou (jak tomu vskutku bylo v mnoha případech podobné dotěrnosti).

Z tohoto důvodu rčení v záporech jim muselo být prezentováno nejen v negativních termínech, ale i jako rozkaz a hrozba: „Musíš to dělat takto, nebo !“

Jak můžete vidět z tohoto kratičkého expozé a z již dřív uvedeného, Desatero přikázání bylo napsáno v negativních termínech z pozice negativního stavu, jazykem negativního stavu. Žádné jiné prostředky sdělování v té době pro lidské tvory neexistovaly.

Tím, že Desatero přikázání bylo napsáno negativním jazykem, nemá ve svém doslovném smyslu žádnou konotaci lásky či čehokoliv pozitivního. Je přísné, posvátně vážné a výhrůžné. A Bůh, který nařizuje, je proto velmi přísný, vážný, krutý, trestající a žárlivý na Svou moc. Aby se zdůraznila Jeho krutost, je zobrazen jako mužský. Mužové v těch dnech sebou představovali koncentraci agrese, krutosti a násilí. Takový druh boha bude k vám milosrdný a milý jenom tehdy, budete-li doslovně poslouchat všechna jeho přikázání. V okamžiku, kdy odbočíte jakkoliv od toho, co je nařízeno a přikázáno padle doslovného písmene tohoto zákona, zabije vás nemilosrdně a bez žádného ohledu na dobré či pozitivní skutky, které jste mohli vykonat, než došlo k tomuto nepatrnému vybočení. Toť jak Bůh byl a je pojímán z pozice negativního stavu, což bylo životním stylem lidských tvorů té doby a ještě ve většině případů také v přítomné době. Neopovažujete se mluvit příliš hodně - vůbec-li - o lásce. Jak můžete pociťovat lásku vůči takovému bohu ? Jediné, co můžete cítit, je strach a - hluboko ve svém nitru - nenávist. Abyste se mohli vyhnout jeho kruté odvetě, snažíte se mu co možná nejvíc vyhýbat, nebo se poslušně stanete jeho otrokem v naději, že vás nezabije, ale na místo toho vám požehná hojností materiálního a hmotného dobra nebo dlouhým životem na vaší planetě, jak vysvítá z pátého přikázání.

Avšak jakmile se náležitý vztah mezi lidskými tvory a vůči Bohu definuje termíny Desatera přikázání a po té, co jsou pevné zakořeněna ve většině existujících lidských právních, etických a duchovních zákonů, pak se smí začít s modifikací jejich významu. Dříve, než se udál První příchod Ježíše Krista na vaši planetu, nemohlo dojít k této modifikaci. Duchovním principem je, že jakákoliv modifikace, změna či zrušení jakéhokoliv zákona může nastat jenom v důsledku jeho SPLNĚNÍ. Problém však byl, že nikdo z lidských tvorů na planetě Nula nebyl schopen toto podniknout. Neschopnost tohoto výkonu do nekonečna by nakonec mohla zničit lidskou rasu. Neschopnost splnit či doslovně se řídit podle toho zákona přináší odplatu. Trest či odplata za nenáležité plnění je inherentní v jakémkoliv zákoně, definovaném v záporech, jak je tomu u Desatera přikázání. Pokud si pamatujete, existoval v té době jen jeden druh trestu - smrt. V tomto případě nejen fyzická, ale také duchovní smrt. Duchovní smrt je horší než fyzická, poněvadž znemožňuje hledání a chápání pravdy. Kombinace obou smrtí za okolností tehdy existujících nedávala než velmi malou šanci nebýt uzamčen v jednom stavu do nekonečna. Jelikož žádný lidský tvor nebyl schopen splnit tyto zákony či přikázáni, bylo lidstvo odsouzeno k věčnému zatracení. Jeden z hlavních důvodů, proč se Nejvyšší vtělil na vaší planetě ve formě Ježíše Krista, byl, aby zabránil, aby se tak stalo.

Pro tento důvod přijal Nejvyšší lidské tělo, stal se lidským tvorem a z té pozice splnil tyto zákony. Jejich splněním jako Lidský tvor spasil lidstvo před záhubou. Zároveň Mu/Jí splnění těchto zákonů dovolilo, aby nejdříve modifikoval jejich význam, pak je redefinoval v pozitivních pojmech a potom je zcela nahradil novým přikázáním. V Evangeliu Matoušově v kapitole 5 ve verši 17 Ježíš Kristus prohlásil:

„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřisel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“

„Neboť zajisté pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze zákona, dokud se všechno nestane !“

Ježíš Kristus se pak pouští do modifikování tohoto zákona (viz verše 21 až 48 v téže kapitole), dávaje najevo, že již samou Svou přítomností stal se naplněním toho zákona. Konec konců je to Jeho/Její zákon, a proto jenom On/Ona ví, jak jej naplnit.

Tím, že během pobytu na vaší planetě byla činem a životem Pána Ježíše Krista vypuzena veškerá záporná význačnost tohoto zákona, dovolilo Mu/Jí to, aby jej redefinoval v pozitivních termínech. Nová definice tohoto zákona - po vypuzení jeho záporné konotace - se provádí tentokrát z pozice pozitivního stavu a ne z pozice stavu negativního, jak to bylo s Desaterem přikázání. Takže když byl tázán zákoníky, které je největší přikázání v Zákoně, Ježíš Kristus odpověděl z pozice pozitivního stavu:

„Milovat budeš Pána Boha svého celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. A druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci ! (Matouš 22:37-40).“

Povšimněte si, prosím, že Ježíš Kristus nevzal ani jediné slovo z Desatera přikázání s tím, aby naznačil, které z jeho zákonů je největší. To nebylo náhodné.

Jakmile byla splněna negativní konotace toho zákona nebo jakýchkoliv existujících duchovních a mravních zákonů, neměl tento zákon po odstranění jeho záporné význačnosti již žádnou moc ani význam. Jakmile se ta význačnost odstraní, co pak zůstane ? Nic, protože jste odstranili to, co bylo jeho pravým životem. V tomto případě se stane prázdným pojmem. Takže ho musíte úplně změnit a dát mu novou konotaci. Tentokrát pozitivní. Potom se může mluvit o lásce.

Je zde zřejmá tato důležitá duchovní záležitost: Milujete-li Pána svého Boha z povšechnosti svého jsoucna a bytí a jestliže milujete jiné a sama sebe, pak ani nemůže vstoupit na mysl, aby se konalo něco negativního, ubližujícího a škodícího Bohu, jiným i sobě. V tomto případě není nutno, aby se říkalo, co nemáte dělat, protože obsah - toho „nedělat“ je naprosto nemyslitelný ve vaší mysli a ve vašem jednáni. Důsledkem té lásky je, že konáte jen a jen to, co pochází z čisté lásky. Nic jiného nevstoupí do vaší mysli a jednání. Proč si znečišťovat mysl zmínkou o tom, co v ní není a co je vám docela cizí ? Avšak dokonce, i tento pozměněný zákon je poněkud externalizován. Stále ještě je zde konotace milování někoho někde tam, navenek od vás.

Nicméně dostane-li se do vědomí lidským tvorům, že Království Boží je stavem niterností (Království Boží je ve vás ! Lukáš 17:21), pak jen tehdy se může pokročit o krok dále. Nyní lze zrušit starý zákon a nahradit jej novým, který bude odrážet pravou duchovní skutečnost niternosti.

„Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“

Závěr je zde jasný: Zůstává-li Pán Ježíš Kristus ve vás a jestliže milujete jeden druhého, pak milujete přítomnost Pána Ježíše Krista jeden v druhém. Toto je stavem niterností, nikoliv zevnějšností. Pravá povaha pozitivního stavu se může odhalit jenom v niternostech a z té pozice se může promítnout do zevnějšností; nikoliv v opačném směru, jak tomu bylo v předešlé situaci. Milovat jeden druhého je velice osobním, soukromým a intimním stavem. Je to souvztažnost niterností čili stavu nejvnitřnějšího. Podle definice nemůže láska být v žádném jiném stavu než v tom nejniternějším, protože se v něm vytváří a pociťuje. Je proto láska základnou všech pozitivních stavů a pozitivní stav je stavem jedincovy niternosti, která řídí všechno ostatní včetně procesu zevnějšnosti.

Jak již v jedné z předešlých kapitol této knihy, tak i nyní vyvstává tato otázka: Co doopravdy znamená milovat Boha; jiné, sama sebe a jeden druhého ? (Zdá-li se, že se tato otázka jako mnoho jiných věcí a pojmů v této knize, opakuje a je přebytečnou, pak to není proto, že Pán Ježíš Kristus vás má za hlupáky, jak si někteří z vás bláhově stěžují po přečtení některých pasáží této porce Nového zjevení, ale je to proto, že tato otázka se klade z docela jiného pohledu a vyžaduje docela odlišnou odpověď).

Máte zde čtyři zřetelně rozličné kategorie: Milovat Boha, milovat bližního, milovat sebe a milovat jeden druhého. Ptejme se znovu: Jak se definují tyto lásky ?

V kontextu shora citovaných veršů z evangelia není jasno, jak se tyto lásky mají projevovat. Učedníci Pána Ježíše Krista mohli definovat tyto lásky Jeho/Jejím chováním vůči nim. V tomto ohledu to Pán Ježíš Kristus přesné specifikuje: Tak jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Učedníci měli příklad z první ruky, jak byli milováni svým nebeským Mistrem, a z té zkušenosti mohli vyvinout ponoukanou lásku jednoho k druhému.

Jak víte, základním přístupem k definování jakékoliv z těchto lásek shora uvedených je ohodnocení způsobu, jakým cítíte, máte přání, myslíte, uvažujete, něco zamýšlíte, máte vztah a chováte se vzhledem k objektu své lásky. Nuže toto je čistý stav niternosti. Nejdříve cítíte, myslíte, zamýšlíte a chcete tu lásku mít hluboko v sobě. Z toho postavení, z pozice vašeho pravého jsoucna a bytí, což jsou nejvnitřněji niternou kondicí, ustanovíte modus poměru a jednání vůči objektu své lásky. Vaše vztahovost a jednání vůči tomu objektu se stane zevním vyjádřením vašeho niterného stavu. Tímto vnějším vyjádřením je váš vnitřní stav či láska potvrzována co do platnosti.

Milujete-li někoho doopravdy a jestliže vpravdě milujete sama sebe, pak nemůžete vůči té osobě ani vůči sobě mít negativní city. Nemáte-li negativní city, pak nemůžete smýšlet o té osobě či o sobě v nějakých negativních termínech. Necítíte-li a nemyslíte-li nic negativního, pak si nemůžete přát nic negativního vůči té osobě ani vůči sobě. Nemáte-li žádné negativní city, žádné negativní myšlenky a žádnou negativní vůli vůči té osobě a sobě, pak váš vztah a jednání vůči té osobě i vůči vám samým bude postrádat jakoukoliv negativní komponentu. Namísto toho bude jenom vše pozitivní součástí vašich citů, myšlení, chtění, postojů, jednání a vztahovosti. Pravá láska se může definovat jako sjednocený stav toho, čím jste niterně, s tím, co jste navenek v pozitivního smyslu. Jakákoliv diskrepance mezi jedním a druhým popírá pravou lásku a ta láska se stává něčím jiným. Není-li to láskou, pak je to negativním stavem.

Avšak láska je definována a určována primárně procesem své moudrosti. Na příklad, cítit pozitivně a jednat láskyplně vůči negativnímu stavu je nemoudré. To by podporovalo smrťácký život negativního stavu do nekonečna. Skutečná láska chce vše dobré a pozitivní pro každého, kdežto negativní stav nemá nic z té dobroty a pozitivnosti ve svém životě, snaží se pravá láska ve své moudrosti odstranit tuto okolnost negativního stavu a změnit ho na stav pozitivní, aby jej mohla milovat. Jak vidíte, nemůže pravá láska milovat negativní stav, protože negativní stav je v rozporu s její přirozeností. Milováním negativního stavu v jeho bídě a nešťastnosti by se pravá láska zničila. Proto pravá láska, již díky samé své podstatě, proniká negativní stav za účelem odstranění té bídy a neštěstí. Odstranit bídu a neštěstí, znamená odstranit negativní stav. Takto konat je moudré a důkazem velké lásky.

Usilováním o takovou lásku se miluje Pán Bůh, neboť milovat Boha, znamená odvrhnout vše negativní a přijmout všechno pozitivní a dobré. To také značí milovat svého bližního, jelikož si nepřejete kvůli němu, aby by byl otrokem negativního stavu. To také znamená milovat sama sebe, neboť nechcete svou negativitou způsobit škodu sobě, jiným a Pánu Bohu ve vás a v nich. A konečně to znamená milovat se navzájem, jelikož to činíte v zájmu principů, neboť tak se to vpravdě má dělat. A toto je pozitivní cesta.

V této konotaci milovat se navzájem značí milování kvůli principům, neboť taková láska potvrzuje, že princip života je v lásce a její moudrosti. Žádný jiný život neexistoval, neexistuje ani nebude existovat. Milovat tedy pro princip, znamená milovat pro samotný život. Jelikož toto je jedinou pravou skutečností jsoucna a bytí, pak milovat ten život je to pravé, co se má činit. Zdrojem toho života je Pán Ježíš Kristus. Ten život je přítomen v jiných. Je přítomen ve vás a je odrážen ve vás navzájem. Milováním toho života pro sám ten život milujete jeho Absolutní zdroj; milujete všechny nositele toho života a milujete sama sebe jako někoho, kdo je schopen takové lásky vůči životu, Bohu, jiným i sobě. V takové lásce je založena její pravá moudrost. Takto milovat je moudré. Toť princip lásky.

Tady vidíte, že bylo nutno podniknout několik kroků v procesu dosažení tohoto bodu. Tyto kroky jsou kroky procesu spasení lidských tvorů z negativního stavu Pánem Ježíšem Kristem.

Prvním krokem bylo definování principů z pozice negativního stavu v termínech záporností. Tento krok se odráží v původní verzi Desatera přikázání.

Druhým krokem bylo naplnění těchto přikázání. Tento krok byl vykonán pouhou přítomností Ježíše Krista, kdož je Sám/Sama Zákonem a Principem; tím že je tím pravým naplněním těch zákonů.

Třetí krok byl v modifikaci těch zákonů, aby mohly odrážet realističtěji život v souladu s duchovními principy. Avšak ještě i v této modifikované formě mají v sobě negativní konotaci. Tento krok může být považován jako přechodný - od zcela negativní konotace k úplně pozitivní. Pokud si pamatujete, podstatou jakéhokoliv přechodného údobí je podržení v sobě některých starých konceptů, získávání nějakých nových a mezitím je nějaké zkreslení.

Čtvrtý krok byl redefinováním a znovuformulováním těch zákonů z pozice pozitivního stavu a jazykem kladnosti.

A pátým krokem bylo nahrazení těch zákonů jedním všeobsáhlým zákonem, jaký plně odráží duchovní skutečnost pozitivního stavu.

Jedinec začíná tím, že si uvědomí, jaké má problémy a že jeho kondice je negativního rázu. Tyto problémy, které jsou vždy negativní povahy - jinak by přece nebyly problémy - musí být definovány v negativních termínech.

Když došlo k plnému uvědomění si této situace a když se uzná vlastní úplná negativita a vlastní problémy, pak může začít jejich naplňování. V tomto kroku si jedinec uvědomuje, že problémy jsou negativností vlastního života, že sloužily svému účelu, že vyčerpaly svou užitečnost, a proto jejich význam byl naplněn.

Jakmile se toto vykoná, pak se může začít s modifikováním vlastního života více pozitivním směrem. Tento krok je přechodným procesem, ve kterém jsou možné recidivy, ježto jedinec ještě působí ze zvyku na problémy a negativitu svého rozpoložení. Zatímco se tyto zvyky postupně překonávají a odstraňují, jedinec je připraven k redefinování vlastního života z pozice pozitivního stavu.

Jakmile dojde k překonání všech návyků a odstranění všech problémů, jedinec je hotov přijmout novou definici sama sebe a vlastního života v pozitivních termínech. V tomto bodě je naplněn pozitivními city lásky a procesem moudrosti. Nicméně jsou tyto city ještě poněkud zevnější povahy. Jedinec nepřijal ještě úplně fakt, že veškerý pravý život je záležitostí jeho niternosti čili toho nejvnitrnějšího v něm, odkud se vše v jeho životě řídí.

Jakmile dojde k tomuto uvědomění, pak tehdy a jenom tehdy jedinec je hotov se povznést nad tento krok a konat vše z pozice niternosti ve směru zevniternosti pouze v zájmu samotných principů, neboť to je to pravé a jediné, jak se co má dělat, bez jiných možných podřadných úmyslů. V okamžiku, kdy se toho kroku dosáhne, jedinec je duchovně transformován a začíná cestu nepřetržité duchovní progrese v rámci života pozitivního stavu.

Nyní, když máme tyto kroky objasněny, můžeme pokročit k novému ohodnocení Desatera přikázání z pozice principů Nového zjevení, zvláště z jeho současného postavení, jak se odráží v této knize. Ubírejme se postupně od prvního přikázání až k poslednímu:

„Nebudeš mít jiné bohy mimo Mne !“ Zde jde o rozlišování mezi pravým Bohem Stvořitelem a falešnými bohy, kteří vládnou nad zónou vymístění. Bohové v spoluoznačení těchto slov znamenají jak pseudotvůrce, tak jakékoliv jiné entity, jež se prohlašují za bohy. Ježto pouze příslušníci negativního stavu mají takové ambice, ambice být bohy, pak co toto sdělení znamená, je to, že se každému radí, aby ponechal stranou negativní stav a obrátil se k pozitivnímu. Nejvyšší nemůže mít žádný negativní stav vedle Sebe, protože kvůli pozici absolutnosti Jeho/Její pozitivní Přirozenosti nemá cokoliv negativního šanci přežít. Není to tím, že by to Bůh chtěl zabít, nýbrž proto, že přirozenost negativního stavu nemůže čelit žádnému aspektu Absolutní dobroty Boha Nejvyššího.

Takže v určitém smyslu plyne z tohoto přikázání, že nelze zcela dobře mít vztah k čemukoliv z pozice negativního stavu. Vyvede-li se kdo z negativního stavu, pak musí zanechat také zvyky, povahové rysy, postoje a vše ostatní, co se sebou přinesl v době, kdy opouštěl negativní stav. Toto je naznačeno předcházejícím veršem (veršem jedna), v němž se uvádí: „Já jsem Pán, tvůj Bůh; kdo tě vyvedl z egyptské země, z domu zajetí.“

Význam tohoto výroku je ve faktu, že pouze Pán Bůh, kdo je podle definice Absolutní pozitivností, je schopen vyvést někoho z negativního stavu („země egyptská“ souvztaží s negativním stavem pekel). Být v negativním stavu, znamená být v otroctví. Být v pozitivním stavu, je být ve stavu úplné svobody a nezávislosti. Jen někdo, kdo je absolutně svobodný, jak je Pan Bůh, může vysvobodit ty, co jsou v porobě negativního stavu. Je nemožné pro kohokoliv vysvobodit se z pazourů negativního stavu, pokud se nachází v negativním stavu, protože nemá jiné prostředky, než být negativní. Nikdo není schopen se osvobodit negativními prostředky. Může se toho docílit jen prostředky pozitivními. Ale než se mohou ty pozitivní prostředky získat, musí dojít nejdříve k vysvobození z negativního stavu. Negativní stav nemá žádné pozitivní prostředky. Díky tomuto uspořádání může to učinit jen Ten, kdo je absolutně pozitivní.

Avšak jakmile je někdo ven z negativního stavu, pak aby se to přijalo za trvalou kondici, musí se uznat a přijmout Ten, kdo je jediným Absolutním Bohem. Jinak se skončí zase v negativním stavu. Toť důvod, proč toto přikázání uvádí, že, nebudeš mít jiné Bohy mimo Mne. Jacíkoliv jiní takzvaní bohové by vás odtáhli zpět do negativního stavu bídy a utrpení.

Ze stanoviska principů Nového zjevení se stal Pán - tvůj Bůh povšechností Pána Ježíše Krista. Jiné Bytosti či Boha není nikde a nikdy. Z tohoto důvodu byla tato přikázání z moci Pána Ježíše Krista nahrazena dvojím způsobem: Žádné z přikázání se nemá déle nazývat přikázáním. Slovo přikázání má negativní spoluoznačení. Naznačuje, že v dané záležitosti není jiného výběru. Musí se poslouchat, nebo ! Místo slova přikázání se od nynějška bude užívat slovo duchovní principy. Druhým způsobem náhrady je nová formulace samotných duchovních principů.

Přítomná formulace Prvního duchovního principu je podávaná z pozice pozitivního stavu:

1. PRVNÍ DUCHOVNÍ PRINCIP

Já jsem Pán Ježíš Kristus, tvůj Bůh v povšechnosti Lidského Božství i Božského lidství, kdo je tvůj Spasitel z negativního stavu a ze všech jeho zel a nepravd, a kdo je jedině Tím, majícím absolutní moc a absolutní schopnost tě vyvést ze zóny vymístění, z planety Nula a ze stavu otroctví do podmínek pozitivního stavu svobody, nezávislosti, lásky a moudrosti. Budeš mít osobní, soukromý a intimní vztah jenom se Mnou, kdy Mne upozorníš na všechny své životní záležitosti, a nebudeš vzývat žádné jiné prostředníky či bohy pod žádnými jinými jmény.

Počínaje tímto okamžikem nahrazuje První duchovní princip První přikázání. Přítomná formulace Prvního duchovního principu bude co do svého obsahu, významu a použití platná tak dlouho, pokud existuje zóna vymístění a všechna její pekla, pokud planeta Nula a lidský život jsou v postavení, v jakém jsou nyní. Jakmile budou zrušeny a negativního stavu již více nebude, pak se tento princip bude modifikovat nebo se nahradí.

„Nezhloubíš si žádný obraz.“ Tato slova obsahují v sobě význam nebezpečí separace zevních faktorů života od jejich vnitřního, duchovního zdroje. Navíc v sobě zahrnují ohavnost odvozování jakéhokoli významu života z přírodního či zevního stupně Stvoření, jaký je výsledkem, nikoliv příčinou, duchovních tvůrčích snah Stvořitele. Zhloubit sobě obraz znamená externalizovat, zpřírodnit a odbožštit něco, co má čistě duchovní, vnitřní a niternou význačnost. Zároveň to znamená zduchovňovat, zbožšťovat a zpředmětnit něco, co samo sebou a v sobě takový význam nemá v žádném aspektu svého jsoucna a bytí. To také znamená separaci jednoho aspektu Božství Stvořitele, jak se odráží v přírodním stupni, a prohlášení ho za skutečného Boha, jediného Boha při přehlédnutí faktu, že odraz toho aspektu je pouze zevní formou projevování, jaké není samo o sobě ani aspektem Boha a ani ne jediným ve jsoucnu a bytí. Taková separace a takové vymístění znamená dominanci negativního stavu a ustanovení jeho smrťáckého života.

V tomto případě „zhloubený obraz“ také znamená připisování lásky a dobra - těchto esenciálních hodnot pravého života - něčemu, co v sobě či samo sebou nemá ani jediné zrnko lásky a dobra, a tedy žádný opravdový život.

„Ani žádnou podobu čehokoliv, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.“ Zhotovit podobu čehokoliv znamená duplikování a náhradu pravého života mrtvým životem a skutečnou pravdu nepravdami a moudrost bláznovstvím.

„Udělat jakékoliv zpodobení čehokoliv nahoře na nebi“ znamená odmítnutí pravého zdroje života, pozitivního stavu a Stvořitele a jejich nahrazování padělky ve formě zkreslenin, falešností a zprzněností, které navenek vypadají jako originál, ale nemají v sobě ničeho z originálu.

„Co je dole na zemi“ označuje substituci pravé duchovní mentality a percepce reality falešnými, tak že vypadají jako skutečnost a skutečná mentalita, ale neobsahují nic z pravého života takové skutečnosti ani takové duchovní mentality. Jinými slovy, označují tato slova odstranění pravých substancí života a jejich náhradu zdánlivými, které mohou vzbuzovat zdání pravosti, ale ve skutečnosti jsou prázdnými a postrádají jakýkoliv podstatný význam a význačnost.

„Nebo ve vodách pod zemí“ znamená záměnu či substituci přírodních dober a přírodních pravd (množné číslo!) skutečnosti stvoření něčím, co nemá takové kvality a atributy, ale je jejich nejzevnější a venkovní manifestací a důsledkem. Nahradit původ či zdroj života jeho nejkrajnějšími deriváty a považovat tyto odvozeniny za pramen a původ života znamená postavit vše vzhůru nohama.

Takže nahradí-li se konglomerace těchto tří činitelů (nebe, země a vody a toho, s čím souvztaží) něčím, co je jejich odrazem, pak dochází k aktivaci a k mrtvému životu negativního stavu. Tím se ustanoví falešné nebe - čili všechna zla, která nahradí všechna dobra; falešná země - čili všechny nepravdy, které nahradí všechny pravdy; a nepravá voda - čili spojení a pseudomanželství všech zel a nepravd, to jest negativní stav, který nahradí pravé duchovní manželství dobra a pravdy, to jest, pozitivní stav. Jak je život pozitivního stavu věčným spojením či duchovním manželstvím lásky a moudrosti, dobra a pravdy a všech jiných duchovních principů, tak je i život negativního stavu svazkem či pseudomanželstvím zel a nepravd a všech jiných pseudoduchovních principů, vlastních přirozenosti negativního stavu.

Nicméně „nebe“, „země“ a „voda“ také souvztaží s nejniternější duchovní myslí (nebe), s vnitřní myslí čili duševností (země) a s vnější myslí (voda či moře). Odvozovat z nich jakékoliv božství je odvozováním odvozeniny z odvozeniny. Žádná z těchto myslí sebou a o sobě není bohem. Proto se z nich nemůže odvozovat nic, co by bylo hodno uctívání. Odrážení odrazu odrazu originálu a umístění zdroje života a božskosti do tohoto terciálního odrazu je v podstatě popřením pravého Stvořitele. Ale to také znamená v tomto spoluvýznamu záměnu pravé mysli a jejích tří aspektů falešnou myslí a jejími třemi falešnými aspekty, jaké se stávají náhražkami čivosti té mysli. Falešná mysl je obrazem a podobou pravé mysli, ale přece jen není originálem. Jak by se vám například líbilo mít originální malbu nahrazenou nějakou podprůměrnou bezcennou kopií a pak uctívat tuto kopii, jako by byla originálem ? Má to nějaký smysl ? Ale toto je přesně to, co aktivátoři negativního stavu udělali. Toto přikázání je varováním před tím, aby se tak nečinilo v přítomné ani v budoucí době.

„Nebudeš se jim klanět ani jim sloužit“ znamená, že jejich přijetí do vlastního života vytváří nutnost nést důsledky, následky a výsledky aktivace negativního stavu. Vytvářet takové obrazy a podoby je procesem aktivace negativního stavu. „Klanět se jim“ znamená nésti všechny důsledky, následky a výsledky negativního stavu. Toto přikázání varuje před takovými činy, protože přirozeností negativního stavu je vlastní odplata za jeho přijetí, tak jako je tu odměna za přijetí pozitivního stavu. Toto je zřejmé z následujících slov:

„Neboť já jsem Pán, tvůj Bůh, jsem žárlivý. Stíhám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří Mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kteří Mě milují a Má přikázání zachovávají.“

„Neboť já jsem Pán, tvůj Bůh, jsem žárlivý“ znamená existenci pouze jedné skutečnosti: duchovní skutečnosti a reality pozitivního stavu. Životem této skutečnosti je Stvořitel, jenž se zde nazývá Pán, tvůj Bůh. Slovo „žárlivý“ značí, že vše ostatní, co není odvozením či integrální částí této reality, nemá žádný smysl ani význam. Přijmout něco takové povahy, je podstatou aktivace negativního stavu, což je bolestné a škodlivé nejen pro jeho aktivátory a účastníky, ale pro veškeré Stvoření, to jest, pro pravou realitu pozitivního stavu. Současně to znamená, že každá alternativa - přijetí nebo odmítnutí pozitivního stavu - již samou povahou svého obsahu - produkuje všechny následky takových činů. Aktivátoři negativního stavu se zde nazývají „otcové“ a všichni, co se identifikují s životem negativního stavu, se nazývají „děti“.

„Stíhat jejich nepravost“ značí uvést v činnost následky falešné a zlé reality negativního stavu. „Do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří Mě nenávidí“ znamená tak dlouho, pokud negativní stav existuje a staví se proti pravé skutečnosti pozitivního stavu, jejímž životem je Stvořitel. Avšak toto slovo značí také proroctví, že negativní stav nebude mít dovoleno trvat do nekonečna, nýbrž jen „do třetího pokolení“ - všechny aspekty negativního stavu, a „do čtvrtého pokolení“ - jejich plné využití. „Třetí pokolení“ v této souvislosti značí úplné odhalení přirozenosti negativního stavu. „Čtvrté pokolení“ v této konotaci znamená v rámci jednoho časového cyklu. „Čtyři“ značí ukončení jednoho časového cyklu. Zde se neříká nic o pátém či šestém či nekonečném, jak je tomu v případě následků přijetí a identifikování se s pozitivním stavem, což je vylíčeno v následujících slovech.

„Ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří Mě milují a Má přikázání zachovávají.“ Zde jsou popsány následky a výsledky přijetí pozitivního stavu („kteří Mě milují“). „Prokazovat milosrdenství“ značí sdílet všechny atributy, charakteristiky a podmínky pozitivního stavu, jenž je ryzí láskou a moudrostí, jakožto i slastí a velkým potěšením. Jak vidíte, žádné ohraničení se zde neuvádí, jak dlouho toto sdílení a ta vzájemnost (prokazuji milosrdenství těm, kteří Mě milují) bude pokračovat. Je řečeno „tisícům“. To značí provždy, na věčnost. Je-li pozitivní stav, který je Přirozeností Pána, vašeho Boha, jedinou skutečností, pak musí ve svém trvání pokračovat navěky. Vše, co je Přirozeností Absolutního Boha, trvá navěky, neboť Bůh vždycky JEST. Proto nemůžete omezit jeho pokračování. Důsledky plného přijetí a identifikování se s pozitivním stavem zajišťují toto milosrdenství či sdílení a vzájemnost bez jakéhokoliv časového omezení. Toto není omezeno pouze jedním časovým cyklem, jak je tomu v případě negativního stavu, nýbrž to platí pro všechny cykly času od věčnosti do věčnosti. „Prokazovat milosrdenství“, také značí vzít v úvahu relativnost těch, co jsou členy pozitivního stavu, a udělovat jim z Absolutní Přirozenosti Pána, jejich Boha jen tolik, kolik každý člen pozitivního stavu může v každém daném okamžiku pojmout do svého jsoucna a bytí a ve shodě se zákonem duchovní progrese.

„Zachovávat Má přikázání“ znamená ztotožnit se se všemi duchovními principy pozitivního stavu. Milovat Mě značí přijmout svého Stvořitele jako jediný zdroj života a opětovat Jeho/Její Lásku.

Nyní se v souvislosti se současnou pozicí Nového zjevení nahrazuje toto přikázání následujícím:

Je pouze jedna skutečnost v jsoucnu a bytí – skutečnost pozitivního stavu. Pozitivní stav je Absolutní přirozeností Pána Ježíše Krista - tvého Boha, kdož neustále vyzařuje tento stav do Svého Stvoření. Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh, jsa absolutní, ačkoliv je vždy přítomen ve Svém stvoření, přesahuje vždy Své Stvoření ve všech ohledech a je víc než samotný pozitivní stav. Proto nic povahy pozitivní nemůže být odvozeno ze žádné části stvoření, v žádné jeho formě, v žádném aspektu, ze žádné úrovně, žádného stupně; nýbrž pouze z Pána Ježíše Krista, který je víc než všechny ty části dohromady. Dopouštět se takového odvozování z jakékoliv části samého stvoření je škodlivé a zraňující pro každého, kdo přijme tuto derivaci a ztotožní se s ní. Neseš následky takové separace a substituce, jakožto neseš i pozitivní následky jako výsledek tvého poznání, přijetí a tvé identifikace skutečnosti, že jediným zdrojem pozitivního stavu a veškerého života je Pán Ježíš Kristus, který převyšuje všechny a všechno včetně Svého Stvoření.

Máš uctívat přímo pouze Pána Ježíše Krista a vyhýbat se ohavnosti uctívání produktů Jeho/Jejích tvůrčích snah. Výtvory takových snah se nikdy nemohou zaměnit za jejich Výrobce. Neboť já, Pán Ježíš Kristus, JSEM absolutně spravedlivý a milující Bůh, který ohraničuje existenci negativního stavu těch, kdo si učinili takové výtvory zdrojem svých životů, jenom na jeden časový cyklus, ale který poskytuje a dává všemožnou slast a radost Své Přirozenosti a pozitivního stavu navěky těm, kdo opětují Moji lásku a žijí v souladu s Mými duchovními principy.

Druhý duchovní princip bude platit pro všechny časové cykly. Počínaje tímto momentem nahrazuje se jím Druhé přikázání.

„Nevezmeš jméno Pána, svého Boha, nadarmo“, znamená užívat všechny duchovní principy, vlastní Jeho/Její Přirozenosti (Jméno) pro jiné než duchovní důvody. Činit něco nadarmo, značí dělat to se špatnými úmysly, pro nepravé důvody a s nevhodnou motivací. To také znamená konat něco ne v zájmu samotného principu, ne kvůli Pánu Bohu tvému, nýbrž pro nějaké jiné, nízké a sobecké důvody. Činit tohle pro tyto protivné důvody, užívat duchovních principů za účelem manipulování, užití, zneužití a využití jiných, užívat jména Božího pro ubližování a poškozování kohokoliv i čehokoliv - značí brát jméno Pána Boha svého nadarmo. Takový čin má za následek odplatu, jaká je vlastní povaze každého typu využívání a zneužívání. Toto je zřejmé z druhé části Třetího přikázání, jež uvádí: „Neboť Pán nenechá bez pomsty toho, kdož by bral Jeho jméno nadarmo. Musí se nést následky za takové využití a zneužití.“

Všechny duchovní principy byly formulovány a darovány každému za určitým účelem - aby se použily produktivně, konstruktivně, tvořivě a ku prospěchu všech, kvůli Pánu Ježíši Kristu a v zájmu samotných principů - neboť je to správná věc a činit tak je správné. Užívat je za jakýmikoliv jinými účely značí brát jméno Pána Boha svého nadarmo a přivolávat na sebe nutnou odplatu. V takovém případě jeden se stává vinným z podvodu a zpronevěry bohatství, jímž byl nadělen svým Pánem Bohem: Pokud jedinec nepřestane takto konat a neprojeví lítost tím, že požádá Mistra toho bohatství o milost a za odpuštění, pak si sám způsobí všemožnou škodu a svízel, stávaje se otrokem negativního stavu, což jej vyloučí ze členství pozitivního stavu.

V souvislosti se současnou pozicí Nového zjevení toto přikázání znamená využívání a zneužívání duchovních principů Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista pro ospravedlňování a odůvodňování vlastních tužeb, přání, chtění, postojů a chování, které neodpovídají obsahu a významu samotných principů. To také značí užívat jména Pána Ježíše Krista v souvislosti jiné než ve významu Jeho/Její Nové přirozenosti jako jediného Jednoho Boha Nerozdílného. Užívat tohoto Jména v souvislosti jiné než s touto Novou přirozeností, značí od této chvíle brát Jeho Jméno nadarmo. Ten, kdo to činí, vylučuje se ze členství pozitivního stavu. Jednou vyloučen, pak musí nést následky toho vyloučení. V tomto ohledu nahradil Třetí přikázání následující Třetí duchovní princip:

Jméno Boha je Pán Ježíš Kristus. Užívat tohoto Jména Božího v jakémkoliv jiném významu či užívat je jako prostředku pro manipulaci, užití, využití či zneužití jiných nebo užívat je s nízkou, neduchovní motivací a úmysly znamená vyloučit se ze členství v pozitivním stavu. Následkem takového vyloučení je ochuzení o vše, co je vlastní povaze pozitivního stavu.

Třetí duchovní princip bude platný do konce tohoto časového cyklu. Až se tento časový cyklus skončí, bude tento princip modifikován, přeformuluje se nebo nahradí. Počínaje tímto momentem zaměňuje se jím Třetí přikázání.

„Pamatuj na den spočinutí, abys ho světil.“ Pamatovat na den spočinutí, znamená v této souvislosti být si vždy vědom svého opravdového a ryzího původu. Je třeba mít neustále na mysli, že původ pravého života je v Absolutním prameni života – Pánu Ježíši Kristu, který se v době, kdy toto přikázání bylo dáno, nazýval Pánem, vaším Bohem. Mít toto na mysli, uznat to a přijmout jako nediskutabilní fakt, jako axiom, značí, světit jej.

Jinou konotací slova „den spočinutí“ je stav nejzazšího dostižení, stav dokonalosti a stav nejhlubší niternosti. V tomto stavu se koná vše z nejhlubší niternosti a vše se podřizuje Nejniternější duchovní mysli, kde je přítomnost Pána - vašeho Boha. Být v přítomnosti Pána - vašeho Boha znamená být v naprostém míru, utišení, jasu a klidu. Ze žádných jiných ohledů není dovoleno toto rozpoložení rušit.

Vždy, když se nacházíte ve stavu niternosti, to jest, v přítomnosti Pána, vašeho Boha, jste ve spojení se zdrojem svého života - se Stvořitelem. To spojení je základem, na němž se vše ostatní buduje a z něhož se vše ostatní odvozuje. Proto je to stav co nejvíce svatý a nejžádoucnější.

Třetí konotace slova „den spočinutí“ je praktického rázu. Radí se, aby se věnovala nějaká část denní doby pravidelnému procesu putování do nitra za účelem tak životně a osudové závažné věci, jako je komunikování s vlastním Stvořitelem a Tvůrcem.

„Šest dní budeš pracovat a dělat všechno své dílo“ znamená že jsi zodpovědný a složíš účty za svůj život, který ti byl svěřen Pánem, tvým Bohem, a že si máš opatřit všechny nutné prostředky k tomu, aby ten život dobře fungoval, byl užitečný, vyhovující a uspokojivý. „Šest dní“ značí zde většinu času ale ne vždycky. Číslo „šest“ v této souvislosti značí ne veškerý čas a „dny“ značí téměř pořád. Pečování o vlastní denní život vyžaduje vaši pozornost většinu času.

V jiné konotaci značí „šest dní“ šest kroků duchovní transformace z negativního stavu do stavu pozitivního, vrcholících sedmým dnem, který je stavem završení a inkorporování do pozitivního stavu a odpočinutí od negativního stavu. Jakmile jste ve stavu pozitivním, to jest v sedmém dnu, nebude se déle podléhat bídě, utrpení, zmatenosti, roztržitosti, nepokoji, násilí a nejistotě negativního stavu. Když se jednou přijde do pozitivního stavu, to jest do sedmého dne - sabatu, žádný aspekt mysli a individuality nebude podléhat nepříznivým vlivům přirozenosti negativního stavu. To je to, co se míní v následujících slovech Čtvrtého přikázání: „Šest dní budeš pracovat a dělat všechno své dílo. Ale sedmý den je den spočinutí Pána, tvého Boha. V něm nebudete dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn ani tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvé dobytče ani tobě cizinec, který je v tvých branách.“

Těmito slovy (syn, dcera atd.) jsou popsány rozličné aspekty jednotlivcovy mysli, od nejniternější duchovní mysli (slovem ty) do nejzevnějších a venkovních aspektů vědomé mysli, věnující se sledování a vědomému vnímání vlastního fyzického prostředí (slova tobě cizinec, který je v tvých branách). Jakmile je ukončen proces duchovní transformace a sedmý den čili den spočinutí - pravý duchovní a nebeský stav - je ustanoven, žádný z aspektů veškeré mysli nebude déle moci podléhat něčemu, co je vlastní přirozenosti negativního stavu. Toť pravý význam tohoto Přikázání.

„Neboť v šesti dnech učinil Pán nebe a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne spočinul...“ Zde je vylíčen proces úplné duchovní transformace sentientní mysli, chycené do pasti negativního stavu, a jak se osvobodily nejprve duchovní mysl (nebe), pak vnitřní mysl (země), potom zevní mysl (moře) a všechny jejich rozmanité, všeobsáhlé aspekty (a všechno, co je v nich) z otroctví negativního stavu a jejich obrácení do stavu pozitivního. A protože nikdo jiný než Pán - váš Bůh vás nemůže vysvobodit ze smrťáckého života negativního stavu, je to pouze Pán, kdo je Tvůrcem a Osvoboditelem pozitivního stavu ve všech aspektech vaší mysli a vašeho života. To, že „spočinul sedmého dne“, značí, že dílo této transformace bylo úspěšně dokončeno a jeho výsledky trvale zajištěny.

„Proto požehnal Pán den spočinutí a posvětil jej“ znamená, že výsledky duchovní transformace jsou nebeským stavem, jaký převyšuje všechny jiné stavy. Takový stav se má nadělit každému, kdo završí tento proces se všemi důsledky pozitivního stavu nebes, protože v tomto stavu je věčná přítomnost Pána, vašeho Boha (posvětil jej).

Ve spoluvýznamu současné dávky Nového zjevení toto přikázání znamená, že konečným výsledkem každé duchovní transformace je plné přijetí Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista do vlastního života. Toto přijetí tvoří „den spočinutí“, který nakonec přivede k úplnému spočinutí od jakýchkoli vlivů a aspektů mrtvého života negativního stavu (po vašem odchodu z negativního stavu). To rovněž prorocky naznačuje, že Pán, váš Bůh, nespočinul, dokud neinkorporoval a nevpojil fúzí do Své Přirozenosti lidské fyzické tělo - maso a nestal se Pánem Ježíšem Kristem. To Mu/Ji nyní dovoluje zahajovat proces duchovní transformace u všech, kdo jsou v pasti negativního stavu kdekoliv, na místě, kde se správě nacházejí, požádají-li o to, a vyvést je z práce jejich šesti dnů do sedmého dne pokoje, radosti a štěstí pozitivního stavu - do sabatu a do stavu nejhlubší niternosti.

Pamatuj na pravý zdroj svého života a na všechny duchovní principy, vštípené do tvé Nejniternější duchovní mysli. Udržuj život v rovnováze takovým způsobem, aby se věnovala péče stejně náležitě všem aspektům, úrovním, stupňům a sférám tvého každodenního života a žití. Jsi zodpovědný a vydáš počet za svůj vlastní život a jenom za něj před jeho Absolutním původcem - Pánem Ježíšem Kristem. Je nutno, abys věnoval něco ze své denní doby putování do nitra, při zahrnutí všech aspektů své mysli do tohoto procesu - od Nejniternější duchovní mysli až k nejzevnější vědomé mysli - a v tom stavu komunikoval a byl ve společenství s Pánem Ježíšem Kristem, Bohem svým, vždy přítomným v tom stavu. Máš uznat ten fakt, že tvá duchovní transformace z kondice mrtvého života negativního stavu do rozpoložení pravého života stavu pozitivního a to, že se staneš mužem/ženou nebes, se může uskutečnit, zpřítomnit a stát realitou jenom díky osobním snahám Pána Ježíše Krista, tvého Boha. Završení tvé duchovní transformace a posléze to, že se stane, mužem/ženou nebes, je požehnáno a posvěceno Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem.

Od této chvíle tento Čtvrtý duchovní princip nahrazuje Čtvrté přikázání.

Platnost většiny obsahu Čtvrtého duchovního principu - s nějakými budoucími modifikacemi - po skončení tohoto časového cyklu - potrvá i ve všech časových cyklech. Poslední dávka tohoto principu bude znovu formulována a možná zaměněna na konci tohoto časového cyklu.

„Cti svého otce i matku, aby tvé dny mohly být dlouho na zemi, kterou ti dává Pán, tvůj Bůh.“

Ctít svého otce i matku značí přiznat a přijmout jako fakt, že každý je vytvořen ze dvou elementů použitých Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem: Z mužského vytvářejícího elementu („otec“) a ze ženského vytvářejícího prvku („matka“). To také značí, že esencí života každého je dobrota a láska („matka“) a substancí jeho života je pravda a moudrost („otec“). Jsou sjednoceny v Nejniternější duchovní mysli a jsou klíčem, kterým se otevírá vchod do pozitivního stavu. Pozitivní stav je duchovním manželstvím femininního a maskulinního principu, lásky a moudrosti, dobra a pravdy a pozitivních činů a víry. Ctít je, to jest přijmout je jako integrální část vlastního života, zajišťuje, aby tvé dny mohly být dlouho na zemi, kterou ti dává Pán, Bůh tvůj.

„Tvé dny mohly být dlouho“ značí provždy, na věčnost. Termín „dlouho“, když se aplikuje na pozitivní stav, znamená navždycky, navěky. „Na zemi“ značí pozitivní stav na nebesích. Pokud si pamatujete, měly děti Izraele zdědit zemi kananejskou. Duchovní korespondencí „země Kannaan“ je pozitivní stav nebes. „Kterou ti dává Pán, tvůj Bůh“ znamená, že je to Jeho/Její pozitivní stav a že jej dává jako dědictví každému, kdo se nachází ve stavu duchovního manželství, jak bylo shora popsáno.

V konotaci přítomné porce Nového zjevení toto přikázání znamená, že se má ctít Nová přirozenost Pána Ježíše Krista, v níž jsou taky inkorporovány všechny elementy světského otce (Josefa) a světské matky (Marie), jako jediný Zdroj pravého mateřství a otcovství a Absolutního sjednocení a duchovního manželství všech elementů jsoucna a bytí, včetně prvků, vzatých ze zóny vymístění a planety Nula (po jejich vyčištění od všech zel a nepravd a po jejich zbožštění). Ctít tento fakt zajišťuje, že se jedinec stane navěky dědicem daru Pána Ježíše Krista, Boha svého - věčného života v pozitivním stavu.

5. PÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Miluj, respektuj a cti Pána Ježíše Krista, svého Boha, v Jeho/Její Nové přirozenosti, jako svého jediného pravého Otce a Matku, kdož je Absolutním sjednocením a Spojením všech elementů jsoucna a bytí a jsoucna a bytí. Přiznej, miluj, respektuj a přijmi svou pravou přirozenost, která se odvozuje z duchovního manželství všech principů ženství a všech principů mužství, lásky a moudrosti, dobra a pravdy, jakožto i pozitivních skutků a víry, včleněných do tebe Pánem Ježíšem Kristem, Bohem tvým, abys se mohl stát věčným dědicem a vlastníkem pozitivního stavu nebes, který ti Pán Ježíš Kristus tvůj Bůh dává svobodně a jednoznačně navždy, na věčnost.

Počínaje touto chvílí zaměňuje Pátý duchovní princip Páté přikázání. Bude platit pro všechny časové cykly.

„Nebudeš vraždit !“ Toto přikázání poukazuje na to, že každému byl dán dar života svobodně. Ať činíte cokoliv nebo ať jiní dělají co libo, tím, že je to jejich život, ne váš, nemáte právo porušit ten život nijakým způsobem ani za žádnou cenu. V daru života, ve schopnosti každého být svoboden, činit výběry a měnit se, je přítomnost Pána, vašeho Boha. Dopouštíte-li se násilí proti tomu životu, znásilňujete tu přítomnost (vraždíte ji).

Jinou konotací výrazu „nebudeš vraždit“ je zničení jakékoliv duchovní uvědomělosti v sobě a v jiných. Popírat, že Bůh existuje, že duchovní principy jsou pravými regulátory všech aspektů jakéhokoli druhu života, a přesvědčovat jiné o této falešnosti, znamená duchovně vraždit sama sebe i jiné. Toto je nejhorší typ vraždy. Ve spoluvýznamu této porce Nového zjevení zavraždit někoho znamená přesvědčovat sama sebe i jiné - po té, co se uznalo, že Pán Ježíš Kristus ve Své Nové přirozenosti je Jediným Pánem, vaším Bohem Nejvyšším - že tomu tak není a pak odvrhnout a popřít všechny duchovní principy Nového zjevení a Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Dopustit se tohoto značí duchovně vraždit sebe i jiné. Takováto vražda je horší než jakákoliv jiná. Bylo by pro takovou osobu lepší, kdyby nikdy nebyla původně přijala předpisy Nového zjevení.

Z pozice této porce Nového zjevení je formulace Šestého duchovního principu následující:

6. ŠESTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Budeš respektovat život a volby každého jedince bez ohledu na to, jaké výběry to jsou. Máš se vyhnout tomu, abys úmyslně a záměrně škodil, ubližoval či používal násilí vzhledem ke komukoliv, sobě či Pánu Ježíši Kristu, tvému Bohu.

Tento Šestý duchovní princip nahrazuje Šesté přikázání. Má platnost pro všechny časové cykly.

„Nedopustíš se cizoložství !“ Toto přikázání má v zásadě tři konotace. Jedna se vztahuje na Boha. Uctívat jakéhokoliv jiného boha či bohy či osoby či věci raději než Jediného Boha - Stvořitele ustanovuje duchovní cizoložství. Jste-li prodloužením a procesem svého Stvořitele, pak považovat někoho jiného za vlastního Stvořitele je cizoložné; to je vpravdě nevěrou. V tomto ohledu je Stvořitel pojímán jako manžel Svého Stvoření (všech sentientních entit) a Stvoření (všechny sentientní entity) jako Jeho manželka. Proto, považuje-li tato manželka svého milence za někoho jiného, než za svého pravého a zákonného manžela, pak je vinna cizoložstvím.

Jiná konotace se vztahuje k jedincově vlastní přirozenosti. Je jedinečným nositelem jedinečného aspektu života. Je integrálně spojen či je v manželství s tím aspektem. Toužit po jiném, chtít jej a spojit se s jiným aspektem, jaký nemá nic společného s vlastní přirozeností, a proto do ní nepatří, je spáchat cizoložství či být cizoložným. Jedinec se stává nevěrným své vlastní přirozenosti, s níž je ve věčném manželství. Každý je vždy svou vlastní přirozeností. To se nikdy nemůže změnit. Vždyť jeho jedinečná přirozenost je určena jedinečným aspektem života ze Stvořitele. Jedinec je Jeho/Jejím prodloužením a procesem. Povahou tohoto aspektu je, že tím, že jeho zdroj je absolutní, se nikdy nemůže vyčerpat. Takže jsi s ním navěky manželsky spojen. Toužit po rozdílné přirozenosti nebo chtít ji opustit či potlačit neboli zatlačit a na místo toho hrát nebo vzít na sebe odlišnou roli či přirozenost či totožnost, znamená spáchat cizoložství proti své vlastní přirozenosti.

Třetí spoluoznačení tohoto pojmu se vztahuje na styk s jinými lidmi, zvláště pak s osobami opačného pohlaví. Jakýkoliv styk s kýmkoliv za jiným účelem, než pro vzájemné dobrodiní, sdílení, vzájemnou výměnu, reciprocitu, radost, útěšnost a dobro pro všechny je cizoložný. Toto je zvláště pravda, je-li takový styk z nízkých, sobeckých důvodů, s nekalými záměry a motivy, bez jakéhokoli ohledu a respektu pro potřeby a přirozenost jiných osob. V tomto případě se porušují všechny duchovní principy vztahovosti. Takové porušení vytváří samo sebou pravý cizoložný vztah.

Toto pojímání je platné také v konotaci této porce Nového zjevení s jednou modifikací: Tato modifikace se týká Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista. Jak si pamatujete z kapitoly druhé této knihy, bylo tam uvedeno, že každý, kdo bude dále pokračovat s uctíváním jiného Boha, pod jiným jménem než jménem Pána Ježíše Krista v Jeho/Její Nové přirozenosti, a kdo odmítne a popře principy Nového zjevení a namísto toho bude dál lpět na starém a tradičním modu uctívání Boha, páše duchovní cizoložství.

7. SEDMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Máš uctívat pouze Pána Ježíše Krista - svého Boha v Jeho/Její pravé Nové přirozenosti. Máš být navěky věrný a loajální Jeho/Její Přirozenosti i své vlastní přirozenosti. Máš mít vztah se všemi jinými jedinci jenom z pozice své vlastní jedinečné přirozenosti a jen s pozitivním a dobrým úmyslem a s dobrou motivací, jakožto i pro správné důvody, kvůli všem duchovním principům takových vztahů.

Tento Sedmý duchovní princip nahrazuje Sedmé přikázání. Obsah tohoto principu bude platit pro všechny časové cykly.

„Nebudeš krást !“ Toto Přikázání má dvě konotace. Jedna se vztahuje k duchovnímu principu, podle něhož vše v jsoucnu a bytí patří Pánu Bohu tvému, nyní Pánu Ježíši Kristu, tvému Bohu. Prohlašovat, že tomu tak není, a trvat na tom, že vše, co máš, je tvoje, znamená krást to právoplatnému majiteli. Veškeré Stvoření patří Stvořiteli. On/ona je oprávněný majitel Stvoření. Proto činit si nárok na cokoliv ve Stvoření jako na své vlastnictví, přivlastňovat si to bez dovolení Stvořitele a bez uznání jeho pravého Zdroje a Vlastníka znamená být zlodějem a loupežníkem.

Jiná konotace se týká faktu, že každý jedinec má právo vlastnit svou vlastní individualitu a všechny k ní připojené statky a ingredience ve všech jejich aspektech, včetně aspektů fyzických a přírodních. Že toto vlastnictví bylo jedinci přiděleno Stvořitelem. Násilně si přivlastňovat něco, co patří jiným, v každém ohledu, jakýmikoli prostředky a způsoby - znamená být zlodějem a lupičem. To také znamená být v negativním stavu.

V konotaci této porce Nového zjevení shora uvedená definice zůstává platná s jedním důležitým dodatkem, že každý, kdo popírá Novou přirozenost Pána Ježíše Krista i to, že pouze on/ona je jediným Bohem Nerozdílným, je zloděj a lupič vůči tomuto faktu. Jelikož není jiného Boha ve jsoucnu a bytí, vše ve Stvoření stejně jako v zóně vymístění i na planetě Nula patří Pánu Ježíši Kristu. On/Ona je teď - po nabytí Nové přirozenosti - jediným pravým majitelem všeho ve jsoucnu a bytí, včetně veškeré zóny vymístění i planety Nula. Každý, kdo si nárokuje vlastnictví jakékoliv z těchto oblastí, jakýchkoliv stavů, kondicí, procesů a čehokoliv, co tam máte, krade Pánu Ježíši Kristu, stávaje se tak zlodějem a lupičem.

8. OSMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Máš uznat a přijmout fakt, že Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je jediným oprávněným majitelem všech a všeho ve jsoucnu a bytí bez výjimek a výhrad. Máš respektovat své vlastní právo a svoji výsadu být majitelem vlastní individuality, jakož i právo jiných jedinců vlastnit své individuality a vše, co k nim náleží v jakémkoliv smyslu a jejich aspektu, aniž by sis kdy přivlastnil, co ti nepatří a co není součástí tvého vlastního majetku.

Opět: Tento Osmý duchovní princip nahrazuje Osmé přikázání, jsa platný pro všechny časové cykly.

„Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví !“ Toto přikázání má také dvě konotace. Jedna se vztahuje na Pána, Boha vašeho. Označuje to, že nikdy nemáte myslet, cítit nebo říkat cokoli o Bohu, co není pravdou a co není integrálním stavem Jeho/Její Přirozenosti. Tak, na příklad, tvrdit, že Bůh osobně trestá lidi nebo je zatracuje do pekel atd., znamená vydávat křivé svědectví proti Bohu. Jelikož je Absolutním pánem a Vládcem nade vším, je i vaším nejzazším bližním. Svědčit o Jeho/Její Přirozenosti způsobem neslučitelným s tou Přirozeností nebo připisovat Bohu skutky, chování, postoje, charakteristiky či rysy, jaké nejsou z Jeho/Její Přirozenosti a které On/Ona není s to činit, je vydávání křivého svědectví proti vašemu bližnímu číslo Jedna.

Druhá spoluvýznačnost tohoto přikázání se vztahuje k vlastní přirozenosti a k tomu, jak se vnímá přirozenost jiných. V této konotaci je vlastní přirozenost také bližním, jak je i každá jiná sentientní entita bližním. Myslet, cítit, říkat či prohlašovat o sobě a také o jiných něco, co není tak či co není podle přirozenosti vlastní i jiných; neboli připisovat sobě nebo ostatním skutky, city, pocity, myšlenky, úmysly, chování a postoje, jaké nikdy ani nevstoupily jemu či někomu druhému na mysl, je vydávání křivého svědectví proti sobě i jiným.

V konotaci této dávky Nového zjevení je obsah tohoto přikázání plně platný s jedním důležitým dodatkem, že prohlašovat, myslet, cítit či říkat, že Pán Ježíš Kristus není jedině Jedním Bohem Nerozdílným a že do úplnosti Své Přirozenosti nezhybridizoval, nevpojil a nezahrnul Své tělo - maso nebo že není jediným Spasitelem, Mistrem a Vládcem všech a všeho včetně zóny vymístění a planety Nula, je vydávat křivé svědectví proti Němu/Ní jako vašemu nejzazšímu bližnímu. Proto, v tomto ohledu, je formulace Devátého duchovního principu následující:

9. DEVÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Máš myslet, cítit, říkat a prohlašovat o Pánu Ježíši Kristu Bohu svém, jakož i o jiných a o sobě jen to, co je pravdivé, správné a náležité, aniž bys co k tomu dodával, to překrucoval, znetvořoval a falšoval či aniž bys popíral cokoliv, co k tomu patří. Všichni jsou tví bližní, avšak Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je tvým nejzazším bližním.

Počínaje tímto okamžikem Devátý princip nahrazuje Deváté přikázání. Jeho platnost bude zachována po všechny časové cykly s patřičným periodickým přehodnocením, zvláště před začátkem každého nového časového cyklu.

„Nebudeš dychtit po domě bližního svého, nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“ Jedna konotace se týká Stvořitele jako Absolutního bližního. Jiná se vztahuje na každého jedince. Podle první souznačnosti se nemá nikdy žádat, chtít či nevýslovně toužit být Bohem, mít Jeho/Její moc (dům bližního); mít Jeho/Její Přirozenost a Jeho/Její Mysl (žena bližního); Jeho/Její Absolutní atributy (otroci a otrokyně); Jeho/Její Absolutní sílu (býk); Jeho/Její Absolutní determinaci (osel) či jakékoliv jiné rysy, kondice, stavy či cokoliv, co má čistě Božskou přirozenost. V tomto ohledu naznačuje toto přikázání, že nikdy nemůžeš být Bohem, nejsi Bůh, neboť jsa stvořen, nemůžeš být nikdy absolutní, nýbrž jen relativní vůči tomu absolutnímu.

Z tohoto významu se odvozuje druhá konotace tohoto přikázání: Má se uznat a přijmout fakt, že nikdo není Bohem ani nikdy nemožno dosáhnout Absolutní úrovně Boha, protože Bůh vždy bude přesahovat jakoukoliv úroveň, kondici, jakýkoliv stav či cokoliv, co možno dosáhnout. Proto má být každý povděčný, vděčně a spokojeně oceňovat, čím kdo je a co má, přijímaje vlastní přirozenost a všechny statky, které jsou k ní připojeny v jakékoliv formě i kondici, přijímaje ohraničenost své relativní přirozenosti, aniž by kdy záviděl přirozenost jiných jedinců a jejich statky, aniž by chtěl mít, co jiní mají, nebo chtěl být tím, čím a kým jsou.

Ze stanoviska této porce Nového zjevení zůstává obsah tohoto přikázání plně platný a aplikovatelný v přítomné době s jedním důležitým dodatkem: Nebude se vášnivě přát, žádat a toužit být Absolutní inkorporací a Integrací všech elementů Stvoření, zóny vymístění a planety Nula, jako je Pán Ježíš Kristus.

Jiný aspekt tohoto přikázání nabádá vyhnout se tomu, aby se všechny snahy vlastního života věnovaly na intenzivní přání a vášnivé požadování věcí a statků, jaké mají jiní lidé, za účelem soutěžení a předhánění se v tom, jak ukázat stejné, ba ještě lepší věci. Takový druh postoje okrádá o všechny důležité životní energie. Tyto energie, které byly dány každému Pánem Ježíšem Kristem, se mají věnovat na vyvíjení a uskutečnění vlastních zdrojů na všech úrovních vlastní mysli, a ne na mrhání pro tak bláhová toužení. Mrháte-li své energie tímto způsobem, pak se uvedete do postavení zlého a lenivého služebníka, uvrženého do tmy zevnější, jak bylo vylíčeno v podobenství Ježíše Krista o talentech (což bylo dříve popsáno). Z tohoto pojetí vyplývá formulace Desátého duchovního principu, jenž zní takto:

10. DESÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

Máš uznat a přijmout ve vší pokoře a poníženosti a skromnosti fakt, že nejsi Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem, kdo je absolutní a jediný, kdo absolutně JEST. Nikdy nemůžeš byt Bohem či mít moc Pána Ježíše Krista, svého Boha. Máš být povděčen za to, přijímat to, cenit si toho a být spokojen s tím, co a kdo jsi a jak mnoho či málo čeho máš. Máš respektovat se vší láskou a moudrostí jedinečná individua a potřeby všech jiných, kteří mají rozdílnou přirozenost, rozdílná pověření, odlišnou roli a odlišný osud a podle toho vlastní jim rozličné dary, talenty, schopnosti, nástroje a statky než jsou tvé vlastní; aniž by sis kdy přál, toužil a chtěl to, co jim právem náleží. Než abys soutěžil se všemi ve snaze být tím, čím jsou oni, nebo měl, co oni mají, či utrácel svou energii na shromažďování všemožných statků, máš spolupracovat s jinými, podporovat je, být jim nápomocen, jak je třeba, kdy je třeba a je-li vůbec třeba. A máš být takovým v zájmu principu, aniž bys očekával něco na oplátku.

Nuže tento Desátý duchovní princip nahrazuje Desáté přikázání. S budoucími modifikacemi bude platit pro všechny časové cykly. Otázka budoucí modifikace, změny, redefinování a záměny jakéhokoliv z těchto desíti duchovních principů se vztahuje na dobu, kdy negativní stav již nebude mít žádný význam, protože jej více nebude. V té době se potřeba revize stane zřejmou.

Jelikož Desatero přikázání, jež obsahovalo hluboký duchovní vnitřní význam, bylo nahrazeno Desaterem duchovních principů, existují některá důležitá a závažná tajemství těchto nových principů. Tato se budou formulovat v příští kapitole. Na závěr této kapitoly byl bys, Petře, tak hodný a shrnul Desatero duchovních principů v jednu ucelenou souslednost tak, aby případný čtenář viděl lépe, oč jde ? Díky.

Já jsem Pán Ježíš Kristus, tvůj Bůh v povšechnosti Lidského Božství i Božského lidství, kdo je tvůj Spasitel z negativního stavu a všech jeho zel a nepravd a kdo je jedině Tím majícím absolutní schopnost tě vyvést ze zóny vymístění, z planety Nula a ze stavu otroctví do podmínek pozitivního stavu svobody, nezávislosti, lásky a moudrosti. Budeš mít osobní, soukromý a intimní vztah jenom se Mnou, kdy Mne upozorníš na všechny své životní záležitosti, a nebudeš vzývat žádné jiné prostředníky či bohy pod žádnými jinými jmény.

Je pouze jedna skutečnost v jsoucnu a bytí - skutečnost pozitivního stavu. Pozitivní stav je Absolutní přirozeností Pána Ježíše Krista - tvého Boha, kdož neustále vyzařuje tento stav do Svého stvoření. Pan Ježíš Kristus - tvůj Bůh, jsa absolutní, ačkoliv je vždy přítomen ve Svém stvoření, přesahuje však Své stvoření ve všech ohledech a je víc než samotný pozitivní stav. Proto nic povahy pozitivní nemůže být odvozeno ze žádné části stvoření, v žádné jeho formě, v žádném aspektu, ze žádné úrovně, žádného stupně, nýbrž pouze z Pána Ježíše Krista, který je víc než všechny ty části dohromady. Dopouštět se takového odvozování z jakékoliv části samého Stvoření je škodlivé a zraňující pro každého, kdo přijme tuto derivaci a ztotožní se s ní. Neseš následky takové separace a substituce, jakožto neseš i pozitivní následky jako výsledek svého poznání, přijetí a tvé identifikace skutečnosti, že jediným zdrojem pozitivního stavu a veškerého života je Pán Ježíš Kristus, který převyšuje všechny a všechno včetně Svého stvoření.

Jméno Boha je Pán Ježíš Kristus. Užívat tohoto Jména Božího v jakémkoliv jiném významu či užívat je jako prostředku pro manipulaci, užití, využití či zneužití jiných nebo užívat je s nízkou, neduchovní motivací a úmysly, znamená vyloučit se ze členství pozitivního stavu. Následkem takového vyloučení je ochuzení o vše, co je vlastní povaze pozitivního stavu.

Pamatuj na pravý zdroj svého života a na všechny duchovní principy, vštípené do tvé Nejniternější duchovní mysli. Udržuj život v rovnováze takovým způsobem, aby se věnovala péče stejně náležitě všem aspektům, úrovním, stupňům a sférám tvého každodenního života a žití. Jsi zodpovědný a vydáš počet za svůj vlastní život a jenom za něj před jeho Absolutním původcem - Pánem Ježíšem Kristem. Je nutno, abys věnoval něco ze své denní doby putování do nitra, při zahrnutí všech aspektů své mysli do toho procesu - od Nejniternější duchovní mysli až k nejzevnější vědomé mysli - a v tom stavu komunikoval a byl ve společenství s Pánem Ježíšem Kristem, Bohem svým, vždy přítomným v tom stavu. Máš uznat ten fakt, že tvá duchovní transformace z kondice mrtvého života negativního stavu do rozpoložení pravého života stavu pozitivního a to, že se staneš mužem/ženou nebes, se může uskutečnit, zpřítomnit a stát realitou jenom díky osobním snahám Pána Ježíše Krista, tvého Boha. Završení tvé duchovní transformace a posléze to, že se staneš mužem/ženou nebes, je požehnáno a posvěceno Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem.

Miluj, respektuj a cti Pána Ježíše Krista - svého Boha, v Jeho/Její Nové přirozenosti, jako svého jediného pravého Otce a Matku, kdož je Absolutním sjednocením a Spojením všech elementů jsoucna a bytí a jsoucna a bytí. Přiznej, miluj, respektuj a přijmi svou pravou přirozenost, která se odvozuje z duchovního manželství všech principů ženství a všech principů mužství, lásky a moudrosti, dobra a pravdy, jakožto i pozitivních skutků a víry, včleněných do tebe Pánem Ježíšem Kristem, Bohem tvým, aby ses mohl stát věčným dědicem a vlastníkem pozitivního stavu nebes, který ti Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh, dává svobodně a jednoznačně navždy, na věčnost.

Máš uctívat pouze Pána Ježíše Krista - svého Boha v Jeho/Její pravé Nové přirozenosti. Máš být navěky věrný a loajální Jeho/Její přirozenosti i své vlastní přirozenosti. Máš mít vztah se všemi jinými jedinci jenom z pozice své vlastní jedinečné přirozenosti a jen s pozitivním a dobrým úmyslem a s dobrou motivací, jakožto i pro správné důvody, kvůli všem duchovním principům takových vztahů.

Máš uznat a přijmout fakt, že Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je jediným oprávněným majitelem všech a všeho ve jsoucnu a bytí bez výjimek a výhrad. Máš respektovat své vlastní právo a svoji výsadu být majitelem vlastní individuality, jakož i právo jiných jedinců vlastnit své individuality a vše, co k nim náležet v jakémkoliv smyslu a jejich aspektu, aniž bys si kdy přivlastnil, co ti nepatří a co není součástí tvého vlastního majetku.

Máš myslet, cítit, říkat a prohlašovat o Pánu Ježíši Kristu, Bohu svém, jakož i o jiných a o sobě jen to, co je pravdivé, správné a náležité, aniž bys co k tomu dodával, to překrucoval, znetvořoval a falšoval či aniž bys popíral cokoliv, co k tomu patří. Všichni jsou tví bližní, avšak Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je tvým nejzazším bližním.

Máš uznat a přijmout ve vší pokoře a poníženosti a skromnosti fakt, že nejsi Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem, kdo je absolutní a jediný, kdo absolutně JEST. Nikdy nemůžeš být Bohem či mít moc Pána Ježíše Krista, svého Boha. Máš být povděčen za to, přijímat to, cenit si toho a být spokojen s tím, co a kdo jsi a jak mnoho či málo čeho máš. Máš respektovat se vší láskou a moudrostí jedinečná individua a potřeby všech jiných, kteří mají rozdílnou přirozenost, rozdílná pověření, odlišnou roli a odlišný osud a podle toho vlastní jim rozličné dary, talenty, schopnosti, nástroje a statky, než jsou tvé vlastní; aniž by sis kdy přál, toužil a chtěl to, co jim právem náleží. Než abys soutěžil se všemi ve snaze být tím, čím jsou oni, nebo měl, co oni mají, či utrácel svou energii na shromažďování všemožných statků, máš spolupracovat s jinými, podporovat je, být jim nápomocen, jak je třeba, kdy je třeba a je-li vůbec třeba. A máš být takovým v zájmu principu, aniž bys očekával něco na oplátku.

Má-li kdo uši k slyšení, nechť slyší, co Pán Ježíš Kristus zjevuje v této kapitole. Ten/ta, co dodržuje tyto duchovní principy kvůli nim samým, ZDĚDÍ všechny věci, jež jsou k dispozici v pozitivním stavu nebes.“

1.

Stvořitel prvotní nás všech a všeho

2.

Světy božích prvorozenců

3.

Ráje embryonálních bytostí ducha pravého

13. – 24. stupeň

4.

Ráje embryonálních bytostí ducha pravého

1. – 12. Stupeň

5.

Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního

sluncí vesmírných

6.

Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního

sluncí galaktických

7.

Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního

sluncí planetárních

8.

Duchovní světy Stvořitele nás všech a všeho prvotního

měsíců a planet

9.

Světy těles holoproudých

fáze 1.

10.

Světy těles holoproudých

fáze 2.

11.

Světy těles holoproudých

fáze 3.

12.

Světy těles holoproudých

fáze 4.

Ing. Rudolf Schuster

MODERNÉ JE ŽIŤ BEZ PEŇAZÍ

ŽIVOT BEZ PEŇAZÍ OSLOBODZUJE

POŠLITE LETÁK ĎALEJ ! ! !

1. PRVNÍ DUCHOVNÍ PRINCIP

5. PÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

6. ŠESTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

7. SEDMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

8. OSMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

9. DEVÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP

10. DESÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP