OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ
Labutě zmizí z českých řek. Kvůli oteplování
21.01.2008
Praha - Labuť velká, jeden z nejtypičtějších ptáků českých řek a jezer, by do konce tohoto století mohla z Česka úplně zmizet.
Varuje před tím nová unikátní obsáhlá studie o dopadu globálního oteplování na evropské ptačí druhy, kterou představila Česká společnost ornitologická.
"Labuť skutečně může být jedním z druhů, které vymizí," konstatoval Petr Voříšek z ornitologické společnosti. Labuť ovšem nebude jediným ptákem, který v české přírodě za čas už nejspíš nebude hnízdit. Mezi další patří třeba drozd kvíčala nebo sýc rousný, kteří v současnosti patří v Česku mezi hojně rozšířené druhy.
"Zdá se, že se s nimi na konci 21. století už vůbec nebudeme moci setkat," řekl ornitologog Voříšek.
Ptáci se přesunou na sever
To, že labuť zmizí z českých řek a rybníků, neznamená, že v Evropě zcela vyhyne. Jen se "posune" dál na sever, kde bude mít potřebné podmínky k životu.
Podobné to bude i s dalšími druhy. Studie evropských ornitologů s názvem Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě konstatuje, že se vhodné oblasti pro život ptactva posunou v průměru o 550 kilometrů na severovýchod a zároveň se zmenší přibližně o pětinu. Severovýchod Evropy by se tak na konci století měl stál oblastí s největším výskytem ptačích druhů na kontinetu.
To také znamená, že se v Česku uhnízdí i některé druhy, které zde zatím nežijí anebo jsou zatím vzácné.
Jde například o cetii jižní, malého ptáka, který nyní hnízdí především na jihozápadě Evropě. "U nás byl jeho výskyt poprvé dokladován loni v září," řekl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.
Podobně běžným druhem by se měla stát například i vlha pestrá, která se v Česku vyskytuje zatím jen málo - například na jižní Moravě. Anebo výreček malý, který se dokonce v české přírodě už zabydluje.
Kukačka se rozšíří na Island
Existují ovšem i druhy, na něž by globální změna klimatu neměla mít až tak zásadní dopad. Týká se to například kukačky obecné, která by se díky oteplování mohla na konci 21. století "nastěhovat" až na Island, kde zatím nežije.
"Její areál se mírně rozšíří, klimatické změny by na ni neměly mít zásadní dopad," konstatoval ornitolog Voříšek.
Pak tu jsou ovšem ptačí druhy, které dnes hnízdí na severu Evropy a které se kvůli globálnímu oteplování už nebudou moci stěhovat dál na sever. Patří mezi ně například brkoslav severní, který se v zimě objevuje i v Praze. "Je to hráč, který nespíš prohraje," řekl Voříšek.
Klimatický atlas upozorňuje, že kromě severských druhů budou nejvíce postiženi i někteří ptáci, kteří žijí na Pyrenejském poloostrově. Jiné vhodné místo pro svůj život v Evropě už nenajdou.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: