OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Jak bude vypadat mapa světa po zvýšení hladiny o 6 metrů

Zalednění Grónska v současnosti a během poslední doby meziledové před 130 tisíci lety.

4.3.2007

Druhá část zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), jejíž vydání je plánováno na duben tohoto roku, obsahuje pasáž, podle níž existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že se v tomto a daších stoletích nevyhneme rozpadu pevninských ledových štítů v Grónsku a na západě Antarktidy. V minulé zprávě z roku 2001 byl takový vývoj považován za velmi nepravděpodobný.

Někteří přední experti IPCC kritizují, protože na nejnovější poznatky reaguje příliš pomalu. Své výhrady neskrývá ani James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS). Hansen se stejně jako řada dalších vědců domnívá, že na kolaps pevninských štítů stačí mnohem kratší doba.

Údaje z posledních let dokazují, že tání polárního ledu se nebezpečně zrychluje. Jonathan Overpeck, člen IPCC, profesor geologických věd a ředitel Institutu pro studium planety Země při Arizonské univerzitě (Institute for the Study of Planet Earth at The University of Arizona) konstatoval, že klíčovou otázkou není, zda se pevninské příkrovy rozpustí, ale jak rychle se to stane. Pokud nebudou učiněny důrazné kroky směrem ke snížení emisí skleníkových plynů, proces rozpadu se ve druhé polovině tohoto století stane nezvratným. Do roku 2100 by se oceány mohly zvednout až o 3 metry.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Dokument IPCC předpovídá zvýšení mořské hladiny v tomto století o 28 až 58 centimetrů. Tento odhad je poměrně konzervativní a bere v potaz především teplotně objemovou roztažnost vody. Zmenšování pevninských ledovců v Grónsku a Antarktidě nebylo do výpočtů zahrnuto. Druhá část zprávy nicméně připouští, že...

"... s velkou pravděpodobností se některým událostem velkého rozsahu (deglaciace pevninských příkrovů) nebude možné vyhnout kvůli emisím skleníkových plynů a setrvačnosti klimatického systému... Velmi výrazné zvýšení mořské hladiny následkem rozsáhlé deglaciace Grónska a Západoantarktického ledového štítu by vedlo k významným změnám na pobřeží a v záplavových oblastech s nízkou nadmořskou výškou. Největší dopady očekáváme kolem ústí řek... Přesidlování obyvatelstva, přesuny ekonomické aktivity a infrastruktury budou nákladné a náročné. Existuje střední pravděpodobnost, že oba pevninské ledové štíty projdou částečnou deglaciací kvůli průměrnému zvýšení globálních teplot o 1 až 2 stupně Celsia, což způsobí zvýšení mořské hladiny o 4 až 6 metrů během tohoto tisíciletí."

Dokument OSN se mimo jiné opírá o loňskou studii financovanou americkou Národní vědeckou nadací (National Science Foundation, NSF). Skupina vědců se v ní snažila vyhodnotit průběh interglaciálu, který začal před 130 tisíci lety. V té době bylo v Arktidě o 3 až 5 stupňů Celsia tepleji než dnes. V teplém podnebí roztály velké části grónského a antarktického ledového příkrovu a hladina oceánů se zvedla o 4 až 6 metrů během několika staletí.

"Tohle je opravdu překvapivý soubor výsledků," řekl spoluautor studie Jonathan Overpeck z Arizonské univerzity v Tusconu. "Naposledy, když byla Arktida teplejší než nyní, ústup grónského ledového štítu zvýšil hladinu moře o 2 až 3 metry." Stejnou měrou přispělo k růstu hladiny i tání ledu v Antarktidě. Nejdříve roztál led kolem severního pólu a stoupání moře pak destabilizovalo i antarktický ledový štít.

"Ačkoli se naše práce soustředí na polární oblasti, důsledky jsou globální. Pevninské ledové štíty už v minulosti roztály a hladina moří se zvýšila. K tomu potřebné teplo nebylo o moc větší ve srovnání se současným stavem," komentovala text zprávy spoluautorka studie Bette Otto-Bliesnerová z Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) v Coloradu.

Před 130 tisíci lety se z přirozených příčin začalo oteplovat ve vyšších zeměpisných šířkách na severní polokouli. Teplejší byly především letní měsíce. Oproti tomu se dnes Země ohřívá celoročně a na obou pólech. Vědci rovněž poukazují na skutečnost, že Západoantarktický ledový štít se z větší částí nachází pod úrovní mořské hladiny. Jeho rozpad tak může být mnohonásobně rychlejší.

Poučíme se z minulosti? Chceme-li zabránit tomu, aby se změny staly nezvratnými, musíme přistoupit k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů buď v tomto nebo nejpozději v příštím desetiletí. "Jestliže brzy něco neuděláme, způsobíme v budoucnu čtyř až šestimetrový vzestup mořské hladiny," řekl Overpeck. Hustě zalidněná pobřeží na celém světě zaplaví moře. Tento osud by při naplnění nepříznivého scénáře čekal největší světová města, jako jsou Londýn, New York nebo Tokio. Některé státy jako Holandsko nebo Bangladéš by přestaly existovat. Postiženy by byly všechny kontinenty.

Jonathan Overpeck a Jeremy Weiss z Arizonské univerzity se zabývali otázkou, jak by vypadala mapa Země po případném vzestupu mořské hladiny o 1 až 6 metrů. Výsledky si můžete prohlédnout na obrázcích níže.

"Prostřednictvím Digitálních výškových modelů (Digital Elevation Models, DEMs) jsme pro lokality na celém světě určili pobřežní plochy ohrožené vzestupem mořské hladiny a to v závislosti na nadmořské výšce a vzdálenosti od pobřeží," vysvětlil Overpeck. "S určitostí můžeme říci, že do roku 2100 je horním odhadem zvýšení o 3 metry."

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: